Slovensku hrozí, že podlehne dezinformacím šířeným proruskou propagandou, varovala v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Nové politické uspořádání po blížících se parlamentních volbách by podle ní také mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině, která se už déle než rok brání otevřené ruské agresi.
Čaputová v rozhovoru upozornila, že Slovensko čelí aktivní ruské dezinformační kampani, a vyjádřila obavy, že jako „mladá demokracie“ je její země vůči této kampani „ohroženější“.
„Pozoruji v naší společnosti nejen polarizaci, ale také roztříštěnost,“ řekla v rozhovoru Čaputová. Prezidentka také uvedla, že pokud se do vedení země po podzimních volbách dostanou populistické strany, slovenské postoje se na mezinárodní scéně „budou možná více podobat zahraniční politice typu Viktora Orbána“.
Vláda maďarského premiéra Orbána se často staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a vyzývá ke zmírnění protiruských sankcí. Orbán kromě toho udržuje blízké vztahy s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Průzkum veřejného mínění
Přestože Slovensko se zvnějšku zdá jako prozápadní, pod povrchem už nacházejí úrodnou půdu proruské názory, podotkl web Politico. Odkazuje se na výsledky průzkumu slovenské nevládní organizace Globsec.
Podle něj se pouze čtyřicet procent Slováků domnívá, že primární odpovědnost za rozpoutání války na Ukrajině nese Rusko. Asi padesát procent dotázaných Slováků uvedlo, že USA jsou pro jejich zemi bezpečnostní hrozbou, a šestašedesát procent souhlasilo s výrokem, že „USA vtahují Slovensko do války s Ruskem, protože je to pro ně výhodné“.
Zajímavě vychází také průzkumy ohledně postoje Slováků k NATO. V průzkumu Globsecu osmapadesát procent respondentů sdělilo, že by v případném referendu hlasovalo pro setrvání v této Alianci. Podle vlastního průzkumu Severoatlantické aliance by ale pro setrvání hlasovalo jen jednapadesát procent Slováků. V ostatních členských státech je to přitom v průměru zhruba sedmdesát procent lidí.
Pomoc Ukrajině
Slovensko je zatím významným spojencem Kyjeva. Ukrajině poskytlo stíhačky MiG-29. Kromě toho země předala Ukrajině například raketový systém protivzdušné obrany S-300, odminovávací systémy Božena, vrtulníky, munici, palivo i ruční zbraně. Přijala také přes 110 tisíc ukrajinských uprchlíků.
Šéf současného úřednického kabinetu Ľudovít Ódor po jmenování v půlce května ujistil, že jeho kabinet hodlá v pomoci Ukrajině pokračovat. V průzkumech před blížícími se podzimními volbami nyní ale vede populistický Smer-SD bývalého premiéra Roberta Fica. Ten už dříve volal po ukončení vojenské pomoci Ukrajině.
