Před osmdesáti lety byl osvobozen jeden z posledních tehdy ještě fungujících nacistických koncentračních táborů Dachau. Za dvanáct let existence prošlo vyhlazovacím zařízením nejméně dvě stě tisíc lidí, přes čtyřicet tisíc z nich zahynulo. Tábor byl prvním svého druhu určený původně pro politické vězně nacistů. Zařízením prošly také téměř tři tisíce evropských katolických duchovních, připomněl historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.
„Americké jednotky se před osmdesáti lety dostaly do koncentračního tábora Dachau v souvislosti s postupem do nitra nacistické říše,“ popsal události 29. dubna 1945 historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.
Připomněl, že řada vězňů byla tehdy již přesunuta na tragické pochody smrti. „Američané našli v táboře jen část vězňů,“ informoval Pehr.
V Dachau, nacházejícím se na předměstí Mnichova, navíc v té době už podle historika nebyli ani všichni dozorci – řada z těch „nejhorších a nejbestestiálnějších“ utekla, uvedl. „Dostižení některých dozorců a mučitelů z táborů byl obrovský problém, a ne vždy se to podařilo,“ podotkl.
Likvidace odpůrců režimu
Tábor v Dachau byl založen v roce 1933 „pro odpůrce nového nacistického režimu“. V té době začal Adolf Hitler, který se stal v lednu 1933 kancléřem, likvidovat to, co označujeme jako Výmarské (tedy demokratické) Německo, sdělil Pehr.
Mezi odpůrce patřili němečtí sociální i další demokraté, komunisti či Židé. Historik zmínil také výjimečnost dachauského tábora – určen byl i pro katolické duchovní. „Táborem prošlo přes 2700 až 2800 katolických duchovních z řady evropských zemí,“ informoval historik.
Z českých zemí podle Pehra táborem prošlo zhruba 160 katolických duchovních, konkrétně například pražský arcibiskup a pozdější kardinál Josef Beran.
V koncentračním táboru Dachau končili také homosexuálové, Romové a Židé – ti nakonec tvořili asi třetinu z víc než dvou set tisíc lidí, kteří místním peklem prošli.
