Střední Evropa strana 2 z 3

Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun). Evropa zaznamenala nejprudší nárůst za poslední tři dekády, státy starého kontinentu utratily hlavně kvůli ruské válce na Ukrajině o 13 procent víc než loni. Více než polovina globálních výdajů spadá na Spojené státy, Čínu a Rusko. V nejnovější zprávě o tom píše Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Míra inflace v Maďarsku se v březnu snížila na 25,2 procenta z únorových 25,4 procenta. Ve své zprávě to uvedl maďarský statistický úřad. Inflace sice klesla druhý měsíc po sobě, ale méně, než se čekalo. Drží se tak poblíž více než dvacetiletého maxima.

Meteorologické jaro sice začalo už před čtyřmi týdny a kalendářní před více než týdnem, venku to tento týden ale vypadalo spíš jako na sklonku zimy. Což je docela velký kontrast ve srovnání s teplým počasím v minulém týdnu, kdy maxima šplhala až nad dvacet stupňů Celsia. A do jisté míry i v porovnání s extrémně teplým začátkem letošního roku.

V Česku vznikne nová chráněná krajinná oblast, stane se jí lokalita soutoku Moravy a Dyje – Soutok. Jde o území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí spolu s Jihomoravským krajem. Ministerstvo ve způsobu ochrany našlo shodu se starosty i hejtmanstvím. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že Soutok bude národním parkem, CHKO by měla být prvním krokem k jeho vyhlášení. V Česku je dosud 26 chráněných krajinných oblastí. Po větší ochraně lužních lesů v lokalitě volají ochránci přírody několik desítek let.

Před pár dny skončila klimatologická, respektive meteorologická zima. Ta letošní byla nadprůměrně teplá, poměrně chudá na sníh a méně než obvykle bylo i slunečních paprsků.

Nový typ symbiotického vztahu mezi houbami a řasami objevili vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Nazvali jej alkobioza. Podle ústavu se dané soužití řas a kornatcovitých stopkovýtrusých hub obvykle nachází v lesích mírného pásu po celé střední Evropě.

Dějiny ukazují, že Ukrajina se vždy dokázala ubránit. V rozhovoru s Michalem Kubalem to řekl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec Kyjeva v Česku Jevhen Perebyjnis. Země za rok, co ji sužuje plnohodnotná ruská invaze, podle něj dokázala ujít cestu, kterou by mnohé státy nezvládly za desetiletí. Vnímá také velkou podporu, a to jak ze strany Ukrajinců, tak i ze zahraničí. To by se podle něj mělo soustředit zejména na protiruské sankce, ale také na další dodávky zbraní.

Je to světově významná událost. Poražením populismu jsme vstoupili na jeviště světových dějin, řekl v Interview ČT24 bývalý premiér a bývalý dlouholetý místopředseda Senátu Petr Pithart ke zvolení Petra Pavla prezidentem. Dodal, že ačkoliv je odpůrcem silných slov, tak zde je musí použít. Zmínil, že světová média bude v příštích dnech zajímat, jak se stalo, že byl tento chytlavý politický styl, který razil Andrej Babiš (ANO), poražen.

Nový rok přinesl nejen do Česka rekordní teploty vzduchu. Meteorologové přepisovali tabulky nejvyšších zaznamenaných teplot ve větší části Evropy, klimatologové zase řešili, co je příčinou situace, která zde po celé dějiny měření ještě nebyla.

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Bílé Vánoce jsou spíše sen než realita, a to dlouhodobě. Skutečnou ladovskou zimu Česko  o svátcích zažilo naposledy v roce 1981, podle meteorologů navíc v posledních letech na Štědrý den významněji stoupají teploty.

Evropská komise přijde s akčním plánem, který pomůže řešit problémy spojené s rostoucím počtem migrantů mířících do Evropy přes západní Balkán. V pátek to řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová, která se účastnila mimořádného jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Podle ní lze efektivněji bránit příchodům migrantů bez nároku na azyl. Český ministr Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že se musí EU zabývat novou migrační vlnou ve všech regionech a nikoli jen v centrálním Středomoří, na které se soustředila pozornost v minulých dnech.

Archeologové z trasy budoucí dálnice D35 v úseku mezi Sadovou a Hořicemi hlásí první objevy. K zatím nejpozoruhodnějším patří pohřebiště z doby bronzové mezi obcemi Klenice a Horní Černůtky. Kuriózním nálezem z období novověku jsou kosterní pozůstatky krávy s odříznutou hlavou uloženou v břiše. Zkoumaný úsek měří asi 10,5 kilometru.

