Zahraniční státníci vzpomínají na „vzácného člověka a zastánce demokracie“ Schwarzenberga

Soustrast nad úmrtím Karla Schwarzenberga, který v neděli zemřel ve Vídni ve věku 85 let, vyjádřila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Označila ho za „vzácného člověka, demokrata a bojovníka za svobodu“. Na úmrtí reagují také rakouští politici, stejně jako nejen tamní média. Označují ho za jednu z nejvýznamnějších postav české politické scény. Kondolují také zahraniční velvyslanci v Česku.

„Vyjadřuji upřímnou soustrast rodině, přátelům a všem, kteří si vážili jeho úsilí posunout Česko, ale i Slovensko, co nejblíže pevným hodnotám demokracie,“ uvedla Čaputová.

Se Schwarzenbergem se přitom rozloučila parafrází jeho slov: „Dovolím si pozměnit jeho vlastní citát, který pronesl v kondolenčním projevu při loučení se svým přítelem Václavem Havlem: Pane Schwarzenbergu, budeme dál bojovat za pravdu a lásku. Nepřestaneme, můžete se na nás spolehnout.“

Slovenský opoziční lídr Milan Šimečka označil Schwarzenberga za bytostného demokrata a humanistu a rovněž za přítele Slovenska. Napsal, že se Schwarzenbergem se opakovaně radil před volbami, v nichž vedl kandidátku strany Progresívne Slovensko. „Diskuse s ním byly intelektuálně podnětné, uvažoval do hloubky a vždy v širším historickém a společenském kontextu,“ uvedl Šimečka.

Slovenský list SME ve Schwarzenbergovu nekrologu napsal, že „odešel Evropan, jakého jsme nikdy neměli“. „Zdědil břemeno velkého jména a velkého významu. Zdědil nevyhnutelnost vystupovat, hovořit a jednat slušně, narodil se, aby měl úroveň, a on ji také měl,“ napsal deník s tím, že Slovensko „by každý den potřebovalo svého Schwarzenberga“.

„Truchlíme nad Karlem Schwarzenbergem. Jeho odchodem jsme ztratili přesvědčeného Evropana a politika, který se zasazoval o lidská práva, svobodu a hodnoty Evropské unie,“ napsal rakouský kancléř Karl Nehammer. Podle něj za sebou Schwarzenberg zanechal výraznou stopu v evropské, české i rakouské politice. „Soucítíme s jeho rodinou a přáteli v těchto těžkých chvílích,“ dodal.

Podobně rakouský ministr financí Alexander Schallenberg Schwarzenberga ocenil za neutuchající obhajobu demokracie, lidských práv a evropské myšlenky. „Byl Středoevropanem v tom nejlepším smyslu slova. Nejenže evropskou historii znal skrz naskrz, on ji i žil,“ podotkl.

Na svém účtu na sociální síti X připomněl Schwarzenberga také další rakouský politik a první viceprezident Evropského parlamentu Othmar Karas. Schwarzenberg byl podle něj velký Evropan, kritický myslitel a bojovník za demokracii. „Jeho celoživotní dílo pro evropskou myšlenku a jeho práce ve východní a střední Evropě nebudou zapomenuty,“ napsal a dodal, že mu budou chybět jejich společné rozhovory.

Hluboký zármutek vyjádřila také rumunská ministryně zahraničí Luminita Odobescu, podle níž ve Schwarzenbergovi odešel „zastánce demokracie a přítel Rumunska“.

Diplomat a bývalý švédský premiér Carl Bildt uvedl, že Schwarzenberga považoval za „nejmoudřejšího Evropana – v nejhlubším smyslu slova“, kterého měl to štěstí poznat.

Polský ministr zahraničí Zbiginiew Rau označil Schwarzenberga za „přítele Polska a stoupence úzké spolupráce mezi středoevropskými národy“. Připomněl, že Schwarzenberg inicioval polsko-české fórum, které už patnáct let pomáhá budovat přátelství mezi oběma sousedními zeměmi.

