Střední Evropa

Polský prezident Karol Nawrocki se nesejde s maďarským premiérem Viktorem Orbánem kvůli jeho nedávné cestě do Moskvy. S odvoláním na prezidentova spolupracovníka to v neděli napsala polská média. Polská hlava státu se chystá do Maďarska ve středu na summit prezidentů Visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Setkání s prezidenty V4 má Nawrocki nadále v plánu. Nawrockého gesto ocenil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal polskou hlavu státu Karola Nawrockého. Hovořili o ruské agresi proti Ukrajině i spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Podle Pavla oba prezidenti sdílí pohled na Rusko jako na nejzásadnější hrozbu pro bezpečnost Evropy. Nawrocki dorazil do Česka na svou první návštěvu po nástupu do funkce, prezidenta na cestě doprovází manželka Marta.

V sobotu přejde přes Česko studená fronta, denní teploty se o víkendu budou pohybovat kolem deseti stupňů Celsia. V noci na neděli může mrznout. Po víkendu se pak oteplí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Cíle Ruska sahají daleko za hranice Ukrajiny, a pokud uspěje, bude to znamenat konec svobody, lidských práv a důstojnosti pro více než sto milionů lidí. Na přednášce na Harvardově univerzitě v USA to uvedl prezident Petr Pavel. V rámci české muniční iniciativy Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů munice, oznámil také prezident.

Genetický výzkum stovek těl z dob stěhování národů ukázal, jak vypadala migrace Slovanů z jejich pravlasti do dalších částí Evropy. Nová česká studie je jedinečná svým rozsahem i detaily.

Na skalnaté stráni nad řekou Ohře v severních Čechách objevili vědci geneticky unikátní populaci užovky stromové. Kriticky ohrožený had, jeden z největších hadů v Evropě, zmizel z většiny střední Evropy před několika tisíci lety. Je to jako najít živou fosilii, míní přírodovědci z Akademie věd ČR.

Letošní léto je na jihu Evropy na rozdíl od Evropy střední nadprůměrně teplé. Důsledkem je velké množství požárů, které postihují celou řadu zemí. Web ČT24 přináší pohled na nejhorší evropské požáry za poslední dekádu.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.

Polského prezidenta Andrzeje Dudu v srpnu vystřídá Karol Nawrocki. Během deseti let v čele země se Duda stal jednou z nejvýraznějších současných politických osobností východní Evropy, které naslouchal Brusel i Washington. Za svůj pragmatický přístup ke kremelské hrozbě a aktivní pomoci Ukrajině čelící ruské agresi si vysloužil mezinárodní uznání. V domácí politice se nicméně nedokázal zbavit nálepky politika stranícího konzervativcům.

Bouřky a krupobití zasáhly odpoledne a večer východ Česka. Pásmo velmi silných bouřek postupovalo od jižní přes střední Moravu až k severu. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) během večera varoval například před výrazným bouřkovým systémem na Zlínsku nebo před velkými kroupami na Vsetínsku a Ostravsku. Podle zpravodajů ČT byly bouřky nejsilnější okolo osmé hodiny. Hasiči mezi 18:00 a 22:00 řešili přes dvě stě událostí spojených s počasím.

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.

Změna klimatu zdvojnásobila pravděpodobnost výskytu nebezpečných povodní ve střední Evropě po „nejsilnějších deštích v historii". Tvrdí to rozsáhlá zpráva mezinárodního týmu klimatologů, na níž se podíleli i čeští vědci.

Hlavní povodňová vlna dosáhla polské Vratislavi, městský protipovodňový systém její nápor udržel, uvedl podle listu Gazeta Wyborcza starosta města Jacek Sutryk. Polský premiér Donald Tusk ale ještě ráno varoval před „neopodstatněnou úlevou“ a zdůraznil, že je stále brzy na to, aby bylo možné prohlásit záplavy za překonané. Právě ve Vratislavi se sešla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiéry Polska, Česka, Slovenska a Rakouska. Po jednání uvedla, že státy střední Evropy budou moci využít deset miliard eur z unijních fondů soudržnosti. Hladina Labe v Drážďanech kulminovala, v Braniborsku se připravují na povodňovou vlnu z Odry.

„Stát střední velikosti nemá vždycky příležitost být vyslyšen, a proto je pozvání premiéra Fialy poctou a současně i oceněním za širokou podporu, kterou Česká republika poskytla Ukrajině,“ řekl v rozhovoru o návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) u prezidenta USA Joea Bidena České televizi uznávaný profesor politologie na Middlebury College ve Vermontu Michael Kraus.

Nad Českem prošel o Velikonocích oblak písečného prachu ze Sahary. Bylo to nepřehlédnutelné – místo očekávaného jasného počasí bylo mlhavo, na některých místech bylo i chladněji, než mělo být, a také se hůř dýchalo. I když oblak pouštního prachu není ve střední Evropě ničím výjimečným, tentokrát o sobě dal vědět citelněji než obvykle. Podle meteorologa a proděkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michala Žáka ho bylo velké množství a dostal se do nižších vrstev atmosféry. Podle Jáchyma Brzeziny z Českého hydrometeorologického ústavu se nepodařilo chování prachu předpovědět, meteorologové ho ještě budou zkoumat. Saharskému prachu se věnoval pořad 90‘ ČT24.

V hrobech se lidé od pravěku do dneška pohřbívají vleže. Tohle tělo ale sedělo a po jeho boku se nacházelo ještě jedno, droboučké, které patřilo nemluvněti. Tento pozoruhodný hrob z doby před asi devíti tisíci lety objevili archeologové v německém Bad Dürrenbergu roku 1934 a rázem se stal jedním z nejslavnějších nálezů z období, kterému se odborně říká mezolit neboli střední doba kamenná.

Soustrast nad úmrtím Karla Schwarzenberga, který v neděli zemřel ve Vídni ve věku 85 let, vyjádřila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Označila ho za „vzácného člověka, demokrata a bojovníka za svobodu“. Na úmrtí reagují také rakouští politici, stejně jako nejen tamní média. Označují ho za jednu z nejvýznamnějších postav české politické scény. Kondolují také zahraniční velvyslanci v Česku.

Zlatý šperk nalezený loni při orbě v Opavě-Kateřinkách pochází z mladší doby bronzové. Potvrdili to experti, kteří nález zkoumali. Podle nich šlo o ozdobu hlavy. Téměř totožná zlatá ozdoba byla v 80. letech minulého století nalezena také v polských Krzanowicích, řekla mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Předmět bude do konce týdne vystaven v bruntálském zámku. Ve střední Evropě je doba bronzová datována přibližně 2300 až 800 let před naším letopočtem.

Konečnou nabídku na stavbu jaderného bloku v Dukovanech podali všichni tři přihlášení uchazeči o tento kontrakt. Kdy začne energie z nového reaktoru proudit do české rozvodné sítě, je těžké odhadnout, stejně tak jeho cenu. Uvedla v Interview ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která je ve funkci 24 let. Jak sama dodala, její práce vůbec není nuda a je přesvědčená o tom, že výstavba nového bloku je pro Česko zásadní.

Visegrádská skupina (V4) je budoucností Evropy, míní poslanec Jiří Kobza (SPD). Její spolupráci vidí na základě společných konzervativních hodnot. I když poslankyně Barbora Urbanová (STAN) souhlasí s kooperací států střední Evropy, tak budoucnost České republiky vidí spíš v užších vazbách Prahy, Bratislavy a Vídně, řekla v pořadu Události, komentáře.

Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.