Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová necelých pět měsíců před konáním předčasných voleb oznámila, že jmenuje vládu odborníků. V jejím čele bude dosavadní viceguvernér slovenské centrální banky (NBS) Ľudovít Ódor. Dosluhující premiér Eduard Heger, jehož menšinovému kabinetu sněmovna vyslovila loni v prosinci nedůvěru, dal svou funkci dopoledne k dispozici. S hlavou státu se neshodl na postupu při řešení situace po rezignaci dvou ministrů.
Slovensko poprvé povede úřednická vláda. Čaputová jmenuje premiérem viceguvernéra centrální banky
Mimořádný brífink slovenské prezidentky Zuzany Čaputové k vládní krizi (zdroj: TA3/ČT24)
Od posledních parlamentních voleb z konce února 2020 bude mít Slovensko už třetí vládu. Vůbec poprvé v historii země bude mít úřednický kabinet. Jmenovat by ho Čaputová měla po 14. květnu. Slovenská sněmovna už letos v lednu rozhodla, že nové volby se uskuteční 30. září.
Hegerova vláda loni v prosinci neustála hlasování sněmovny o vyslovení nedůvěry. Kabinet pak s omezenými kompetencemi dál fungoval jen z pověření prezidentky. V uplynulých dnech požádali o uvolnění z funkce ministři zemědělství a zahraničí. Po pádu vlády už skončili ministři financí a zdravotnictví; vedením těchto ministerstev Čaputová dříve pověřila Hegera, protože do už odvolané vlády nelze jmenovat nové ministry.
Heger vystoupil v neděli dopoledne před novináři a řekl, že „konflikty traumatizované Slovensko si nezaslouží, aby politická krize pokračovala, byť jen jediný další den“.
Události: Konec slovenské vlády, bude úřednický kabinet (zdroj: ČT24)
Hegerova demise
Prezidentce prý navrhl, aby na místo ministrů, kteří v posledních dnech oznámili svůj odchod, jmenovala vlastní nominanty. Další možností bylo, že z čela vlády odejde a v kabinetu zůstanou jenom ministři zodpovědní za resorty, pro které by byla výměna vedení riziková.
„Paní prezidentka ani jeden z mých návrhů nepřijala. Rozhodl jsem se proto paní prezidentku požádat o zbavení pověření, a tím přenechat paní prezidentce prostor pokusit se s úřednickou vládou stabilně a v klidu přivést Slovensko k parlamentním volbám,“ řekl Heger před nedělním jednáním s Čaputovou.
Šestačtyřicetiletý Ódor, který podle Čaputové povede novou vládu, je viceguvernérem NBS od roku 2018. Dříve byl například členem vedení nezávislé rozpočtové rady, dále členem bankovní rady NBS či hlavním ekonomem ministerstva financí. List Sme také napsal, že Čaputová vymění všechny dosavadní ministry.
Ódor je od února 2018 viceguvernérem slovenské centrální banky (NBS). V květnu 2023 ho prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje premiérem první úřednické vlády v dějinách Slovenska.
Narodil se 2. července 1976 v Komárnu. V roce 1999 absolvoval magisterské studium matematiky a managementu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Po skončení studia nastoupil v dubnu 1999 na pozici analytika finančních trhů v Československé obchodní bance, kde pracoval dva roky. Následně se stal ekonomem Slovenské ratingové agentury a po téměř dvou letech nastoupil do státní správy na pozici hlavního ekonoma ministerstva financí.
V lednu 2006 se stal členem bankovní rady NBS a výkonným ředitelem pro výzkum. Od září 2010 do dubna 2012 byl poradcem premiérky Ivety Radičové a ministra financí Ivana Mikloše.
V září 2015 se stal místopředsedou Sdružení nezávislých fiskálních rad v Evropské unii a tento post zastával do října 2017. Potom byl přes rok členem dozorčí rady Slovenské spořitelny a do února 2018 členem rady pro rozpočtovou odpovědnost.
