Dachau

Navrátit osobní věci vězňů z koncentračních táborů se snaží němečtí archiváři. Pátrají po příbuzných obětí, aby jim mohli navrátit cennosti, které museli vězni odevzdat při cestě na smrt. I osm desetiletí po válce spravují dva a půl tisíce osobních předmětů. Devatenáct z nich patřilo vězňům z Československa.

V roce 1944 byl na nucené práce v Německu vyčleněn celý čtyřiadvacátý ročník mladých lidí. Mezi nimi i Ludmila Procházková (rozená Heimlichová). Z celkového počtu asi sedmi set tisíc nuceně nasazených jich přes pět tisíc zemřelo, většinou při spojeneckých náletech. Ludmila nálety přežila, dodnes má ale osmadevadesátiletá žena slzy v očích, když vzpomíná na to, jak se před bombami schovávali.

Československá obec legionářská (ČSOL) letos slaví jubileum, funguje už sto let. Na konci května 1921 ji totiž v pražském Karlíně založili příslušníci legií z Ruska, Francie, ale i Itálie a Srbska. Spolek nyní sdružuje zhruba čtyři tisíce lidí. Jedná se o potomky legionářů, veterány z druhé světové války nebo vojáky, kteří se účastnili novodobých misí.

Květen 1945, konec války. Radost ze znovunabyté svobody se ale mnohde rychle tavila v hněv proti všemu německému bez ohledu na reálnou vinu. Němečtí civilisté se stávali terčem nadávek a lynčování, ale i vražd. A mstít se chtěl i profesor Vladimír Malý. V prvních poválečných dnech zabil v Českých Budějovicích dvě ženy a pět dětí. Tomu nejmladšímu bylo jen 15 měsíců. Přestože se tak stal jedním z nejhorších masových vrahů na našem území, k soudu se dostal až po šesti letech – zřejmě i vlivem své spolupráce s komunisty.

Čeští jezuité dokončili první fázi blahořečení pátera Adolfa Kajpra, kterého za okupace věznili nacisté. V roce 1959 zemřel ve vězení po procesu vykonstruovaném komunisty. Shromážděné dokumenty, které mají prokázat oprávněnost jeho blahořečení, teď zamíří do Říma k přezkumnému řízení. Konečné rozhodnutí pak vydá papež.

Bitva o zámek Itter byla jediným střetem druhé světové války, kdy americká armáda bojovala po boku Němců. Středověkou pevnost ležící uprostřed rakouských Alp v posledních dnech války společně zvládli ubránit proti přesile příslušníků Waffen-SS. Událost posléze vešla do historie jako „nejpodivnější bitva druhé světové války“.

Německo si připomnělo 75. výročí osvobození koncentračního tábora Dachau nedaleko Mnichova. Bavorský premiér Markus Söder při této příležitosti řekl, že pravicově extremistickým tendencím je třeba se postavit včas. Dachau je podle něj připomenutím toho, že je třeba odporovat nenávisti, fanatismu a antisemitismu.

Když na jaře roku 1945 začali Spojenci osvobozovat nacistické koncentrační tábory, byli často zděšeni. Již počátkem roku 1943 přitom československý důstojník Josef Mautner-Brixi popsal v dopisu exilové vládě podmínky, které v nich panují. Mautner-Brixi prošel lágry v Dachau, Buchenwaldu a Natzweileru, odkud se mu v roce 1942 podařilo uprchnout. Jeho zpráva později posloužila jako důkaz při procesech s vedením a dozorci těchto lágrů. Příběhu Mautnera-Brixiho se věnoval v pořadu Reportéři ČT Karel Vrána.

Malíř, spisovatel, novinář a (spolu s bratrem Karlem) jeden ze symbolů první republiky před 75 lety skončil svůj boj proti zlu. Demokrat, antifašista a pacifista byl kamenem v botě protektorátního režimu a jeden z prvních na seznamu nepohodlných. Gestapo si pro něj přišlo hned první den války, kterou Josef Čapek celou strávil v koncentračních táborech. „Jeho tělo bylo doslova rozežráno od hmyzu a mokvalo skoro dvaceti vředy. Biblický Job nemohl být zbědovanější, ale Job sachsenhausenský měl vyrovnaný úsměv na rtech, jiskrné i produševnělé oči,“ popsal Čapkův návrat z kobek pod Berlínem spoluvězeň Ivan Herben. Josef Čapek, autor nejen hřejivých příběhů O pejskovi a kočičce, okolo sebe šířil nezdolný optimismus až do smrti na konci druhé světové války.

Přezdívalo se mu „továrna na smrt“. Ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau) nacisté zavraždili přes milion lidí, hlavně Židů. Koncentrační tábor osvobodila před 75 lety Rudá armáda. Na místě našla už jen poslední tisíce zbídačených vězňů, kteří neměli dost sil absolvovat transport, případně takzvaný pochod smrti. Sověti objevili také mrtvá těla, hromady kufrů, bot a šatů. Odhalování zvěrstev, jež se v Osvětimi odehrála, v dalších letech šokovalo celý svět.

Příští týden uplyne 75 let od vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Takzvaný Den D, kterým odstartovala operace Overlord, předznamenal osvobození západní Evropy od nadvlády nacistického Německa. Klíčové události tehdy zachytil filmový štáb, který postupoval společně s vojáky v přední linii. A před 25 lety z jejich záběrů vznikl celý dokument.