Bělehrad souhlasil, že dodá Kyjevu zbraně, vyplývá podle agentury Reuters z jednoho z uniklých dokumentů Pentagonu. Není ale jasné, zda už výzbroj je na Ukrajině. Srbsko patří mezi nejbližší spojence Moskvy v Evropě a jako jediné odmítlo zavést protiruské sankce. O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad to však nyní znovu popřel. Z uniklých dokumentů podle BBC také vyplývá, že na Ukrajině bylo nasazeno více než devadesát členů speciálních jednotek ze zemí NATO včetně Velké Británie a Francie.
Uniklá zpráva odkazuje k srbské „zradě“ Ruska. Bělehrad údajně dodává Kyjevu zbraně
Zpráva s názvem „Evropa|Reakce na probíhající rusko-ukrajinský konflikt“ uvádí ve formě tabulky „vyhodnocené postoje“ 38 evropských vlád k žádosti Ukrajiny o vojenskou pomoc. Dokument ze začátku března letošního roku je označen jako tajný a NOFORN, což zakazuje jeho šíření zahraničním zpravodajským službám a armádám.
Z uniklého materiálu mimo jiné vyplývá, že Srbsko odmítlo poskytnout výcvik ukrajinským silám, ovšem zavázalo se k zaslání „smrtící pomoci“, nebo ji už poskytlo. Ve zprávě se zároveň píše, že Srbsko má politickou vůli a vojenské schopnosti poskytnout Ukrajině zbraně v budoucnu.
Agentura Reuters nemohla nezávisle ověřit pravost dokumentu. Samotný Pentagon ani ukrajinské velvyslanectví na žádost o komentář bezprostředně nereagovaly.
Srbský ministr obrany Miloš Vučević vyzbrojování Kyjeva popřel. „Více než desetkrát jsme dementovali tyto nepravdy a učiníme tak znovu. Srbsko neprodávalo ani nebude prodávat zbraně ukrajinské či ruské straně ani zemím v okolí tohoto konfliktu,“ zdůraznil Vučević podle agentury Tanjug.
Poznamenal, že „někdo“ chce očividně destabilizovat Srbsko a vtáhnout ho proti jeho vůli do konfliktu. Ministr nicméně připustil, že vždy existuje možnost, že se zbraně dostanou do oblasti bojů pokoutným způsobem, srbský stát s tím ovšem v takovém případě nemá nic společného.
Západní směr i spojenectví s Ruskem
Srbsko je kandidátem členství v Evropské unii, zároveň však udržuje úzkou vojenskou i politickou spolupráci s Ruskem. Moskva mimo jiné podporuje Srbsko v tom, že neuznává nezávislost Kosova, bývalé srbské provincie.
Vučić sice ruskou invazi odsoudil a vyslovil podporu územní celistvosti Ukrajiny, současně se ale přes nátlak Západu odmítl připojit k protiruským sankcím. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić přitom letos v lednu poprvé naznačil, že Bělehrad by mohl změnit kurz, pokud to bude považovat za nutné.
Srbsko se prohlašuje za vojensky neutrální, má však tradičně silný zbrojní průmysl a jeho zbraně se objevovaly ve většině současných či nedávných ozbrojených konfliktů na světě.
„Pokud je tento dokument pravdivý, buď ukazuje na Vučićovu dvojakost vůči Rusku, nebo je pod obrovským tlakem Washingtonu, aby dodal Ukrajině zbraně,“ komentoval zprávu expert na východní Evropu ze zahraničněpolitického institutu Jamestown Foundation Janusz Bugajski.
Zveřejnění tabulky přichází jen zhruba měsíc poté, co proruský telegramový kanál informoval, že srbský výrobce zbraní Krušik v listopadu dodal Kyjevu 3500 střel ráže 122 milimetrů do raketometů Grad. Dokumenty obsahovaly seznam položek a osvědčení ukrajinské vlády o konečném uživateli. Již předtím některá srbská média informovala o tom, že srbské zbraně se dostávají přes prostředníky na Ukrajinu.
Podle srbských médií ruský zpravodajský portál mash.ru uvedl, že rakety ráže 122 milimetrů byly převezeny ze Srbska do Turecka a poté na Slovensko, odkud byly přepraveny na Ukrajinu.
Chorvatský deník Telegram pak s odkazem na srbské zdroje přišel s informací, že kontingent nejmodernějších raket pocházel přímo z válečných rezerv srbských ozbrojených sil, nikoli od společnosti Krušik, která prodej zbraní popřela.
Znepokojená Moskva
Informace o údajném srbském vyzbrojování Kyjeva vyvolala negativní reakci v Moskvě. „Sledujeme to. Tyto informace nás hluboce znepokojily. Je to velmi vážná věc, i z hlediska rusko-srbských vztahů. Je nutné spoléhat se na fakta. Požádali jsme Bělehrad o vysvětlení,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
Vučić označil obvinění za „nehoráznou lež“. „Srbsko nikomu neposlalo zbraně. Máme továrny, kde zbraně vyrábíme, ale neprodali jsme zbraně ani munici na Ukrajinu ani do Ruska. Jsme v tom čistí,“ zdůraznil během návštěvy Kataru 5. března s tím, že Srbsko se řídí mezinárodním právem.
