Změna klimatu zdvojnásobila pravděpodobnost výskytu nebezpečných povodní ve střední Evropě po „nejsilnějších deštích v historii". Tvrdí to rozsáhlá zpráva mezinárodního týmu klimatologů, na níž se podíleli i čeští vědci.
Podle studie, která vyšla ve středu ráno, budou náklady na katastrofy způsobené změnou klimatu v dalších letech výrazně růst. Současné povodně tuto hrozbu podle autorů výzkumu dobře ilustrují.
Analýza týmu 27 klimatologů a meteorologů ukázala, že záplavy, při nichž začátkem tohoto měsíce ve střední Evropě zahynulo 24 lidí, byly způsobeny srážkami, jejichž pravděpodobnost se v důsledku změny klimatu způsobené člověkem přibližně zdvojnásobila. Studie World Weather Attribution varuje, že s dalším oteplováním způsobeným fosilními palivy budou povodně ničivější, a také upozorňuje na to, že řešení budou stále dražší. Evropská unie přislíbila na odstraňování následků povodní způsobených tlakovou níží Boris 10 miliard eur.
Základní zjištění
Analýza zjistila, že čtyřdenní srážky způsobené tlakovou níží Boris byly nejsilnější, jaké kdy byly ve střední Evropě zaznamenány. Změna klimatu způsobila, že se pravděpodobnost silných čtyřdenních lijáků zvýšila nejméně dvakrát a srážky pak byly nejméně o sedm procent silnější. Podobné bouře přinesou v budoucnosti nejméně o pět procent více srážek a budou se vyskytovat o padesát procent častěji než nyní, pokud oteplení dosáhne dvou stupňů Celsia, tvrdí výzkum. Překročení této hranice se přitom očekává v roce 2050.
Vědci varují, že následky budou stále ničivější a budou pořád více narušovat běžný lidský život. Proto bude stále nutnější, aby přípravám a adaptacím na tyto přírodní katastrofy způsobené extrémním počasím byla věnována dostatečná pozornost a aby se dostaly mezi priority.
„Tyto záplavy nám znovu připomínají, jak ničivé důsledky má oteplování planety způsobené spalováním fosilních paliv,“ uvedla klimatoložka Joyce Kimutaiová z Imperial College v Londýně. „Dokud nebudou ropa, plyn a uhlí nahrazeny obnovitelnou energií, budou bouře jako Boris přinášet ještě silnější srážky, které budou příčinou ekonomicky ničivých povodní.“
Vědci analyzují příčiny bouře
K povodním došlo poté, co se tlaková níže zastavila nad střední Evropou a mezi 12. a 16. zářím zasáhla Polsko, Rumunsko, Slovensko, Rakousko, Česko a Německo silnými přívalovými dešti.
Povodně připravily o život nejméně 24 lidí – mrtvých ale bude zřejmě ještě více, jen v České republice je totiž osm pohřešovaných. Tisíce lidí musely opustit své domovy, řada z nich o střechu nad hlavou přišla úplně. Rozbouřené řeky a potoky smetly mosty a způsobily rozsáhlé výpadky elektřiny. Lijáky v průběhu čtyř dnů zasáhly neobvykle rozsáhlou oblast od Německa po Rumunsko a pokryly tak dokonce větší území než předchozí historické povodně v letech 1997 a 2002.
Studie zjistila, že množství srážek, které spadlo ve střední Evropě během těchto čtyř dnů, bylo s velkým náskokem nejsilnější, jaké kdy bylo zaznamenáno. Vědci tvrdí, že kombinace povětrnostních podmínek, včetně studeného vzduchu proudícího nad Alpami a velmi teplého vzduchu nad Středozemním a Černým mořem, vytvořila „dokonalou bouři“, která způsobila silné srážky v obrovské oblasti.
Na základě historických údajů se očekává, že k takovému čtyřdennímu dešti dojde v dnešním klimatu s oteplením o 1,3 °C v průměru přibližně jednou za 100 až 300 let. Autoři zprávy zdůrazňují, že se jednalo o velmi ojedinělou událost. Změna klimatu způsobená především spalováním ropy, plynu a uhlí ji ale učinila intenzivnější a současně i pravděpodobnější.
Pomohla věda?
Přestože meteorologové silné srážky předpověděli několik dní předem, což úřadům umožnilo vypustit nádrže, postavit protipovodňové zdi a varovat lidi před hrozícím nebezpečím, samotný rozsah záplav vedl k masivním dopadům, kvůli nimž Evropská unie přislíbila 10 miliard eur na nouzové opravy.
Studie zdůrazňuje, že tato opatření sice významně zmírnila dopady, ale upozorňuje na potřebu dalšího stanovení priorit a provádění adaptace. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že povodně se budou se změnou klimatu zintenzivňovat, investice do rozsáhlých prostor pro skladování vody v záplavových oblastech a do varovných systémů i minimalizace zástavby v oblastech ohrožených povodněmi sníží dopady a zachrání životy, tvrdí vědci.
„Tyto povodně ukazují, jak nákladnou se stává změna klimatu. I přes několikadenní přípravu povodně přesto zdevastovaly města, zničily tisíce domů a Evropská unie přislíbila pomoc ve výši 10 miliard. Země se musí připravovat na nebývalé povodně a začlenit změnu klimatu do územního plánování,“ uvedla Maja Vahlbergová, která pracuje jako technická poradkyně klimatického centra Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
Jak výzkum vznikl
Studii provedlo 24 výzkumníků v rámci skupiny World Weather Attribution (WWA), zahrnující vědce z univerzit a meteorologických agentur v Polsku, Rakousku, Česku, Německu, Švédsku, Spojených státech, Velké Británii a Nizozemsku. „Změna klimatu působí v Evropě spoušť, ale politici na celém kontinentu se snaží ustoupit od klimatických závazků,“ konstatovala zakladatelka WWA Friederike Ottová.
Aby vědci kvantifikovali vliv oteplování způsobeného lidskou činností na prudké lijáky, které způsobily katastrofální záplavy ve střední Evropě, analyzovali údaje o počasí a klimatické modely pomocí recenzovaných metod, aby porovnali, jak se tyto typy událostí změnily mezi dnešním klimatem, kdy se globálně otepluje přibližně o 1,3 °C, a chladnějším klimatem před průmyslovou revolucí.
Za Českou republiku se na studii podíleli Radim Tolasz a Veronika Šustková z Českého hydrometeorologického institutu a Petr Skalák z Institutu globální změny v Českých Budějovicích.
