Kdo brání svou zemi, musí zvítězit. V tom je spravedlnost, věří Perebyjnis

11 minut
Bývalý velvyslanec Kyjeva v Česku Perebyjnis k roku války
Zdroj: ČT24

Dějiny ukazují, že Ukrajina se vždy dokázala ubránit. V rozhovoru s Michalem Kubalem to řekl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec Kyjeva v Česku Jevhen Perebyjnis. Země za rok, co ji sužuje plnohodnotná ruská invaze, podle něj dokázala ujít cestu, kterou by mnohé státy nezvládly za desetiletí. Vnímá také velkou podporu, a to jak ze strany Ukrajinců, tak i ze zahraničí. To by se podle něj mělo soustředit zejména na protiruské sankce, ale také na další dodávky zbraní.

Perebyjnis už první večer po zahájení ruské invaze prohlásil, že Ukrajina vyhraje. „Řekl jsem, že vyhrajeme, protože bojujeme za vlastní zemi. Ukrajina není agresorem, Ukrajina nikdy na nikoho neútočila. Ale bráníme svou zemi. A spravedlnost je v tom, že ten, kdo brání svou zemi, musí zvítězit,“ věří.

Dějiny podle něj ukazují, že Ukrajinci vždy svou zemi dokázali ubránit. „S Rusy bojujeme už několik staletí. Snažili se nás zničit hladomorem, různými represemi i válkami, ale vždy jsme to ustáli, vždy Ukrajina zůstala,“ řekl s tím, že ani po loňském zahájení velké invaze neměl pochyby, že se Ukrajina ubrání i nyní.

Domnívá se, že Ukrajina je stále silnější. „Dokázali jsme projít cestu k jednotě Ukrajiny, k naší silnější armádě a také naši zahraničněpolitickou cestu. Cestu, kterou možná některé země nedokáží ujít za desetiletí,“ uvedl. Začít najednou bránit celou vlast podle něj nebylo vůbec snadné, a tak jistou dobu trvalo, než se armáda připravila na to, aby začala okupovaná území osvobozovat.

Podle Perebyjnise se kromě Ukrajiny stal silnějším také celý svět. „Myslím si, že je to hlavní výsledek tohoto roku,“ dodal.

Perebyjnis tvrdí, že Ukrajina věděla, že válka přijde. „Ale přiznám se, že jsem nevěřil, že to bude takový frontální útok na celou zemi, hlavně na hlavní město. Myslel jsem, že to bude spíš nějaká taková lokální operace na Donbasu. A domnívám se, že většina si to myslela stejně,“ uvedl. Podle něj se nicméně ukázalo, že Rusko nemá žádné zábrany. „Že se v jednadvacátém století najde stát, který otevře takovou plošnou válku – genocidu se záměrem zničit celý národ a celý stát,“ poznamenal.

„Sílí odhodlání překonat překážky“

Válka se ale neodehrává jen na frontové linii. Pociťují ji i běžní lidé. Únavu z ní a z toho, co za problémy přináší, ale prý Perebyjnis u Ukrajinců nevnímá. „Naopak sílí přesvědčení, že zvítězíme. A sílí odhodlání překonat jakékoliv překážky – i na úkor toho, že možná budeme nějakou dobu sedět bez elektřiny, bez vody a tak dále. Ale všichni chtějí, abychom zvítězili,“ řekl. Výzkumy podle něj ukazují, že Ukrajinci jsou připraveni vydržet i s problémy, jen aby jejich armáda zvítězila.

Podpora přichází nejen z domova, ale také ze zahraničí. Podle Perebyjnise je nyní pevnější než před rokem. „Někteří politici nám dávali dny, možná týdny. Nyní nikdo neříká, že Ukrajina musí přejít ke kompromisům, musí se vzdát svého území,“ podotkl.

Naopak podle něj podpora sílí v tom smyslu, že Ukrajina by měla vyhrát a Rusko prohrát. „Já si myslím, že je důležité, že svět nyní rozumí, že jediným východiskem z této války je vítězství Ukrajiny,“ zdůraznil.

Sankce v hlavní roli

Mezinárodní společenství by mělo udělat vše, aby Ukrajině pomohlo, míní Perebyjnis. „To znamená zbraně, to jsou sankce. Ale také musíme myslet na poválečnou obnovu Ukrajiny,“ vyjmenoval. Právě co nejtvrdší sankce proti Rusku nyní považuje za extrémně důležité. „A já vím, že Česko spolu s Polskem a pobaltskými zeměmi jsou státy, které prosazují co nejtvrdší sankce, za což moc děkujeme,“ vzkázal.

Právě Česká republika podle něj hraje v pomoci Ukrajině významnou roli. „Řekl bych, že země střední Evropy i Pobaltí teď hrají silnější roli než země západní Evropy. Jsou tahounem pomoci Ukrajině, jsou tahounem protiruských sankcí, protože lépe rozumí tomu, co je Rusko. Protože zažily ve své historii obdobné problémy,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...