Zprávy médií odmítl rovněž srbský ministr obrany Miloš Vučević. „Pokud soukromé společnosti nakupují zbraně na trzích třetích zemí a pak je prodávají jiným společnostem v jiných zemích, tak to není otázka pro Srbsko. To je mezinárodní obchod,“ dodal ale Vučević.
Pavel Macko hovořil o ruských útocích na ukrajinská města (zdroj: ČT24)
Neznámý zdroj úniku
Dokument o vojenské pomoci Kyjevu je jedním z desítek tajných materiálů, které se v posledních týdnech objevily na internetu a jež by mohly být vůbec nejzávažnějším únikem z amerických tajných služeb za poslední roky. Soubory vykreslují podrobný obraz války na Ukrajině, včetně citlivých podrobností o přípravách Ukrajiny na jarní protiofenzivu. Americká vláda nyní vyšetřuje zdroj úniku.
Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova materiály obsahují jak pravdivé, tak nepravdivé informace. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov podle agentury TASS varoval, že dokumenty by mohly být součástí informační operace.
„Vzhledem k tomu, že jsou USA stranou konfliktu a fakticky proti nám vedou hybridní válku, jsou možné takové prostředky, jak nepřítele – tedy Ruskou federaci – uvést v omyl. Nic netvrdím, jednoduše připouštím, že zde přicházejí v úvahu různé scénáře a modely,“ uvedl náměstek ruského šéfa diplomacie.
Některé informace ze spisů jsou autentické, ale na sociálních sítích se objevily v této souvislosti rovněž hoaxy, upozornil v rozhovoru pro ČT24 rovněž generálporučík ve výslužbě Pavel Macko s tím, že další strany by toho mohly využívat k podkopání důvěry mezi spojenci (Kyjeva).
„Co se týče obsahu, tak není únik tak zásadní, pokud jde o další vývoj konfliktu,“ míní Macko. „O tom, že bude mít Ukrajina problém s municí do protileteckých systémů, se vědělo. Pro Rusy byl nový harmonogram dodávek zbraní a výcviku,“ poznamenal Macko.
Uniklá tabulka Pentagonu rozdělila odpovědi na žádosti Ukrajiny o pomoc do čtyř kategorií: země, které se zavázaly poskytnout výcvik a smrtící pomoc; země, které již poskytly výcvik, smrtící pomoc nebo obojí; země s vojenskými schopnostmi a země s politickou vůlí „poskytnout v budoucnu smrtící pomoc“. Rakousko a Malta byly jediné dvě země s označením „Ne“ ve všech čtyřech kategoriích.
Britský voják na zahraniční misi
Speciální síly NATO na Ukrajině
Z dalšího uniklého materiálu vyplývá, že řada západních zemí již vyslala na Ukrajinu vojenské speciální jednotky. Není však jasné, kde se tyto jednotky nacházejí, ani jaké je jejich poslání. Podle britského webu BBC půjde zřejmě o nízké a navíc proměnlivé počty.
Podle dokumentu z 23. března má největší kontingent speciálních sil na Ukrajině Spojené království (50), následují další státy NATO, a to Lotyšsko (17), Francie (15), USA (14) a Nizozemsko (1).
Přítomnost západních sil na Ukrajině pravděpodobně využije Moskva při posílení své propagandy, kdy dlouhodobě tvrdí, že nebojuje tolik s Kyjevem, jako s celým NATO, varuje BBC. Ruský vůdce Vladimir Putin v minulosti dokonce prohlásil, že Aliance chystala útok na Rusko.
Zatímco Francie informace odmítla, britské ministerstvo obrany se k záležitosti dle standardního postupu při únicích blíže nevyjádřilo. V úterním tweetu pouze uvedlo, že únik údajných utajovaných informací prokázal „vážnou míru nepřesnosti“. „Čtenáři by měli být opatrní při přijímání tvrzení, která mají potenciál šířit dezinformace,“ sdělil resort obrany.
Speciální jednotky Spojeného království se skládají z několika elitních vojenských útvarů s různým polem působnosti a jsou považovány za jedny z nejschopnějších na světě. Patří mezi ně třeba slavné Special Air Service (SAS) založené za druhé světové války.
Společný výcvik
Dokumenty naznačují, že elitní jednotky by mohly být součástí velení speciálních sil NATO koordinovaného velitelstvím speciálních operací, ale přesné podrobnosti o tom, jak jsou zvláštní síly organizovány, nejsou ve zprávě specifikovány, píše britský The Guardian.
Londýn od začátku velké ruské invaze hlasitě podporuje Ukrajinu a dodává Kyjevu nejvíc vojenské techniky hned po Spojených státech. V červnu 2021 britská ambasáda v Kyjevě sdělila, že její speciální jednotky uskutečnily společné výcvikové aktivity s ukrajinskými silami.
Na Ukrajině působí také ruské zvláštní síly, čelí však řadě potíží. Například elitní 155. brigáda nedávno odmítla pokyny Moskvy k dobytí města Vuhledar s tím, že se jedná o sebevražednou misi. Extrémní ztráty má dle ukrajinských a západních médií rovněž 331. pluk elitních ruských výsadkářů.