Dopady klimatických změn jsou dramatické. Středoevropští vědci pracují na systému včasného varování před těmi nejhoršími

Střední Evropa má být do budoucna schopna rychleji a lépe reagovat na negativní dopady klimatické změny, mezi které patří třeba vlny veder, sucho a zvýšené riziko lesních požárů. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe proto začali pracovat společně s kolegy z dalších evropských institucí na projektu s názvem Clim4Cast. Vytvoří nástroje včasného varování, které budou účinné a funkční pro středoevropský region.

Projekt pokrývá území Česka, Slovenska, Rakouska, Polska, Slovinska, Chorvatska a východní části Německa. Pro tyto země vznikne do roku 2026 on-line mapová aplikace, na níž bude zobrazený aktuální stav a předpověď rizika vyplývající z aktuálních podmínek a předpovědi počasí.

„Půjde o skokovou změnu v systému včasného varování před suchem, vlnami veder a požáry. V současnosti existují systémy monitoringu a v některých zemích i předpovědi sucha, ale systémy pro monitoring a předpověď vln veder a požárního počasí zatím existují jen v některých zemích, v některých vůbec,“ uvedli zástupci ústavu.

Evropa v problémech

Klimatická změna vede k delším obdobím sucha, k větším a delším vlnám veder než v minulosti a stále častěji ke vhodnému počasí pro lesní požáry. Jde o jevy, které jsou společné bez ohledu na hranice a představují značné riziko pro životní prostředí i život lidí. Jednotné hodnocení rizik a jednotná reakce dosud neexistuje.

„Díky projektu Clim4Cast bude střední Evropa odolnější vůči těmto přírodním hrozbám a dokáže je účinně zmírňovat. Státy budou umět lépe reagovat na přeshraniční dopady těchto jevů,“ uvedli vědci.

Vedle jedné webové aplikace bude každý z partnerů projektu výstupy sjednocovat do již existujících platforem pro jejich současné uživatele. „V každém z účastnických států vznikne také národní akční plán, který navrhne postupy pro aktivní řešení dopadů klimatické změny,“ doplnili zástupci ústavu. Problém s adaptací na dopady klimatické změny řeší všechny země Evropy, každá jinak dlouho, s jinou razancí a rozdílnými úspěchy.

Jedním z důležitých výstupů má být i nadnárodní strategie, podle níž by státy měly postupovat a veřejnost seznamovaly s dopady klimatické změny a riziky, které z ní vyplývají. Česko se loni vyhnulo extrémní letní vlně veder, která postihla západní Evropu. Se suchem a zvýšeným rizikem lesních požárů se však potýká již řadu let. Loni Česko zažilo v Českém Švýcarsku nejrozsáhlejší a nejdéle trvající požár za mnoho let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...