Nynější silné a vytrvalé deště jsou pro září velmi netypické, je ale složité tvrdit, že jsou projevem klimatické změny. Neexistuje na to jasná odpověď, řekl Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V září se obyčejně teploty v noci a ráno dostávají plošně pod deset stupňů Celsia a atmosféra tak už nedokáže zadržet velké množství vodní páry. Srážky s extrémně vysokými úhrny za velmi krátkou dobu jsou proto podle Ráry typické spíše pro teplé letní měsíce, což lze vidět na povodních z července 1997 či srpna 2002.
Rára poukázal na rozsáhlou studii z roku 2020 mezinárodního týmu vědců, jehož členy byli také odborníci z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Vyplynulo z ní, že období mezi roky 1990 a 2016 bylo v Evropě jedním z nejintenzivnějších z hlediska povodní za posledních 500 let.
„Důvody lze na jedné straně hledat ve změně klimatu, protože globální oteplování zvyšuje vlhkost v atmosféře, což vede k tomu, že bouře jsou silnější. Bouře se také pohybují pomaleji, což ve výsledku znamená, že na povodí řek může spadnout více srážek. Na druhé straně ovšem nelze opomenout fakt, že lidská populace výrazně narůstá a s ní také plocha, kterou lidská sídla zabírají. To má ve svém důsledku vliv nejen na samotnou intenzitu povodní, ale také na výsledné škody,“ uvedl Rára.
Povodně nebo samotné srážky s vysokou dobou opakování jsou velmi často doprovázené dalšími jevy, jako jsou například sesuvy podmáčené půdy a eroze půdy, tedy odnos jejích vrchních vrstev do nižších poloh či toků. Voda také podemílá svahy a pitná voda může být znečištěná nebo až kontaminovaná tím, co se do ní dostane z okolí toků.
Sucho bude výhodou
V nynější situaci, kdy meteorologové očekávají v Česku někde i stoletou vodu, je podle Ráry předchozí suché období spíše výhodou. „Po delším suchém období má půda větší schopnost zadržet vodu než po průměrně deštivém období. Nejdříve se totiž musí naplnit terénní prohlubně a podzemní prostory, což zpomaluje odtok vody pod povrchem. Část vody se tak zadrží v půdě. Toto zpoždění odtoku může být v některých oblastech důležité, protože rozloží množství odtékající vody do delšího časového období,“ řekl Rára.
Jiné je to ale se srážkami s velmi vysokou intenzitou v řádu horních desítek milimetrů za hodinu. Většinou způsobí rychlý povrchový odtok a není tak úplně podstatné, na jaký povrch dopadnou. „Tyto extrémní srážky poté mohou vést až k povodním s vysokým potenciálem škod na majetku a infrastruktuře a také bohužel ztrátám na životech,“ upozornil Rára.
Meteorologové v pátek rozšířili výstrahu na extrémní povodně na téměř celé Česko s výjimkou západu Čech. Na víc než padesátiletou vodu se musí připravit nejen východ, jih a sever země, ale i Praha či většina Středočeského kraje. Nejvíc se mají řeky rozvodnit o víkendu. Vydatně pršet má minimálně do noci na pondělí, situaci ještě zhorší silný vítr, který hrozí podle aktuální prognózy v celé republice.
