Inflace v Maďarsku se drží nad 25 procenty. V březnu klesla méně, než se čekalo

Míra inflace v Maďarsku se v březnu snížila na 25,2 procenta z únorových 25,4 procenta. Ve své zprávě to uvedl maďarský statistický úřad. Inflace sice klesla druhý měsíc po sobě, ale méně, než se čekalo. Drží se tak poblíž více než dvacetiletého maxima.

Analytici odhadovali, že inflace zpomalí na 24,7 procenta. Nad očekávání vysoká byla s 25,7 procenta i jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií.

„Výsledky jádrové inflace ukazují, že inflace v Maďarsku má vážné strukturální problémy,“ řekl agentuře Reuters analytik Péter Virovácz ze společnosti ING v Budapešti. Růst cen zpracovaných potravin a třináctiprocentní roční nárůst cen služeb jsou podle něj důvodem k obavám. „Pokud měl někdo v brzké době nějaké odvážné myšlenky na snížení sazeb, na to teď můžeme zapomenout.“

Maďarská centrální banka má nejvyšší základní úrokovou sazbu v Evropské unii, a to třináct procent. Spolu s jednou z nejvyšších měr inflace to oslabilo spotřebitelskou poptávku a uvrhlo maďarskou ekonomiku do technické recese.

Stejně jako ostatní centrální banky ve střední Evropě i ta maďarská letos počítá se zpomalením inflace. Rozhodla se proto dál nezvyšovat úrokové sazby, a to i přesto, že tak jde proti trendu větších centrálních bank. Například Evropská centrální banka (ECB) svou měnovou politiku nadále zpřísňuje – ovšem její základní úroková sazba nyní činí 3,5 procenta.

Výrazný pokles se čeká v druhé polovině roku

Viceguvernér maďarské centrální banky na konci března uvedl, že inflace bude v následujících měsících pomalu slábnout, než v druhé polovině roku výrazně klesne. Centrální banka předpovídá, že průměrná inflace letos klesne do rozmezí 15,0 až 19,5 procenta a v roce příštím se sníží na tři až pět procent.

Dvouciferné inflaci, která je vyšší než v eurozóně, čelí všechny středoevropské ekonomiky. V poslední době jsou na vině hlavně vysoké ceny potravin. Předběžné březnové údaje z Polska ukázaly, že inflace zůstává nad šestnácti procenty, zatímco v České republice z únorových 16,7 procenta podle analytiků v březnu zpomalila do pásma 14,6 až 14,9 procenta. Statistici čísla zveřejní ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...