Zima skončila. V Česku se obešla bez sněhu, slunce a zimy

Před pár dny skončila klimatologická, respektive meteorologická zima. Ta letošní byla nadprůměrně teplá, poměrně chudá na sníh a méně než obvykle bylo i slunečních paprsků.

Ze tří zimních měsíců dosáhl největší kladné teplotní odchylky vůči dlouhodobému průměru (roky 1991 až 2020) leden – tento interval přitom zahrnuje ty nejteplejší roky v historii měření. Průměrná teplota v lednu dosahovala dvou stupňů Celsia, což znamená, že byla oproti průměru o 3,4 stupně vyšší, a vedla k umístění letošního ledna na třetí až čtvrté místo dokonce od roku 1961.

V prosinci jsme zažili velmi studenou druhou a velmi teplou třetí dekádu
Zdroj: ČHMÚ

Pokud nahlédneme do naší nejdelší řady měření, tedy do pražského Klementina, obsadil leden 2023 šesté místo. Vešel se tak mezi 2,5 procenta nejteplejších lednů. Ten vůbec nejteplejší od roku 1961 v Česku a současně i v Klementinu nastal v roce 2007, což byl měsíc, kdy střední Evropu zasáhl orkán Kyrill.

Pro zajímavost nejchladnější leden Česko zažilo v roce 1963 s průměrnou měsíční teplotou minus 8,9 stupně Celsia, tedy téměř o jedenáct stupňů nižší než letos. V Klementinu byl nejchladnější leden zaznamenán v roce 1799 s průměrnou teplotou minus 9,3 stupně (letošní měl v Klementinu teplotu 4,9 stupně Celsia).

V první únorové dekádě byla na horách často dosažena nejvyšší sněhová pokrývka za tuto zimu
Zdroj: ČHMÚ

Kontrastní prosinec, horký Nový rok

Za velmi teplý leden mohla především jeho první polovina, kdy nejen Česko, ale rozsáhlou oblast Evropy zasáhl masivní příliv mimořádně teplého vzduchu od jihozápadu. V něm padaly měsíční lednové rekordy v mnoha zemích. A padl i ten český. Hned 1. ledna teplota v Javorníku na Jesenicku dosáhla 19,6 stupně Celsia – a to po druhé hodině ráno díky fénovému proudění v závětří Jeseníků, v Českých Budějovicích pak naměřili 19,4 stupně.

Nadprůměrně teplé počasí panovalo celou první lednovou dekádu, návrat k normálu nastal až na přelomu druhé a třetí dekády. Přesto teplota během celého ledna neklesla pod minus dvacet stupňů.

  • Meteorologové rozdělují měsíce na dekády, tedy období deseti dní, protože tak mohou lépe sledovat změny počasí v průběhu měsíce. Odborníkům jasné dělení, které je i srozumitelné pro širší veřejnost, umožňuje porovnávat data mezi jednotlivými měsíci a roky. To je užitečné pro sledování klimatických trendů.

Na nejnižší teplotu celé zimy jsme si museli počkat do první únorové dekády – na šumavské stanici Kvilda-Perla 6. února naměřili minus 29,9 stupně Celsia. Na Šumavě šlo o nejsilnější mráz za dva roky. V prosinci pak nejnižší teplotu zaznamenala mediálně ne tak známá stanice Stögrova Huť, Jedlový potok (minus 28,4) v katastru města Volary.

V polovině prosince ležel sníh prakticky na celém území Česka
Zdroj: ČHMÚ


Prosinec byl ostatně měsícem značných kontrastů – druhá dekáda byla velmi studená, přinesla často i celodenní mrazy, tedy takzvané ledové dny, se dvěma vrcholy studeného počasí, a to 13. a 18. prosince.

Se začátkem třetí dekády se ale situace dramaticky změnila a do Česka začal proudit teplý vzduch od jihozápadu. Jeho příliv zesílil na Vánoce a vyvrcholil pak na silvestra, respektive Nový rok.

Zima bez sněhu

Z hlediska srážek šlo o zimu průměrnou, nicméně s velkými rozdíly napříč Českem – v prosinci i v lednu jich spadlo výrazně méně na západě území, zatímco východ v obou měsících zaznamenal nadprůměrné množství srážek. V únoru už byly srážkové úhrny napříč Českem vyrovnanější. Sněhu letos bylo celkově málo.

Sněhová pokrývka se začala výrazněji tvořit v první polovině prosince, díky nižším teplotám postupně i v nížinách. V polovině měsíce ležel sníh prakticky na celém území, dokonce i v centru Prahy. Dlouho ale nevydržel.

Zajímavý byl opakovaný výskyt mrznoucích srážek na přelomu druhé a třetí dekády, zejména 21. prosince ledovka ochromila velkou část Česka. V následujících dnech pršelo často i v horských polohách, extrémně teplý začátek ledna přežila jen tenká vrstva sněhu na hřebenech severních hor.

Zato na Šumavě, která byla první na ráně teplého vzduchu od jihozápadu, sníh roztál i na nejvýše položených stanicích – což se v období kolem Tří králů v historii prakticky ještě nestalo.

Novoroční ráno přineslo teploty, za které by se nemusel stydět ani duben, v závětří Jeseníků bylo spíš jako v červnu
Zdroj: ČHMÚ

Sníh se začal vracet ve druhé lednové dekádě. Osmnáctého ledna napadlo hodně sněhu i v nižších polohách na pomezí Středočeského a Libereckého kraje (téměř dvacet centimetrů). Významnější sněžení dorazilo hlavně do hor v první dekádě února, kdy nás zasáhlo chladné a vlhké proudění od severozápadu až severu.

Během druhé únorové dekády ale teploty opět začaly stoupat a sníh dostal zabrat. Až v samotném závěru zimy, během posledního únorového víkendu, přišlo opět ochlazení, a tedy i návrat sněhových vloček, a to nejen na hory, ale dokonce i do nížin. Tam však sněhu moc nenapadlo.

Únor jako celek skončil taky s kladnou odchylkou, i když ne tak výraznou jako v lednu – podle předběžných údajů činila 2,2 stupně Celsia. A konec února přinesl i několik bouřek, nejzajímavější přišly v pátek 24., kdy se na jižní Moravě objevila dokonce supercela, což je na únor mimořádně výjimečná událost.

Nebe bez slunce

Letošní zima přinesla poměrně málo slunečního svitu, všechny tři měsíce skončily s podprůměrným množstvím slunečních paprsků. Nejvýrazněji se to projevilo v lednu, kdy slunce nasvítilo pouze tři čtvrtiny dlouhodobé normy.

Zima 2022/2023 se tak zapsala po bok dalších nadprůměrně teplých zim, které zažíváme už delší dobu. Poslední zima, která nebyla nadprůměrně teplá, nastala před dvanácti lety, tedy v letech 2010/2011.

V souvislosti se změnou klimatu způsobenou z rozhodující míry lidskou činností lze čekat, že i v dalších letech budou převažovat zimy teplejší, než odpovídá průměru za třicetiletí 1991 až 2020, a sněhová pokrývka v nižších polohách se bude vyskytovat stále vzácněji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Satelitní projekt ESA povede Univerzita Karlova

Nový projekt pražských geoinformatiků by měl pomoci ke vzniku generace expertů schopných pracovat s komplikovanými družicovými daty a využívat je pro vědu i praktický život.
před 9 hhodinami

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
před 10 hhodinami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 13 hhodinami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 14 hhodinami

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
před 17 hhodinami

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
před 17 hhodinami

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
27. 5. 2025

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
27. 5. 2025
Načítání...