Meteorologové vydávají první předpovědi letošního léta. Vyplývá z nich, že by mělo být i v České republice nadprůměrně teplo, zejména v červnu a srpnu.
Už za pár dní začíná léto, alespoň to klimatologické, které trvá od 1. června do 31. srpna. Jde o tříměsíční období, které z dlouhodobého pohledu přináší nejvyšší teploty z celého roku. A je to taky období prázdnin, dovolených, ale třeba i žní. A právě z těchto důvodů se počasí během letní sezony sleduje víc než v jiných částech roku.
Na konci jara se tak meteorologové stále častěji setkávají s otázkou, jaké léto vlastně bude. Jaký je tedy aktuální výhled založený na objektivních datech a výstupech numerických předpovědních modelů?
Léto přichází z Atlantiku
Pro dění v Evropě je pochopitelně jedním z nejdůležitějších činitelů Atlantský oceán, který je během letošního jara mimořádně teplý, dokonce nejteplejší v historii družicových pozorování – to se v létě může projevit snížením rozdílů mezi obecně teplejší pevninou a chladnějším mořem. To by znamenalo menší tendenci k pronikání tlakových níží z Atlantiku nad kontinent.
Dalším faktorem, který může pořádně zamíchat s počasím v různých částech světa, je nastupující jev El Niño. Pro Evropu je ale jeho vliv mnohem méně významný.
Aktuální dlouhodobé sezonní výhledy se pochopitelně mírně liší podle použitého modelu. Pro Evropu jsou přitom k dispozici výstupy z osmi modelů, které pravidelně produkují sezonní výhled, drtivá většina z nich pak počítá dlouhodobé výhledy jednou za měsíc.
Bude horko
Aktuální výhledy téměř ze všech modelů očekávají, že nás letos čeká nadprůměrně teplé léto. Mělo by to být spojeno především s častějším výskytem tlakových výší v oblasti Britských ostrovů a Skandinávie, což by mělo vést i k nadprůměrnému slunečnímu svitu, střední Evropu a Česko nevyjímaje.
Očekávané odchylky teploty vzduchu se pro většinu kontinentu včetně našeho území pohybují většinou mezi 0,5 až 1 °C pro oblast střední Evropy, některé modely ale ukazují poněkud teplejší počasí. Obecně vyšší odchylky jsou počítány pro jihozápad kontinentu, tedy pro Pyrenejský poloostrov a jižní Francii, kde přitom v minulých týdnech zažili už několik horkých vln. Naopak teploty spíš blízké dlouhodobým průměrům by měly panovat na východě a severovýchodě Evropy.
Ze tří letních měsíců je pro Česko a okolí větší kladná odchylka počítána většinou pro červen a srpen, menší pak pro červenec. Zde je ale rozptyl mezi modely poněkud větší. Samozřejmě, že největší naději na úspěch má výhled na červen (protože je nejblíž). Tam je shoda mezi modely na tom, že by měl být teplotně mírně nadprůměrný, poměrně velká. Srážkový deficit, který přinášejí současné dny, se zřejmě ve druhé polovině měsíce doplnit nepodaří, i když by už mělo být srážek obvyklé množství.
Sucho může být i přes dostatek srážek
Častější výskyt tlakových výší taky znamená spíš tendenci k výskytu srážkově podprůměrného léta v severní polovině Evropy, naopak v jižní polovině kontinentu převažují signály o možném vlhčím létě. Jenže v této části roku znamená víc srážek především riziko silnějších bouří s přívalovými dešti a kroupami doprovázených následně přívalovými srážkami.
To ale není nic úplně nového, i v minulých letech jsme už silné a někdy i značně ničivé letní bouře ve Středomoří opakovaně zažili. A dodejme, že teplejší léto znamená větší výpar, což při obvyklých srážkách povede spíše k nárůstu sucha.
Sezonní předpovědi pro oblast Evropy jsou ale obecně méně přesné než třeba pro oblast severní Ameriky. Důvodem je především pevnější vazba tamního počasí na dění v Pacifiku, letos tedy na už zmíněné El Niño.
Takový vliv ve střední Evropě nemáme, proto je nutné dlouhodobé prognózy brát s větší rezervou, i když i zde nastal v poslední dekádě určitý pokrok ve výpočtech numerických modelů. Ohledně letošního léta lze každopádně konstatovat, že nás s větší pravděpodobností čeká teplejší se srážkami v blízkosti průměru nebo lehce pod ním.
