Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun). Evropa zaznamenala nejprudší nárůst za poslední tři dekády, státy starého kontinentu utratily hlavně kvůli ruské válce na Ukrajině o 13 procent víc než loni. Více než polovina globálních výdajů spadá na Spojené státy, Čínu a Rusko. V nejnovější zprávě o tom píše Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Evropa loni utrácela za zbraně nejvíc za třicet let. Moskva si za válku připlatila nad očekávání
Světové výdaje na zbrojení rostou již osmý rok v řadě. Loni to bylo znát hlavně na starém kontinentu, který se kvůli ruské invazi na Ukrajinu potýká s nejhorší válkou od roku 1945.
Země západní a střední Evropy loni zaplatily za zbrojení 345 miliard dolarů (7,4 biliony korun), a poprvé tak utratily víc než v roce 1989, kdy skončila studená válka, píše SIPRI. O více než třetinu své výdaje na zbrojení navýšilo Finsko, zhruba o desetinu také Švédsko a Polsko.
„V kontextu toho, co se děje, to asi není moc překvapivé. Vidíme Ukrajinu i co se týče napětí na východě Asie, u Tchaj-wanu a podobně, tak musíme nutně chápat, že zde je nějaká dynamika, která rozhodně moc nepřeje postválečnému období, kdy naopak docházelo ke snaze o určité odzbrojení,“ hodnotí zprávu výzkumný pracovník Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Podle experta je zřejmé, že tento trend bude pokračovat. „Pozitivní je to v tom smyslu, že se snažíme Ukrajinu podporovat a využít svého průmyslového potenciálu, abychom tak činili i zbrojními dodávkami. Na druhou stranu je ta dynamika riskantní, protože pokud se zvyšuje množství zbraní ve světě, tak se dál zvyšuje napětí a hrozí riziko dalších konfliktů,“ konstatoval Smetana.
Ukrajina loni na armádu vydala 44 miliard dolarů (942 miliard korun), více než šestinásobek výdajů z roku 2021. Vojenské výdaje loni na Ukrajině představovaly 34 procent hrubého domácího produktu.
Neznamená to, že když se zbrojí, bude hned válka. Trend zbrojení byl v jiných částech světa viditelný už řadu let před touto fází války na Ukrajině. Velmi masivně se zbrojí třeba v jihovýchodní Asii.
Moskva se přepočítala
Rusko loni na armádu a zbraně poslalo 86,4 miliardy dolarů (1,85 bilionu korun), což představovalo asi 4,1 procenta tamního domácího produktu. Moskva na obranu státu, která je největší položkou ruských vojenských výdajů, loni vydala o třetinu více prostředků, než zamýšlela podle původních rozpočtů, píše SIPRI s odkazem na oficiální ruské údaje.
„Rozdíl mezi rozpočtovými plány Ruska a jeho skutečnými vojenskými výdaji v roce 2022 naznačuje, že invaze na Ukrajinu stála Rusko mnohem více, než předpokládalo,“ uvedla Lucie Béraud-Sudreauová, ředitelka programu SIPRI pro vojenské výdaje a zbrojní výrobu.
Reálný nárůst světových vojenských výdajů v roce 2022 byl zpomalen vlivem inflace, která v mnoha zemích vyletěla na úrovně, jež nebyly zaznamenány po desetiletí. V nominálním vyjádření (tj. v běžných cenách bez očištění o inflaci) se globální úhrn zvýšil o 6,5 procenta.
USA zbrojí třikrát víc než Čína
Za zbraně utrácejí tradičně nejvíce Spojené státy. Vojenské výdaje USA dosáhly v roce 2022 877 miliard dolarů (18,8 bilionu korun), tedy 39 procent celkových globálních vojenských výdajů. Washington v současnosti zbrojí třikrát více než v pořadí druhá Čína.
„Nárůst vojenských výdajů USA v roce 2022 byl z velké části způsoben bezprecedentní výší finanční vojenské pomoci, kterou poskytly Ukrajině,“ uvedl vedoucí výzkumný pracovník SIPRI Nan Tian. „Vzhledem k rozsahu výdajů USA má i nepatrné zvýšení v procentním vyjádření významný dopad na výši globálních vojenských výdajů,“ dodal analytik.
Spojené státy poslaly Ukrajině na obranu před ruskou agresí téměř 20 miliard dolarů (428 miliard korun), což je nejvyšší částka poskytnutá kteroukoliv zemí jedinému příjemci od konce studené války. Přesto tato suma představuje pouze 2,3 procenta loňských amerických vojenských výdajů, upozorňuje SIPRI.
Peking vyčlenil na armádu odhadem 292 miliard dolarů. To bylo o 4,2 procenta více než v roce 2021 a o 63 procent více než v roce 2013. Čínské vojenské výdaje rostly 28 po sobě jdoucích let.
Indické vojenské výdaje ve výši 81,4 miliardy dolarů byly loni čtvrté nejvyšší na světě, všímá si ve zprávě SIPRI. Šlo o 6 procent více než v roce 2021. V roce 2022 rovněž vzrostly vojenské výdaje Saúdské Arábie, a to o 16 procent na odhadovaných 75 miliard dolarů. Jde o první nárůst od roku 2018.
Vojenské výdaje členů NATO dosáhly v roce 2022 celkem 1,23 bilionu dolarů, což bylo o 0,9 procenta více než v roce 2021. Nejvíce utrácelo Spojené království (v přepočtu 1,46 bilionu korun). Armádní zboží za 2,5 miliardy dolarů (3,6 procenta) tvořilo pomoc Ukrajině.
„Znamená to, že státy nad rámec schválených rozpočtů nakupovaly munici, zbraně nebo technologie, které dodávaly na Ukrajinu, což se nemusí projevit v klasickém rozpočtu. Znamená to také, že evropské státy se snaží ze všech sil posílit svou dlouhodobou obranyschopnost. Více investovat do obranných výdajů ale nejde tak rychle, musíte mít za co. A než dojednáte kontrakty, tak to nějaké měsíce či roky trvá,“ poznamenal analytik Pražské bezpečnostní konference Libor Stejskal.
