Protiruské sankce mají podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové smysl, protože Moskvu připravují o prostředky na nákup zbraní. Prohlásila to na zahájení bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě. Prezidentka také orodovala za udržení jednoty Západu v přístupu vůči Rusku. Akce se ve slovenské metropoli účastní desítka hlav států a vlád, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, řada ministrů a dalších hostů, včetně známého kritika ruské vlády Michaila Chodorkovského.
„Naše jednota je zkoušena. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí,“ zdůraznila Čaputová s tím, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.
Podle prezidentky západní země zvládly dopady konfliktu na Ukrajině oproti očekávání lépe, a to díky své jednotě, a Ukrajině se daří vzdorovat ruské invazi. „Zásoby plynu jsou na rekordních úrovních, inflace klesá. Rusko kontroluje (na Ukrajině – pozn. redakce) méně území než před rokem,“ prohlásila Čaputová.
Hlava slovenského státu také varovala, že extremisté využívají demokratická práva proti samotné demokracii. Vyzvala k její lepší ochraně a ke zvýšení odpovědnosti provozovatelů sociálních sítí za šířený obsah.
Lipavský odmítl ruský imperialismus
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského není do budoucna problémem jenom ruský prezident Vladimir Putin, ale ruský imperialismus, kdy tato země „neví, kde končí a kde začíná“. EU by podle něho měla být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale „na studenou konfrontaci s Ruskem“ a na to, aby dokázala zastavovat ruský vliv. Nevyloučil však, že budou možné určité obchodní vztahy.
Šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg řekl, že „Rusko se nikam nepřesune, vždy zůstane největším geografickým sousedem“ EU. Evropa by se podle něho měla naučit rozlišovat mezi prezidentem Putinem a jeho přisluhovači a Rusy. Řekl, že podobné je to v případě KLDR, kdy se rozlišuje mezi tamním komunistickým režimem a obyvateli země.
Podle slovenského ministra zahraničí Miroslava Wlachovského se Evropa do současné situace dostala kvůli určité naivitě vůči Rusku. „Myslím, že je lidem nutné jasně říct, jaké jsou hrozby, kterým kontinent čelí, a že jim bude čelit dlouho a že tomu musíme přizpůsobit naše chování, naše zdroje,“ uvedl člen slovenské úřednické vlády. „Dobrá vůle a naděje nestačí,“ prohlásil. Dodal, že státy musejí aktuální hrozby zohlednit ve svých rozpočtech a vojenské připravenosti.
Lipavský také jednal s Wlachovským a Schallenbergem o budoucnosti Evropské unie. „Je důležité pokračovat v rozšiřování EU. Zároveň je potřeba sledovat, co se děje na západním Balkáně,“ komentoval závěry rozhovoru Lipavský. Se svými protějšky z obou zemí se chce dál setkávat na základě takzvaného Slavkovského formátu.
Ministr Lipavský se odmítl vyjádřit k možnosti dodávek českých bitevních letounů L-159 na Ukrajinu. „Nekomentujeme vojenskou pomoc, která se poskytuje Ukrajině, v přímém přenosu,“ řekl. Prezident Petr Pavel dříve v květnu řekl, že je namístě se zamyslet, zda Ukrajině darovat i letouny L-159.
Na Globsec dorazili prezidenti i premiéři z šedesáti zemí
Na konferenci Globsec do slovenské metropole dorazilo přes tisíc hostů ze šesti desítek zemí. „Jde o nejvýznamnější bezpečnostní akci minimálně v regionu střední Evropy,“ upozornil zpravodaj ČT Jan Šilhan, podle něhož bude osmnáctý ročník dosud nejpočetnější co do účasti. Z České republiky na konferenci vystoupí kromě Lipavského i eurokomisařka Věra Jourová. Ve středu se konference zúčastní premiér Petr Fiala (ODS). Ve stejný den vystoupí také francouzský prezident Macron.
Velká část debat bude věnována ruské invazi na Ukrajinu, včetně poválečné obnovy či stíhání zločinů režimu Vladimira Putina. Hovořit se má podle slovenského tisku i o budoucnosti Ukrajiny v euroatlantických strukturách. Zúčastnit se má i ukrajinská delegace, potvrzená je účast místopředsedkyně ukrajinské vlády Olhy Stefanišynové.
Z premiérů dorazí například předseda vlády Kosova Albin Kurti, rakouský kancléř Karl Nehammer či gruzínský premiér Irakli Garibašvili, z hlav států kromě Macrona přijede třeba srbský prezident Aleksandar Vučić, dorazit má turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu či šéf izraelské diplomacie Eli Kohen.
Kontroly na hranicích s Českem
Kvůli této konferenci a několika dalším akcím s velkou mezinárodní účastí slovenská vláda rozhodla o možnosti dočasně zavést kontroly na hranicích s Českem, Rakouskem, Maďarskem a Polskem či na letištích. Premiér Ľudovít Ódor ale řekl, že kontroly se uskutečnit nemusí a že na přechodech budou jen policisté připravení zakročit v případě potřeby. Možnost kontrol potrvá do 8. června.
Globsec je nevládní organizace, která sídlí v Bratislavě a která se zaměřuje zejména na organizování stejnojmenné mezinárodní bezpečnostní konference. Poprvé se tato akce konala v roce 2005.
