Nenaplněné ruské ambice na Ukrajině demonstrují i těžké ztráty na straně ruských elitních jednotek, které Kreml poslal v čele invazních vojsk. 155. brigáda nově odmítla pokyny Moskvy k dobytí Vuhledaru jako sebevražednou misi. Už na podzim si jednotka stěžovala u nejvyšších ruských představitelů na nepochopitelné rozkazy a zmatečně vedené útoky na Donbase. Extrémní ztráty 331. pluku elitních výsadkářů dokazují přibývající hroby v rodné Kostromě či nekrology na sociálních sítích. Nedostatečný výcvik jednotky odhalil už nezdařený útok na ukrajinskou metropoli z loňského jara.
Zmatené pokyny, extrémní ztráty a vzpoura. Ruské elitní jednotky čelí na Ukrajině sebevražedným misím
Kromě ostře sledované krvavé bitvy o Bachmut, který se snaží dobýt zejména ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, probíhají intenzivní boje také v jižní části Donbasu. Velitelé ruské 155. námořní pěší brigády Tichomořské flotily ale odmítají plnit rozkazy Kremlu k dobytí města Vuhledar poté, co ukrajinské síly brigádu několikrát zdevastovaly, tvrdí ukrajinské úřady.
„Jednotky 155. samostatné námořní brigády byly téměř úplně zničeny ukrajinskými ozbrojenými silami. Ze zpráv vyplývá, že v důsledku špatných rozhodnutí velitelů brigád bylo zabito asi šest set vojáků a další utrpěli zranění. Zbývající personál nemá v současné době přístup k jídlu a ubytování,“ informoval 13. března 2022 ukrajinský novinář Roman Tsymbaljuk, jehož citoval list The Kyiv Post.
Ruská 155. námořní pěchotní brigáda vznikla v roce 2009 a sídlí ve Vladivostoku. Elitní útvar se mimo jiné účastnil bojů v Sýrii, kde Rusko vojensky podpořilo režim diktátora Bašára Asada. Právě tato jednotka také stála v čele útoku, když se Moskva loni koncem února rozhodla zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
Otevřený dopis kvůli „zmatenému útoku“
S tím, jak se Rusku nedaří naplnit své vojenské cíle na Ukrajině, se ovšem situace 155. brigády postupně zhoršovala, píše ukrajinský list Kyiv Post. Loni v listopadu po těžkých bojích v Donbasu se ruští vojáci dokonce v otevřeném dopise obrátili na ruského vůdce Vladimira Putina a stěžovali si v něm na to, že přišli za pouhé čtyři dny o tři sta mužů kvůli špatnému postupu vrchních velitelů. Současně žádali, aby vznikla nezávislá komise, která by prošetřila, co se stalo.
Členové 155. brigády si konkrétně stěžovali na „zmatený“ útok na ukrajinskou posádku v Pavlivce jihozápadně od Doněcku, kde dostali za úkol dostat pod kontrolu klíčovou zásobovací cestu. Kritický dopis poslali také guvernérovi jejich domovského regionu na Dálném východě Olegu Kožemjakovovi.
„Byli jsme dotlačeni do nepochopitelné ofenzivy,“ citoval z dopisu kanál Gray Zone na Telegramu. „Okresní velení spolu s (velitelem brigády) to tají… ze strachu před odpovědností. Nestarají se o nic jiného než o předvádění. Mluví o lidech jako o masu,“ píše se dále v dopise.
Vojenský analytik Rob Lee k tomu s odkazem na ruského válečného korespondenta Alexeje Sukonkina poznamenal, že během dvou dnů bylo tehdy zabito 63 členů brigády, což je víc než během celé první čečenské války v polovině devadesátých let.
Ruské úřady ale kritiku odmítly. Kožemjakov nechal věc prošetřit jako možnou „dezinformaci“ ze strany ukrajinských zpravodajských služeb a ruské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, které odmítlo tvrzení brigády. Resort navíc uvedl, že ztráty elitní jednotky nepřesáhly jedno procento zabitých a sedm procent zraněných. Moskva také tvrdila, že ukrajinské síly utrpěly sedmkrát až devětkrát větší ztráty než 155. brigáda.
Vuhledar za každou cenu
Elitní útvar v současnosti soustředí své síly u Vuhledaru, kde nadále čelí těžkým ztrátám. Podle Institutu pro studium války (ISW) muselo Rusko od začátku úplné invaze obnovit 155. brigádu nejméně sedmkrát a nyní ji tvoří hlavně špatně vyzbrojení vojáci, jejichž bojové schopnosti jsou „zanedbatelné“.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu přitom nedávno nařídil svým velitelům, aby dobyli Vuhledar za každou cenu, což by pro 155. brigádu pravděpodobně znamenalo další nákladnou ofenzivu s obrovskými ztrátami.
Podle mluvčího ukrajinské armády 155. brigádě došla trpělivost a vzbouřila se. „Vedení brigády a vysocí důstojníci odmítají nový nesmyslný útok, jak požadují jejich nekvalifikovaní velitelé – zaútočit na dobře bráněné ukrajinské pozice s malou ochranou nebo přípravou,“ sdělil mluvčí, jehož cituje Kyiv Post.
Nový útok na Vuhledar nechtějí zahájit ani ruské kozácké jednotky známé jako „Step a tygr“, informoval vojenský analytik Oleg Ždanov.
