Severní stranu zákopové linie mezi městy Marjinka a Vuhledar na východě Ukrajiny chrání postavení ukrajinských jednotek během silného ruského ostřelování. Právě tam se totiž rozhoduje o dalším osudu jižní části Donbasu. Přímo v zákopech s ukrajinskými vojáky natáčel štáb České televize a zahraniční zpravodaj Andreas Papadopulos.
Na dosah ruského ostřelování a v očekávání mrazů. Štáb ČT natáčel v zákopech u Vuhledaru
Události: V zákopech u Marjinky (zdroj: ČT24)
Zákopovou linií štáb provádí ukrajinský kulometčík Petro, který na místě už několik měsíců čelí ostré střelbě ruských jednotek. „Právě teď jsme v bodě nula. Tento zákop se táhne až tam za horizontem. Pokračuje támhletím lesíkem,“ ukazuje rukou: „Právě tam probíhají ty nejtěžší boje. Asi osm set metrů od nás. Tam se teď Rusové snaží prolomit ukrajinskou obrannou linii,“ doplňuje.
Rusové podle něj útočí po celou dobu stejně často, jen v čím dál menších skupinách. „Ostřelují nás neustále. Nárazově pak ostřelování ještě zintenzivní. Třeba na půl hodinu, možná i méně,“ shrnuje každodenní rutinu.
Munice na místě ale není nazbyt. Velká část té, kterou mu dodají, má na sobě ruský armádní znak. Petro tvrdí, že jde o kořist, kterou po sobě nepřítel zanechal loni po stažení z Chersonu. „Kulomet musíte čistit co tři nebo čtyři dny. Možná i častěji. Záleží na intenzitě bojů,“ vysvětluje.
O dalším boji rozhoduje mráz
Část linie, kterou brání Petro, navazuje na tu, jež zdejší pole protíná už od roku 2014. Padlé z tehdejších střetů o kus dál připomíná udržovaný hrob. „Válka už trvá osm let. Prostě tak,“ dodává stroze jeden z ukrajinských vojáků Barvinok.
V zadní části zákopového komplexu mají vojáci vyhloubené hluboké úkryty. Na tomto místě spí a čekají na rotaci na předsunutých pozicích. Ruská děla sem už pálí minimálně a pro vojáky jsou nyní hlavním nebezpečím drony. V době natáčení jeden bezpilotní letoun nahlásila hlídka.
Před dělostřeleckými a minometnými granáty vojáky poměrně spolehlivě ochrání zákopy, pokud se však přiblíží ruský dron, musí se rychle skrýt. „Před dvěma týdny přiletěl ruský dron a shodil granát F1 přímo mezi skupinu našich. Proto jsme se teď museli ukrýt pod nějakou střechu,“ ohlíží se další voják, který má přezdívku Paštun.
Na cestě zpět z pozic si právě on pochvaluje nedávné mrazy. „Ještě nedávno byla cesta rozbahněná, nebyl mráz. Nemohli jsme se s technikou pohybovat terénem,“ vypráví v autě. Věří, že počasí umožní ukrajinským silám pokus o další postup. Ještě ale neví, že hned druhý den ráno, ve čtvrtek, je předběhne nepřítel.