Alexander Schallenberg

Premiér Petr Fiala (ODS) je na návštěvě Rakouska, kde jednal s tamním spolkovým kancléřem Karlem Nehammerem. Hlavními tématy schůzky byla migrační situace v Evropě, rozšiřování Evropské unie, ruská invaze na Ukrajině a česko-rakouská spolupráce v oblasti dopravy nebo energetiky. Českého předsedu vlády přijme také prezident Alexander Van der Bellen. Setká se také se zástupci rakouské podnikatelské sféry.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Soustrast nad úmrtím Karla Schwarzenberga, který v neděli zemřel ve Vídni ve věku 85 let, vyjádřila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Označila ho za „vzácného člověka, demokrata a bojovníka za svobodu“. Na úmrtí reagují také rakouští politici, stejně jako nejen tamní média. Označují ho za jednu z nejvýznamnějších postav české politické scény. Kondolují také zahraniční velvyslanci v Česku.

Spojené státy kvůli útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael přesouvají do východního Středomoří letadlovou loď.  Evropská unie provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům, aby se ujistila, že z unijních peněz nemají prospěch, a to ani nepřímý, žádné teroristické organizace. Čína násilí odsoudila, řešení podle ní spočívá ve vytvoření nezávislého palestinského státu. Rusko se obává rizika, že se do konfliktu zapojí „třetí síly“.

Protiruské sankce mají podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové smysl, protože Moskvu připravují o prostředky na nákup zbraní. Prohlásila to na zahájení bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě. Prezidentka také orodovala za udržení jednoty Západu v přístupu vůči Rusku. Akce se ve slovenské metropoli účastní desítka hlav států a vlád, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, řada ministrů a dalších hostů, včetně známého kritika ruské vlády Michaila Chodorkovského.

Rakouské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance ve Vídni kvůli tomu, že Budapešť propouští z věznic cizince vězněné kvůli pašování lidí. V pondělí to podle agentury Reuters při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí EU řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. V neděli rakouské ministerstvo vnitra potvrdilo, že zpřísnilo kontroly na hranici s Maďarskem. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pondělí řekl, že propuštění vězněných převáděčů je suverénní rozhodnutí Budapešti a není namířeno proti žádné konkrétní sousední zemi.

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že vládního veta lituje.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se vrátil z návštěvy Ukrajiny, kde jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ačkoliv Lipavský rozumí únavě některých lidí z konfliktu, nesmí podle něj podpora napadené země polevit. Předpoklad ruského prezidenta Vladimira Putina, že Západ nevydrží, se zakládá na „staré pohádce z dob Sovětského svazu“, uvedl ministr v pořadu Události, komentáře.

Ve středu dorazil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) společně se svým rakouským protějškem Alexanderem Schallenbergem na návštěvu Kyjeva. Politici se setkali s šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou i prezidentem Volodymyrem Zelenským. Lipavský navštívil město Irpiň a leteckou základnu Hostomel, kde měl mimo jiné možnost prohlédnout si zničený letoun An-225 Mrija. Účastníci kyjevského jednání se shodli, že Ukrajina musí válku s Ruskem vyhrát a že demokratický řád musí zvítězit.

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Je třeba počítat s tím, že Rusko může vést válku dlouhé měsíce, řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. Země Severoatlantické aliance proto poskytnou Ukrajině další zbraně mnoha různých typů. Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. USA mohou Ukrajině poskytnout vedle dosud dodávaných i nové zbraně, které umožní efektivní obranu před ruskou ofenzivou, řekl ministr zahraničí Antony Blinken. Rakousko vyhostí čtyři ruské diplomaty. Skupina G7 odsoudila ruské krutosti páchané na Ukrajincích.

Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska společnou cestou na Ukrajinu vyjádřili podporu politické nezávislosti této země, prohlásil v Kyjevě po jednání se svým ukrajinským protějškem Dmytro Kulebou šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Zopakoval, že ruské požadavky, aby se Severoatlantická aliance zavázala nepřijmout Ukrajinu za svůj členský stát, jsou nepřijatelné.

Na balíčku sankcí pro případ útoku Ruska proti Ukrajině se v pondělí domluvili ve Washingtonu americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Pokud Rusové překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 končí, prohlásil poté americký prezident. Ve stejný den se odehrála i další diplomatická jednání. Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Německá ministryně zahraničí zahájila návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě jednal i šéf české diplomacie Jan Lipavský spolu s kolegy ze Slovenska a Rakouska.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) spolu se svými kolegy ze Slovenska a Rakouska Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem přicestoval na Donbas na východě Ukrajiny. Lipavský zahájil dvoudenní návštěvu, na níž bude mimo jiné jednat s šéfem ukrajinské diplomacie Dmytro Kulebou. V pondělí také předal symbolický dar zástupcům místního Červeného kříže, který předchází větší dodávku zdravotnického vybavení.

