Ve Zlíně ráno vypukl požár ve skladu obuvi v devátém patře budovy číslo 34 v bývalém baťovském továrním areálu. Odpoledne se budova postupně na dvou místech zřítila, stát zůstávala zhruba polovina objektu s jedenácti nadzemními podlažími. Podle mluvčího hasičů má ale budova narušenou statiku. Požár, který podle hasičů ve čtvrtek uhašený nebude, si dle policie a záchranné služby nevyžádal žádné zranění. Materiální škody ale budou vysoké. Město doporučuje obyvatelům omezit větrání.
„Část požárem zasažené budovy se zřítila. Na místě nejsou žádní zranění, uvnitř objektu nikdo nebyl,“ uvedli odpoledne hasiči. Jejich mluvčí Pavel Řezníček před 14:00 upozornil, že hrozí zřícení dalších částí budovy, což se stalo o necelou hodinu později. Podle hasičů navíc hrozí, že se bude objekt bortit i nadále. Řezníček zároveň po 18:00 upozornil, že hořící budova má narušenou statiku a zatím není jasné, zda se zřítí sama, nebo ji bude muset dát později strhnout majitel.
Řezníček dodal, že požár stále není pod kontrolou a že částečné zřícení zásah komplikuje. „Techniku jsme přeskupili do větší vzdálenosti, protože hrozí zřícení dalších částí budovy,“ dodal. Hasiči tedy musejí pracovat z bezpečného prostoru vně objektu. Jeho okolí je uzavřené.
„Pořád máme ochranný perimetr kolem budovy. Z výškové techniky hasíme tam, kam dosáhneme, vesměs to, co už spadlo. Část budovy ještě stojí. Probíhá hašení pomocí dvou vrtulníků. Pokračuje i monitoring drony a chráníme okolní budovy,“ popsal odpoledne Řezníček. Později hasiči uvedli, že vrtulníky do večera provedly 68 shozů a pomáhat budou do setmění. Přes noc na požářiště dohlédnou drony.
U zásahu se podle Řezníčka vystřídalo více než čtyřicet profesionálních a dobrovolných jednotek, tedy v součtu přibližně tři stovky hasičů. Po 20:00 hasiči informovali, že na místě zůstává šestnáct jednotek. Zaměstnaly je i hořící kusy papírů a dalšího materiálu, které z budovy odlétávají. Jeden takový dopadl na budovu 32, kde je pošta a další provozovny. „Došlo tam k drobnému zahoření, které bylo hned zlikvidováno,“ upřesnil dříve mluvčí hasičů. Jak dlouho zásah potrvá, je podle něj obtížné odhadovat. „Nicméně dneska (ve čtvrtek) to uhašené určitě nebude,“ zdůraznil. Příčinu vzniku požáru budou zjišťovat policisté s vyšetřovateli hasičů.
Hořet zřejmě začalo v devátém patře budovy číslo 34, kde má pronajatý sklad zlínská obuvnická společnost Vasky, před 8:30. Oheň se postupně rozšířil i do dalších pater budovy a na střechu. Jde o stavbu, která byla vybudována na přelomu 40. a 50. let minulého století jako centrální sklad obuvi. „Na místo přijeli hasiči i policisté, kteří společně evakuovali zpočátku asi stovku osob z devátého patra. V průběhu dne policisté z důvodu bezpečnosti rozhodli o evakuaci dalších budov, které jsou v bezprostřední blízkosti té zasažené,“ uvedla dříve ve čtvrtek policejní mluvčí Monika Kozumplíková.
Hasiči dopoledne vyhlásili zvláštní stupeň poplachu, tedy nejvyšší ze čtyř, který platí jen při mimořádných událostech. Ulice v okolí hořící výškové budovy jsou uzavřeny. K požáru vyjížděly také posádky záchranné služby. „Zatím nemáme informace o žádném zraněném,“ řekla zástupkyně mluvčí krajské záchranné služby Barbora Vinklárková.
Odhadované škody
Odpoledne policie uvedla, že odhadovaná škoda na uskladněné obuvi v hořící budově je 60 až 80 milionů korun. Další škoda bude na objektu a jeho vybavení. Majitel a zakladatel společnosti Vasky Václav Staněk později řekl, že ve skladu bylo zhruba 75 tisíc párů obuvi, oblečení i doplňků značek Vasky a Botas v prodejní hodnotě 150 až 180 milionů. Jde o jediný centrální sklad firmy. Jediné boty, které zbyly, jsou na prodejnách, dodal Staněk. Podnik je pojištěný. Společnost si letos připomněla deset let od založení, loňský obrat činil okolo tří set milionů.
