Evropské země v letech 2018 až 2022 zvýšily dovoz zbraní o 47 procent oproti předchozímu pětiletému období. Na svém webu to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), podle něhož je hlavním důvodem ruská válka na Ukrajině. Naproti tomu celosvětový obchod se zbraněmi v posledních pěti letech klesl o zhruba pět procent.
„Po ruské invazi na Ukrajinu chtějí evropské státy dovážet více zbraní a rychleji,“ shrnul vývoj analytik SIPRI Pieter Wezeman. Evropské státy, které jsou členy Severoatlantické aliance, dovoz zbraní zvýšily dokonce o 65 procent.
Napadená Ukrajina se loni díky dodávkám ze Spojených států a Evropy stala třetím největším dovozcem zbraní na světě. Za celé období let 2018 až 2022 je na čtrnáctém místě.
Největšími vývozci jsou stejně jako v předchozích třech desetiletích Spojené státy a Rusko. USA svůj podíl na celosvětových exportech zbraní v letech 2018 až 2022 oproti předchozímu pětiletému období zvýšily ze 33 na 40 procent, zatímco u Ruska klesl ze 22 na 16 procent. Na třetím místě je Francie, jejíž podíl stoupl ze 7,1 na 11 procent.
„Je pravděpodobné, že invaze na Ukrajinu dále omezí ruský vývoz zbraní,“ je přesvědčen Wezeman. Ruský export podle něj doplatí na sankce zavedené proti Moskvě po napadení Ukrajiny a navíc se země kvůli válce bude muset soustředit především za zásobování vlastní armády.
Nejvýraznější pokles dovozů zbraní zaznamenala Afrika (o 40 procent oproti letům 2013 až 2017) a Severní a Jižní Amerika (o 21 procent), i když zde více zbraní importovaly USA (o 31 procent), Brazílie (o 48 procent) a Chile (o 56 procent).
Výrazný nárůst byl patrný ve východní Asii (o 21 procent), a to především v Japonsku (o 171 procent) a v Jižní Koreji (o 61 procent).
SIPRI ve své analýze posuzuje obchod s těžkými zbraněmi, jako jsou válečné lodě, tanky, letadla, dělostřelectvo, rakety a velké obranné systémy.
