Dopady klimatických změn jsou dramatické. Středoevropští vědci pracují na systému včasného varování před těmi nejhoršími

Střední Evropa má být do budoucna schopna rychleji a lépe reagovat na negativní dopady klimatické změny, mezi které patří třeba vlny veder, sucho a zvýšené riziko lesních požárů. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe proto začali pracovat společně s kolegy z dalších evropských institucí na projektu s názvem Clim4Cast. Vytvoří nástroje včasného varování, které budou účinné a funkční pro středoevropský region.

Projekt pokrývá území Česka, Slovenska, Rakouska, Polska, Slovinska, Chorvatska a východní části Německa. Pro tyto země vznikne do roku 2026 on-line mapová aplikace, na níž bude zobrazený aktuální stav a předpověď rizika vyplývající z aktuálních podmínek a předpovědi počasí.

„Půjde o skokovou změnu v systému včasného varování před suchem, vlnami veder a požáry. V současnosti existují systémy monitoringu a v některých zemích i předpovědi sucha, ale systémy pro monitoring a předpověď vln veder a požárního počasí zatím existují jen v některých zemích, v některých vůbec,“ uvedli zástupci ústavu.

Evropa v problémech

Klimatická změna vede k delším obdobím sucha, k větším a delším vlnám veder než v minulosti a stále častěji ke vhodnému počasí pro lesní požáry. Jde o jevy, které jsou společné bez ohledu na hranice a představují značné riziko pro životní prostředí i život lidí. Jednotné hodnocení rizik a jednotná reakce dosud neexistuje.

„Díky projektu Clim4Cast bude střední Evropa odolnější vůči těmto přírodním hrozbám a dokáže je účinně zmírňovat. Státy budou umět lépe reagovat na přeshraniční dopady těchto jevů,“ uvedli vědci.

Vedle jedné webové aplikace bude každý z partnerů projektu výstupy sjednocovat do již existujících platforem pro jejich současné uživatele. „V každém z účastnických států vznikne také národní akční plán, který navrhne postupy pro aktivní řešení dopadů klimatické změny,“ doplnili zástupci ústavu. Problém s adaptací na dopady klimatické změny řeší všechny země Evropy, každá jinak dlouho, s jinou razancí a rozdílnými úspěchy.

Jedním z důležitých výstupů má být i nadnárodní strategie, podle níž by státy měly postupovat a veřejnost seznamovaly s dopady klimatické změny a riziky, které z ní vyplývají. Česko se loni vyhnulo extrémní letní vlně veder, která postihla západní Evropu. Se suchem a zvýšeným rizikem lesních požárů se však potýká již řadu let. Loni Česko zažilo v Českém Švýcarsku nejrozsáhlejší a nejdéle trvající požár za mnoho let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 2 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 5 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 12 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...