Je spoluzakladatelem Institutu finanční politiky, Rady pro rozpočtovou odpovědnost a Útvaru hodnoty za peníze. Svou činností přispěl podle odborníků k zavedení rovné daně, reformě řízení veřejných financí, zákonu o dluhové brzdě nebo reformě prvního a druhého pilíře důchodového systému.
Byl členem několika komisí, výborů a klubů zabývajících se ekonomickými otázkami a přednášel na ekonomických fórech.
Od ledna 2016 je hostujícím profesorem na Středoevropské univerzitě, je autorem několika odborných knih.
Viceguvernéra slovenské centrální banky Ľudovít Ódor
Úřednický kabinet zřejmě nebude mít podporu v parlamentu
Jména dalších členů příští vlády Čaputová zatím neoznámila. Řekla pouze, že jimi budou lidé, kteří se nebudou ucházet o přízeň voličů v nejbližších parlamentních volbách.
„Volby jsou sice na konci září, ale doposud se každá vláda na Slovensku tvořila několik dalších týdnů. Půl roku je tedy ještě dostatečně dlouhá doba na to, aby vláda odborníků mohla stabilizovat situaci a přivést Slovensko k předčasným volbám,“ řekla prezidentka.
Ódorův kabinet bude muset do třiceti dnů od svého jmenování předstoupit před parlament s programovým prohlášením a požádat o vyslovení důvěry. Pokud ji nezíská, prezidentka v souladu s ústavou vládu odvolá a pověří ji výkonem pravomocí až do jmenování nového kabinetu.
Nový kabinet ale pravděpodobně důvěru v parlamentu nezíská. Například opoziční politik Robert Fico (Smer-SD) připustil podporu úřednické vládě pouze v případě, že volby budou už v červenci. Úřednickou vládu podle svého prohlášení nehodlá podpořit ani Hlas-SD, tedy strana expremiéra Petera Pellegriniho. Opačný názor pak vyslovila bývalá vládní strana Sloboda a solidarita.
Skandál kolem dotací
Nejnovější politickou krizi v zemi odstartovali tento týden opoziční sociální demokraté bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, kteří kritizovali skutečnost, že firma Reko Recycling ministra zemědělství Samuela Vlčana jako jediná z osmi uchazečů uspěla v jednom z kol udělování státních dotací v oblasti odpadového hospodářství.
Vlčan, který má v Reko Recycling pod kontrolou většinový podíl, pak ve čtvrtek odmítl vzdát se nároku na dotaci zhruba 1,4 milionu eur (33 milionů korun) a dal k dispozici svou funkci.
Následně v pátek o odebrání ministerského pověření požádal prezidentku šéf diplomacie Rastislav Káčer.
Politická krize
Heger se stal premiérem na začátku dubna 2021, kdy v čele vlády vystřídal svého tehdejšího šéfa z hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče, jenž rezignoval na funkci ministerského předsedy v zájmu řešení krize ve vládní koalici. Spory mezi Matovičem, který byl v Hegerově vládě ministrem financí, a stranou Sloboda a solidarita (SaS), ovšem neustaly a loni na podzim vyvrcholily odchodem SaS z vlády. Hegerův kabinet tak přišel o většinu ve sněmovně.
Po vyslovení nedůvěry vládě parlament letos v lednu rozhodl, že nové volby budou v zemi 30. září; v řádném termínu by se konaly v únoru příštího roku. Ještě před Vánocemi Matovič přišel o funkci ministra financí, a to výměnou za to, že SaS už jako opoziční strana podpořila návrh státního rozpočtu na tento rok.
Heger spolu s ministrem obrany Jaroslavem Naděm letos v březnu přestoupili z OĽaNO do neparlamentní strany Demokrati, ve které se angažují také ministři hospodářství, životního prostředí a zahraničí. Preference této strany se podle nejnovějších sondáží pohybují pod pětiprocentní hranicí, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro zisk křesel ve sněmovně. Největší popularitě se v zemi těší Smer-SD.