Únor byl velmi suchý a z tání vláhy příliš nepřibyde

Nahrávám video

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

Zejména v Krkonoších je stále možné najít sníh, avšak i tam je jeho množství na tuto dobu značně podprůměrné. Mnoho sněhu neleží ani na takzvané mapě republiky, což je místo, kde sníh odtává nejpozději. Dvě měřidla u meteorologické stanice na Luční boudě ukazují sedmdesát centimetrů, což je na tuto dobu na hřebenech velmi málo.

„Kolem roku 2000 a v dalších letech tam bývalo deset, jedenáct a více metrů sněhu, teď se v poslední době pohybujeme kolem osmi, devíti metrů,“ popsal situaci mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Voda z roztátého sněhu tak bude chybět zemědělcům i rostlinám.

Nedostatek vody dopadá zejména na zemědělce

Při tání sněhu se vláha uvolňuje pomalu do země a vstřebává se. Jak není sníh, přichází sucho hned na jaře, uvedl sadař z Ostravska Tony Skřipčák. Země v okolí Ostravy je rozpraskaná, a pokud nepřijde déšť, ovoce se neurodí. „U mladých stromů se skutečně bavíme o tom, že nemusejí přežít, a u starších stromů je to o tom, že úroda může být menší,“ dodal sadař.

Voda chybí i v nejúrodnější části Hané, v Ratajích na Kroměřížsku, kde za poslední dva dny napršelo deset milimetrů srážek, což je více než za celý únor. Právě Zlínský kraj patří podle dat k nejsušším oblastem. „Loňský únor je oproti letošku úplně obrácený a už ani pranostiky neplatí,“ uvedl šéf zemědělského družstva Rataje Josef Sedláček.

Vodohospodáři proto dělají zásoby s předstihem, a vodní nádrž Želivka je tak naplněná po okraj. Tato největší vodárenská nádrž ve střední Evropě poskytuje pitnou vodu více než milionu a půl lidí na území od Vysočiny po hlavní město. Další nádrže upouštějí vodu do řek, aby ulevily okolní přírodě a zajistily správné fungování čistíren odpadních vod.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) sdělil, že resort situaci bedlivě monitoruje a od tohoto týdne bude pravidelně publikovat takzvané vodní zpravodajství.

Někde chybí voda ve studnách

Hladinu ve studnách pravidelně kontrolují i místní v Krušných horách. Většina z nich je závislá na vodě ze srážek či roztátého sněhu. Stav tamních podzemních vod je navíc dlouhodobě pod průměrem. Obyvatelé obce Moldava, kteří jsou závislí na vodě z napršených srážek, mají nyní ve studnách vodu jen na dva či tři dny.

Navíc každý, kdo se nově do obce přistěhuje, připraví místní i sám sebe o část zásob. „Pokud nepřijde nějaká významná jarní srážka, tak se vrátíme do režimu šetření vody přes léto,“ uvedl starosta Moldavy David Leitermann (ODS).

Oproti tomu v Mikulově mají jistotu, že voda se z pramenišť nevytratí. Přítoky i jímky totiž pravidelně kontrolují a čistí. „Jednou z možností je řádně udržovat prameniště a co nejvíc akumulovat vodu, dále se dají využívat potoky a poslední možností jsou vrty,“ sdělil vodohospodář Libor Hrdlička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 33 mminutami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 42 mminutami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 hhodinou

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 1 hhodinou

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.