K silnějším sankcím proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a k podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, vyzvala běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Uvedla to v projevu na konferenci o ruské hybridní válce proti demokratickému světu, která se ve čtvrtek dopoledne konala v Praze.

Po poměrně chladném září se do Česka s říjnem vrátily nadprůměrně teplé dny. Rekordy pro 27. říjen padly na 12 ze zhruba 160 meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let. Letošní říjen má dokonce našlápnuto stát se jedním ze tří nejteplejších v historii Česka. A to i díky velmi teplým dnům, které nás – alespoň na většině území – čekají až do konce měsíce. Podobně jsou na tom v sousedních zemích, například v Německu čekají vůbec nejteplejší říjen od začátku měření, v Rakousku jde o jeden z nejteplejších za 250 let a minimálně od roku 1864 nezažili teplejší desátý měsíc ani ve Švýcarsku.

Kůrovec a oteplování urychlily rozpad tuzemských lesů, především smrkových monokultur. Podle údajů, které získali reportéři pořadu Bilance z ministerstva zemědělství, padlo dosud za oběť kůrovcové kalamitě přes dvacet procent smrků, přičemž masivní gradace ještě neskončila. V některých oblastech, třeba na Dačicku, byl úbytek stoprocentní. Na Vysočině, která patří k nejpostiženějším regionům, odumřelo až 60 procent lesů. Právě tam měly smrky v dřevinné skladbě vysoké zastoupení. Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře je kůrovcová kalamita nejviditelnějším projevem klimatické změny v Česku.

Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem, a to o dalších dvacet dní. Původně se s nimi počítalo do 8. října, nově tak budou do 28. října včetně. Na brífinku vlády to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Doposud podle něj opatření přineslo jasné výsledky, trend ukazuje, že příliv migrantů klesá. Zmínil zejména počty zadržených převaděčů. Podle Rakušana nastoupí od neděle k ostraze hranic osmdesát vojáků, kteří mají posílit policisty a celníky.

Někdejší premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek je přesvědčený o tom, že letošní zimu domácnosti zvládnou, na příští topnou sezonu se Česko ale musí podle něj připravit. Zároveň předpokládá, že i přes současné problémy ruský plyn v budoucnu do Evropy může téct, bude ale nutné mít stoprocentní zálohu, uvedl Topolánek v Interview ČT24.

Země střední a východní Evropy daly jako první impuls k tomu, aby se Ukrajině po začátku ruské invaze dodávaly zbraně, uvedla v pořadu Interview ČT24 ředitelka odboru amerických států na ministerstvu zahraničních věcí Veronika Kuchyňová Šmigolová. Měly totiž s Ruskem dlouhodobé negativní zkušenosti. Jejich příklad ve vojenských dodávkách pak následovaly rovněž země západní Evropy a Spojené státy.

Prudký růst cen energií začíná těžce dopadat i na Polsko. V ohrožení jsou tisíce podniků ve službách, které jsou závislé na dodávkách plynu a elektřiny. Jejich ceny podražily o stovky procent. Míra inflace se navíc v srpnu zvýšila o půl procentního bodu na 16,1 procenta. Problém mohou mít přes zimu i statisíce domácností, které stále využívají k vytápění domovů uhlí.

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno se vrátili na místo, kde byla v roce 1925 nalezena Věstonická venuše. Tentokrát nejsou předmětem jejich zájmu pozůstatky pravěkého osídlení, ale skládka mamutích kostí, kterou jejich předchůdci našli v roce 1966. Výzkum je součástí mezinárodního projektu.

Po téměř desetileté rekonstrukci se v září otevře pro prohlídky Semlerova rezidence, která je nejvýznamnější a nejrozsáhlejší plzeňskou bytovou realizací podle konceptu světově uznávaného architekta Adolfa Loose. Dům Oskara a Jany Semlerových na Klatovské třídě 110 s interiérem jejich bytu z počátku 30. let 20. století patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Prohlídky pro veřejnost začnou 23. září, vstupenky ale bude možné kupovat v předprodeji už od 1. září, řekla Gabriela Darebná, mluvčí Západočeské galerie v Plzni, která rezidenci provozuje.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Záplavy v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů. Tyto srážkové události patří mezi desítku největších od konce šedesátých let 20. století. Vyplývá to z nové analýzy vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV). Spojení takto silných srážkových epizod do takzvané sdružené srážkové události bylo za celé zkoumané období ojedinělé nejen v Česku, ale i ve střední Evropě.