Západní experti považují rozkaz Kremlu k dobytí města za nesmyslný. „Opakovat totéž a doufat v jiný výsledek je známkou šílenství,“ komentuje britský vojenský analytik Justin Crump. Pokyn ale rozhořčil i některé ruské vojenské bloggery, kteří hovoří o „sebevražedné misi“.
Nekvalitní výcvik výsadkářů
Těžké ztráty hned na začátku války utrpěly i další ruské elitní jednotky včetně 331. gardového výsadkového pluku. Ten sídlí v ruském městě Kostroma, jež se nachází asi tři sta kilometrů severovýchodně od Moskvy.
Jednotka, které se někdy přezdívá Kostromský výsadkový pluk, dříve sloužila na Balkáně nebo v Čečensku a účastnila se také ruské intervence na Donbase v roce 2014. Tehdy byl 331. pluk podle Ukrajinců odpovědný za zabití stovek ukrajinských vojáků u Ilovajsku, čímž byla porušena dohoda o příměří. Elitní výsadkáři se pravidelně účastní rovněž vojenských přehlídek v Moskvě.
Vozidla ruských výsadkových vojsk na přehlídce v Moskvě
V březnu 2022 utrpěl útvar těžké ztráty během neúspěšného postupu v rámci formace výsadkářů zvaných VDV na Kyjev z běloruského směru. Videa z tehdejších bojů ukazovala bojová vozidla používaná ruskými výsadkovými silami s namalovanými znaky „V“. Podobné záběry v té době obletěly celý svět. Podle BBC si pluk později začal označovat vozy „V!“, aby se odlišil od ostatních výsadkářů.
Ve dnech 11. až 14. března loňského roku na výsadkáře opakovaně udeřilo ukrajinské dělostřelectvo, když se snažili proniknout do města Buča, kde následně Rusové zmasakrovali civilisty, připomíná zpravodajský server BBC News.
Ukrajincům se podařilo zabít velitele pluku Sergeje Suchareva, několik dalších důstojníků a desítky dalších členů jednotky. Mnozí z vojáků byli Ruskem označeni jako „pohřešovaní“ – zemřeli například v rozstřílených obrněných vozidlech a nebylo možné získat jejich těla.
BBC v této souvislosti připomíná, že ruští parašutisté narazili na stejné problémy jako dříve v Afghánistánu – lehká obrněná vozidla, která lze přepravovat v letadlech, totiž neposkytují přílišnou ochranu před nepřátelskou palbou. Z telefonních záznamů navíc vyplývá, že v oblasti kolem Kyjeva byli ruští výsadkáři poražení místními ukrajinskými obránci, často záložníky, což poukazuje na selhání v základním výcviku a náborů členů VDV.
Znepokojená Kostroma
Podle informací BBC se v rodné Kostromě změnila atmosféra. Město sice nechalo pojmenovat jednu z ulic po Sucharevovovi a místní školu po zabitém parašutistovi Danilovi Turapovovi a pořádalo finanční sbírky na balíčky pro vojáky, přítomný je však i odpor proti válce na Ukrajině. „Je mi líto každého z těchto chlapců, ale nepovažuji je za hrdiny, považuji je za oběti,“ prohlásil jeden z místních obyvatel města.
Rozdíly jsou patrné i na sociálních sítích, kde sice řada lidí včetně příbuzných padlých vojáků zjevně přistoupila na kremelskou propagandu, jiní však vyjádřili znepokojení nad nedostatkem informací.
„Nikdo nic neví. 331. pluk mizí. Téměř každý den se zveřejňují fotky našich chlapců z Kostromy. Běhá mi z toho mráz po zádech. Co se děje? Kdy to skončí? Kdy přestanou lidé umírat?,“ pověsila jedna z žen příspěvek na stránku jednoho ze zesnulých vojáků na ruské sociální síti V kontaktě.
Hřbitov v ruském městě Kostroma
Až stovky mrtvých
Po neúspěšném tažení na ukrajinskou metropoli byl 331. pluk ve druhé polovině března loňského roku spolu s dalšími tisíci vojáky stažen ze severu země zpět do Běloruska. Odtud zamířili vojáci do ruského Belgorodu sousedícího s Donbasem. Elitní vojáci se následně loni v dubnu účastnili bojů u Izjumu na východě Ukrajiny, koncem loňského května pak zamířili do města Popasna v Luhansku. Působili ale také v Chersonu či Kreminně, ukazují oznámení o úmrtích na síti V kontaktě.
Pokud jde o reálné ztráty na životech, Moskva k této tematice tradičně mlčí a celková čísla není možné v současné době zjistit. BBC se podařilo do dubna letošního roku ověřit ztrátu 94 členů 331. pluku, skutečné počty mrtvých od začátku úplné invaze jen do léta loňského roku ale odhaduje na 400 až 500 mužů, což by znamenalo asi polovinu počtu, který se účastnil prvotního úderu.
Pro srovnání – rusko-afghánská válka, která trvala devět let, stála Kostromu životy 56 ruských výsadkářů. Původně měl kostromský pluk 1500 až 1700 členů, odhaduje BBC.
Zabitý šéf jednotky Sucharev dostal posmrtně medaili Hrdina Ruské federace. Na jeho pohřbu náměstek ruského ministra obrany generál Jurij Sadovenko prohlásil, že plukovník „žil pro budoucnost, pro budoucnost našeho lidu, pro budoucnost bez nacismu“. Rozrůstající se hřbitov v Kostromě nicméně ukazuje spíš neúspěch ruské agrese na Ukrajině.
