Stockholm International Peace Research Institute

Počet použitelných jaderných hlavic ve světě se meziročně mírně zvýšil. Nejvíce se ve srovnání s loňským rokem rozrostl čínský jaderný arzenál. Uvádí to aktuální zpráva Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Zhruba devadesát procent nukleárních zbraní mají k dispozici Rusko a Spojené státy. Dostupné informace o ničivých arzenálech však v důsledku války na Ukrajině klesají. Podle ředitele SIPRI se jedná o jedno z „nejnebezpečnějších období v historii lidstva“. Švédský ústav volá po rychlé obnově jaderné diplomacie a kontroly zbrojení.

Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun). Evropa zaznamenala nejprudší nárůst za poslední tři dekády, státy starého kontinentu utratily hlavně kvůli ruské válce na Ukrajině o 13 procent víc než loni. Více než polovina globálních výdajů spadá na Spojené státy, Čínu a Rusko. V nejnovější zprávě o tom píše Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Vietnam jedná s Českou republikou o vojenských dodávkách včetně letadel a radarů a také o modernizaci obrněných vozidel a střelných zbraní. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj české vlády. Hanoj usiluje o diverzifikaci svého převážně ruského arzenálu.

Evropské země v letech 2018 až 2022 zvýšily dovoz zbraní o 47 procent oproti předchozímu pětiletému období. Na svém webu to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), podle něhož je hlavním důvodem ruská válka na Ukrajině. Naproti tomu celosvětový obchod se zbraněmi v posledních pěti letech klesl o zhruba pět procent.

Čína kladla důraz na armádu a na svůj jaderný arzenál kvůli výhledu případné vojenské konfrontace se Spojenými státy, válka na Ukrajině však tyto tendence urychlila – konstatovala analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. Vzhledem k Putinově rétorice a vývoji ruské invaze se o jaderné zbraně začnou zajímat i další státy, míní experti.