Pro předsedu Evropské lidové strany (EPP) Manfreda Webera byl Schwarzenberg „jednou z vůdčích osobností boje proti komunismu, svobodymilovným Evropanem a silným hlasem v EPP“. „Představoval hlubokomyslného evropského ducha České republiky,“ dodal německý politik.

Homo politicus s averzí k populismu, píše Der Standard

Úmrtí bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga si všímá řada médií v Rakousku i v dalších zemích. Schwarzenberg byl přesvědčený Evropan a vždy byl pro to, aby Česká republika patřila k „tvrdému jádru“ EU, napsala agentura APA. Za silného podporovatele užší evropské integrace označila exministra také agentura Reuters.

Média připomínají, že Schwarzenberg ve své vlasti podporoval odboj proti komunistickému režimu a po odchodu z Československa se zapojil do mezinárodních kampaní na podporu pronásledovaných bojovníků za lidská práva. Toto téma mu zůstalo i po návratu do Prahy – nejprve, když stál po boku Václava Havla, a později, když působil ve funkci ministra zahraničí.

„Schwarzenberg měl na Česko i Rakousko, potažmo i na Evropu, na politiku, kulturu a demokratické postoje intelektuální a politický vliv, který by se neměl podceňovat. Spojovalo se v něm starorakouské povědomí o historii s jasným demokratickým postojem a láskou k inteligentnímu vypořádání se se současností,“ napsal rakouský Der Standard.

Schwarzenberg byl podle deníku liberálně-konzervativní homo politicus s hlubokou averzí vůči krajní pravici a pravicovému populismu, které jsou poměrně silně zastoupeny jak v Rakousku, tak v Česku, uvedl list.

Der Standard připomněl, že Schwarzenbergovým charakteristickým rysem byl často svérázný a kousavý smysl pro humor a sebeironie. APA napsala, že uměl být také velmi přímý, někdy používal hovorové výrazy, nebo dokonce nadávky. Obětí této prostořekosti se stali i rakouští odpůrci jaderné energetiky, pro které měl výraz „magor“. Jako ministr zahraničí přirovnal práci diplomatů k práci prostitutek a po ruském útoku na Ukrajinu použil paralely mezi ruským vůdcem Vladimirem Putinem a Adolfem Hitlerem.

Největší rakouská rozhlasová a televizní společnost ORF na památku Schwarzenberga mění program vysílání, na nedělní večer zařadila dokumentární film Můj otec, kníže. Schwarzenberg v něm vypráví o dětství, výchově, manželské krizi a, jak sám říká, o nejlepším období svého života po boku Václava Havla. Rozhlasová stanice Ö1 pak příští sobotu zopakuje rozhovor Karla Schwarzenberga s novinářem Johannesem Kaupem, který se uskutečnil letos na jaře v Česku.

Na bývalého šéfa diplomacie vzpomínají taktéž například zahraniční velvyslanci v Česku. „Český státník a vůdce, kterého si váží celý svět. Člověk skutečně čestný a ušlechtilý,“ ocenil Schwarzenberga britský ambasador Matt Field.

„Smutná zpráva o úmrtí Karla Schwarzenberga. Bylo mi ctí se s ním na začátku tohoto roku setkat,“ uvedl americký velvyslanec Bijan Sabet. Domnívá se, že Schwarzenbergův odkaz v české politice i mimo ni nebude zapomenut.

„Ukrajina Vám děkuje za všechno. Odpočívejte v pokoji, velký státníku,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis, který k příspěvku připojil snímek z roku 2021, na němž Schwarzenbergovi předává jedno z nejvyšších ukrajinských státních vyznamenání, Řád knížete Jaroslava Moudrého.

Schwarzenberg se v ukrajinských médiích těšil pověsti obránce Ukrajiny před Ruskem, v době proevropské revoluce z přelomu let 2013 a 2014 přijel podpořit demonstranty přímo do Kyjeva. Zasazoval se také o dodávky zbraní Ukrajině pro obranu proti Rusku.

  • ČT1 ve 21:25 – 13. komnata Karla Schwarzenberga
  • ČT2 ve 20:00 – Modrá krev: Schwarzenbergové
  • ČT2 ve 20:55 – Zle, matičko, zle, Schwarzenberci, zde!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 51 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 56 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...