Seznam Zprávy odpoledne napsaly, že požár zasáhl i českou značku sportovního oblečení Alpine Pro. Portál informoval, že firma, která obléká i český olympijský tým, měla v objektu dle majitele společnosti Václava Hrbka uskladněné zboží v hodnotě přesahující půl miliardy korun. Podle něj se ve skladu nacházela nejen starší jarní kolekce, která je nyní na prodejnách, ale také část nové podzimní a zimní kolekce. Požárem zasažený objekt byl jediným skladem společnosti, upřesnil.
Zboží bylo pojištěné, ale vyřizování škod bude podle majitele složité. Část odpovědnosti nese vlastník budovy, část provozovatel skladu a část samotná společnost jako vlastník uskladněného zboží. Firma podle Hrbka okamžitě začala řešit krizový scénář. Nejprve přerušila provoz e-shopu a zákazníky přesměrovala na vyzvednutí zboží na prodejnách. Tam je zatím dostupné, ale zásoby nejsou neomezené, dodal. Největší riziko pro chod firmy podle něj nepředstavují letní výprodeje, ale až následující měsíce.
V budově shořelo i více než 27 tisíc výtisků baťovské literatury, které tam měla uskladněné Nadace Tomáše Bati.
Požár vznikl v budově společnosti Cream. Celá budova je podle informací uvedených na webu firmy rozdělena do jedenácti nadzemních podlaží, která jsou propojená schodištěm i osobními a nákladními výtahy. Zatímco některá patra jsou vhodná pro skladování, jiná pro lehkou výrobu a další pro kanceláře.
Ředitel marketingu a komunikace Cream Group Marcel Schmidt sdělil, že budova byla téměř kompletně obsazena nájemci. „V objektu byly zejména skladové prostory a kanceláře. V přízemí bylo navíc regionální depo dopravce,“ přiblížil s tím, že budova byla pojištěná. Cream Group vlastní v bývalém baťovském areálu i další nemovitosti, již dříve koupila například budovu 64 či 32, v níž sídlí Česká pošta a obchody, v objektu jsou i kanceláře a loftové byty.
Doporučuje se nevětrat
Město Zlín na webu doporučilo v souvislosti se vznikajícím kouřem obyvatelům centra města a městské části Letná, aby preventivně zavřeli okna a omezili větrání v kilometrovém okruhu od hořící budovy. „Prosíme občany, aby se místu zásahu vyhnuli a respektovali pokyny složek integrovaného záchranného systému,“ apeloval magistrát. Město na požár upozornilo obyvatele také pomocí hlásičů.
K požáru vyjela podle zástupců města chemická laboratoř. Ta nicméně podle hasičů nenaměřila zvýšenou koncentraci škodlivin. I tak ale hasiči kvůli oxidu uhelnatému stále doporučují nevětrat. Policie nadále vyzývá obyvatele, aby se k místu požáru nepřibližovali a omezili pobyt v oblastech zasažených kouřem. „Torzo budovy stále hoří a ohledání místa požáru tak rozhodně není na pořadu dne,“ upozornili odpoledne policisté.
Uzavřena je i nedaleká budova 21, takzvaný Baťův mrakodrap, kde sídlí krajský a finanční úřad. Krajský úřad podle mluvčí hejtmanství Soni Ličkové zůstane kvůli požáru zavřený i v pátek, neboť je uvnitř sídla silný zápach kouře. Ve čtvrtek podle ní byla v budově 21 vypnuta vzduchotechnika, uzavřena vyhlídková terasa v 16. patře a zaměstnanci postupně opustili svá pracoviště. Z bezpečnostních důvodů zůstal objekt uzavřen pro klienty úřadu i turisty. Omezen byl ve čtvrtek také provoz pracovišť v budovách 22 a 15, kde sídlí další odbory krajského úřadu. Klienti krajského úřadu mohou své záležitosti vyřizovat elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu.
Kvůli požáru je uzavřen také Baťův institut, který sídlí v budovách 14 a 15, a nejinak tomu bude podle Ličkové i v pátek. Nepřístupné tedy zůstanou expozice a výstavy Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, Krajské turistické informační centrum v budově 14 a Knihovna Františka Bartoše ve Zlíně v budově 15. Zlínský kraj zároveň uvolnil prostory Baťova institutu jako zázemí pro hasiče a policisty zasahující u požáru. Objekt jim slouží jako technické zázemí včetně zajištění dodávky elektrické energie.
