Historik

Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, nelíbí se jí část pracovně používaných názvů. Vadí jí stanice pojmenovaná po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, a to kvůli jeho komunistické minulosti. „Pokud jsme schopni ovlivnit název nového prostoru, udělejme to,“ vyzývá starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Historik Petr Zídek však Olbrachta za kontroverzního nepovažuje. Debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.

Před osmdesáti lety byl osvobozen jeden z posledních tehdy ještě fungujících nacistických koncentračních táborů Dachau. Za dvanáct let existence prošlo vyhlazovacím zařízením nejméně dvě stě tisíc lidí, přes čtyřicet tisíc z nich zahynulo. Tábor byl prvním svého druhu určený původně pro politické vězně nacistů. Zařízením prošly také téměř tři tisíce evropských katolických duchovních, připomněl historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.

Přesně před osmdesáti lety byla osvobozena Opava, na příchod sovětské armády se město v německém područí připravovalo už od ledna 1945. Slezská metropole byla označována za pevnostní, a proto z ní museli být evakuováni civilní obyvatelé. Sověti využili i intenzivní bombardování a ostřelování – Opava se tak stala jedním z nejvíce zničených měst v tuzemsku, více než tři čtvrtiny staveb byly poškozeny nebo zcela zničeny.

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.

Prostor za komínem chalupy na Náchodsku vydal tajemství z druhé světové války. Řemeslníci tam našli ostatky a drobné předměty, které si za protektorátu u tehdejší majitelky schovali nejspíš její židovští přátelé.

Více než patnáct let tým historiků a archivářů pracoval na obsáhlé publikaci o politických procesech v komunistickém Československu. Kniha přibližuje osudy dvou set třiceti dvou popravených. Mapuje i dalších 34 případů, které balancují na hranici mezi politickými a kriminálními delikty.

Kandidátem nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) na funkci prezidenta je historik Karol Nawrocki, šéf polského Institutu národní paměti. Přesným termín voleb zatím nebyl oznámen, měly by se však uskutečnit v květnu. Vládnoucí Občanská koalice v sobotu oznámila, že za ni bude kandidovat varšavský primátor Rafal Trzaskowski.

Centrálně plánovaná ekonomika orientující se po válce především na těžký průmysl často nedokázala podchytit poptávku a zajistit dostatek spotřebního zboží. Tehdejší ekonomové si podle historika z Filozofické fakulty UK Jakuba Rákosníka, který byl hostem Studia 6, jeho význam uvědomovali, preference těžkého průmyslu však byla na přelomu 40. a 50. let způsobena mimo jiné očekáváním třetí světové války.

Ve věku 98 let v pátek v Jeruzalémě zemřel význačný izraelský historik českého původu Jehuda Bauer, specialista na historii holocaustu a antisemitismu. Informovala o tom Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA).

Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi, který zemřel před 600 lety, upozornil Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s pomocí jeho potomků.

Někdejší ministr zahraničí, druhý československý prezident a blízký spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka Edvard Beneš, který se narodil před 140 lety, pomáhal zakládat samostatnou Československou republiku. Zažil její zánik v roce 1939 i její obnovení o šest let později a také komunistický puč v únoru 1948. Jeho osobnost dodnes budí rozdílné reakce. Spory se vedou především o takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě musela většina Němců opustit poválečné Československo. O krocích Beneše mluvil v Událostech, komentářích historik Vít Smetana, který působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Ve věku 91 let zemřel v noci na sobotu historik Robert Kvaček, sdělila Jana Čechurová z oddělení moderních a soudobých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kvaček patřil k největším osobnostem poválečné české historické vědy, těšil se respektu i mezi experty v zahraničí. Byl i oblíbeným vysokoškolským pedagogem. Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce devatenáctého a počátku dvacátého století.

Před 75 lety vznikla mládežnická organizace pionýr, která měla v novém komunistickém režimu nahradit skauting. Právě ten byl silně svázaný s tradicí prvorepublikové demokracie. Čtyři prorežimní mládežnické organizace se pak na ustavující konferenci v pražském Radiopaláci rozhodly sjednotit v Československý svaz mládeže.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Další historický artefakt pomáhá osvětlit, co se dělo v berlínské věznici Plötzensee. Za 2. světové války tam nacisté zavraždili 613 československých odbojářů. Mezi nimi i člena Obrany národa Artura Schwarze. Právě jeho dopis na rozloučenou tento týden identifikoval historik Jan Boris Uhlíř. K rodině se psaní nikdy nedostalo.

Představu, že geopolitický klid zajistí teprve rozdělení Ruska na několik menších států, odmítl v pořadu Fokus Václava Moravce ruský historik Andrej Zubov. Varoval před tím, že dělením Ruska by vzniklo „dvacet Jugoslávií“, tedy rivalitních, politicky nestabilních celků. Řešení spatřuje jen v proměně ruské společnosti.

Ostatky nalezené v kostele na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích patří prvnímu převorovi českobudějovického kláštera dominikánů Jindřichu Librariovi. Potvrdil to výzkum, jehož závěry v pátek, v den 758. výročí založení města, představili zástupci tamního biskupství, magistrátu a archeologové. Převor byl podle dochovaných legend zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II., který byl zakladatelem města.

Alžbětu II. britský národ miloval od okamžiku, kdy k němu poprvé promluvila jako královna. V roli panovnice na ni měli největší vliv její otec a Winston Churchill. „Tito dva muži pro ni byli ti nejdůležitější,“ popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik a odborník na královskou rodinu Lawrence Goldman. Podle jeho vlastních vzpomínek byla ale i velmi bystrou a vtipnou dámou. Představovala tak takovou panovnici, jakou si Britové přáli.

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.