Česko zatím nevydává pokyn k evakuaci personálu zastupitelských úřadů na Ukrajině kvůli hrozící ruské invazi. Po jednání krizového štábu resortu zahraničí to řekl ministr Jan Lipavský (Piráti). Apeloval na české občany, aby necestovali do příhraničních oblastí na východě a severu Ukrajiny. Ti, kteří se v zemi nacházejí, by se měli registrovat v systému DROZD. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý ve sněmovně řekl, že kvůli krizi se sejde v úterý 1. února Bezpečnostní rada státu.

Spojené státy nařídily, aby rodiny diplomatů na Ukrajině odjely. Povolily i odjezd postradatelných diplomatických pracovníků. Polovinu zaměstnanců odvolá i Velká Británie. Důvodem jsou obavy z ruské invaze. Ukrajina kroky označila za přehnané a předčasné. Ani členské státy EU k obdobnému postupu zatím nevidí důvod. Evropská komise oznámila, že chce Ukrajině poslat přes miliardu eur. NATO i USA hodlají posílit jednotky ve východní Evropě, Rusko zahájilo cvičení v Baltském moři.

Dosavadní lidovecký ministr vnitra Karl Nehammer složil v pondělí přísahu, a stal se třetím rakouským kancléřem za poslední dva měsíce. V čele vlády nahradil Alexandra Schallenberga, který úřad převzal teprve 11. října. Spolu s Nehammerem prezident Alexander Van der Bellen jmenoval do funkce také nové ministry, informovala agentura APA.

Novým rakouským kancléřem se stane dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. Ve funkci nahradí Alexandera Schallenberga, který přitom v čele rakouské koaliční vlády stanul teprve v říjnu. Devětačtyřicetiletý Nehammer bude nově šéfovat také lidovcům, které dosud vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz opouští politiku. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer. Ten by mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Podle Schallenberga by měl být šéfem vlády a lidové strany jeden člověk a on na funkci předsedy lidovců kandidovat nehodlá. Odchod z politiky oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).

V Rakousku hygienici zaznamenali největší přírůstek od začátku pandemie. Od pondělí proto vláda zavede plošnou uzávěru, trvat bude nejvýše dvacet dní a zakázané budou turistické cesty ze zahraničí. Od 1. února bude navíc očkování proti covidu-19 povinné. Počty nakažených stoupají v Německu, Maďarsku, Francii i Nizozemsku. Bavorsko kvůli koronaviru zavírá na nejméně tři týdny bary a kluby, adventní trhy nebudou. Podobná opatření aplikuje i Sasko. Ve slovenských nemocnicích se za měsíc ztrojnásobil počet pacientů s covidem-19. Evropská léková agentura doporučila léčbu některých dospělých covidovou pilulkou firmy Merck. V USA dostanou posilující dávku všichni dospělí, ne jen ti z rizikových skupin.

V Rakousku začala platit celostátní uzávěra pro lidi, kteří nejsou očkovaní proti nemoci covid-19 či se v posledních 180 dnech nezotavili z koronavirové nákazy. Z omezení, které má zatím platit deset dní, jsou vyjmuty děti mladší 12 let, přičemž lidí s jednou dávkou vakcíny se lockdown netýká, pokud předloží negativní PCR test.

Lidi bez dokončeného očkování proti covidu-19 čeká v Rakousku od pondělí celostátní uzávěra. Oznámil to kancléř Alexander Schallenberg (ÖVP) po jednání s hejtmany spolkových zemí. V Německu počet nakažených od začátku epidemie překonal hranici pěti milionů lidí.

Rakousko a Slovensko ohlásily nové nejvyšší přírůstky počtu nakažených koronavirem za den. V Rakousku zaznamenali za posledních 24 hodin 13 152 infikovaných, na Slovensku za pátek nákazu nově potvrdili u 7244 testovaných. V Německu sice počet nových případů druhý den za sebou klesl, na rekordní úroveň ale vystoupala sedmidenní incidence.

Rakousko čeká celostátní lockdown pro lidi, kteří nejsou naočkování proti covidu-19 nebo nemoc neprodělali. Příslušná rozhodnutí budou učiněna v neděli, oznámil kancléř Alexander Schallenberg. V zemi ve čtvrtek přibylo bezmála dvanáct tisíc nově nakažených a zemřelo čtyřicet lidí. Také Slovensko hlásí nejvíc nemocných s covidem od dubna, v nemocnicích je přes dva a půl tisíce lidí a nemocnice na severu země hlásí maximální kapacity na lůžkách s plicní ventilací. Tamní parlament schválil úpravu zákona, který dovoluje zaměstnavatelům zjišťovat, zda jsou jejich pracovníci naočkovaní proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Nizozemsko čeká třítýdenní částečná uzávěra. Omezí se otevírací doba obchodů a restaurací i soukromé návštěvy.