„Rozsah požáru si vyžádal mimořádná opatření. Z bezpečnostních důvodů proto zůstávají uzavřeny všechny krajské budovy v bezprostředním okolí i v pátek. Naším cílem je ochránit zaměstnance i veřejnost a zároveň umožnit hasičům a dalším složkám integrovaného záchranného systému, aby mohli svůj zásah provádět bez jakýchkoli komplikací. Děkuji všem zasahujícím za jejich profesionální práci a občanům za pochopení,“ řekl hejtman Radim Holiš (ANO). Ten pro ČT zároveň uvedl, že hořící budova zřejmě půjde k zemi a hasiči v podstatě jen čekají, až se zbytek stavby zřítí.
Z objektů zlínské Univerzity Tomáše Bati ve čtvrtek odešli všichni zaměstnanci a studenti. Do odvolání je také zastavena výstavba nové budovy Fakulty technologické, která je v blízkosti hořícího objektu. V každé budově univerzity, na střechách objektů, jsou preventivně hlídky. Žádný student není ubytovaný v blízkosti hořícího objektu, upřesnila mluvčí univerzity Petra Svěráková.
Požár, hustý černý dým stoupající nad město i zásah stovek hasičů včetně vrtulníků přilákal ve čtvrtek do centra Zlína řadu lidí. Požár i zřícení částí budovy si fotografovali a natáčeli, popisovali po telefonu dění známým a pozorovali zásah hasičů. Přestože hasiči nedoporučili v okolí požáru větrat a vycházet ven, jen někteří lidé si kvůli zápachu kryli obličej rouškami či šátky. Za páskami ohrazujícími uzavřenou oblast stáli lidé všech věkových kategorií, někteří přijeli na kole nebo motorce.
Hořící budova byla symbolem areálu, sdělil historik
Podle historika a ředitele zlínského okresního archivu Davida Valůška představovala budova, kterou požár zachvátil, jeden ze symbolů celého areálu a její zřícení je velkým zásahem do jeho urbanistické podoby. Budova byla vybudována na přelomu 40. a 50. let podle návrhu Vladimíra Kubečky. Centrální sklad vznikl na místě, které bylo za druhé světové války zasažené bombardováním, popsal Valůšek.
Podle něj byla budova cenná svoji architekturou i technickým vybavením. „Je to jedna z největších budov, možná největší objekt v areálu. Sloužil pro ukládání bot z výroby v celém továrním areálu. (Budova) byla vymyšlená tak, že přímo do ní mohly vjíždět nákladní vlaky a probíhala tam automatizovaná nakládka obuvi,“ přiblížil historik.
Politování nad událostí vyjádřil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Ve Zlíně dnes (ve čtvrtek) shořel kus místa, které pro naši zemi hodně znamená. Nejen pro Zlín. Nejen pro Moravu. Každý dům v památkové zóně Zlín, které se někdy říká Baťův areál, je totiž připomínkou práce, odvahy a podnikavosti, díky které se jméno Tomáše Bati stalo známým daleko za hranicemi Česka,“ napsal.
Podle historičky umění ze Zlínského architektonického manuálu Lucie Šmardové byla budova významným příkladem průmyslové architektury a jen těžko ji lze nahradit. „Byla to prostě technologicky výjimečná stavba, která byla navíc ještě hezká, stavěná baťovskými architekty,“ sdělila. Za hezky řešenou označila také fasádu spolu se systémem únikového schodiště. Vyzdvihla i funkčnost budovy. „Nic nebylo navíc, všechno bylo promyšlené, všechno mohlo sloužit,“ dodala.
Požár v areálu dle Valůška není výjimkou, objevovaly se tam opakovaně. „Třeba v poválečném období po první světové válce v roce 1919 vypukl velký požár v části areálu. Poslední velký oheň tam byl v roce 1973, kdy zlikvidoval hned několik budov o řadu dál, než je ten centrální sklad,“ připomněl.
Příčinou opakovaných požárů byly především výroby, které tam sídlily a mnohdy používaly nebezpečné a hořlavé materiály. „Třeba na velký požár z roku 1973, kdy hořela válcovna gumových hmot, lidé vzpomínají tak, že žár byl v noci tak výrazný, že osvěcoval část Zlína i v místech, odkud nebyl přímý pohled na fabriku. Nebezpečí požáru to s sebou vždycky neslo,“ poznamenal expert. V době, kdy byly v areálu především dřevostavby, bylo riziko požárů v oblasti větší. Eliminovat se jej však dle Valůška podařilo i díky stavebnímu modulu, který firma Baťa a později Svit používaly, doplnil.
