Československá obec legionářská (ČSOL) letos slaví jubileum, funguje už sto let. Na konci května 1921 ji totiž v pražském Karlíně založili příslušníci legií z Ruska, Francie, ale i Itálie a Srbska. Spolek nyní sdružuje zhruba čtyři tisíce lidí. Jedná se o potomky legionářů, veterány z druhé světové války nebo vojáky, kteří se účastnili novodobých misí.
Projekt k výročí legionářské obce nese název „100 let – 100 osobností“, jeho cílem je ukázat nejdůležitější tváře organizace. Jednou z nich je i první předseda obce Josef Patejdl, jenž byl za první světové války důležitou postavou legií v Rusku.
„Postupně se vypracoval do vedení legií. V roce 1918 byl místopředsedou odbočky České národní rady,“ popisuje osobnost tajemník ČSOL Jiří Filip. Legionář nicméně za druhé světové války skončil v koncentračních táborech Sachsenhausen a také Dachau, kde nakonec i zemřel. Pohřben byl na pražském strašnickém hřbitově, kam ho po válce nechala převézt rodina.
„Josef Patejdl byl pro okupační moc nebezpečím, a to právě proto, že to byl žijící symbol a legenda prvního odboje,“ zakončuje řeč o legionářském vůdci Filip. Projekt kromě Patejdla však upozorňuje i na další významné legionáře, mezi nimiž je třeba velitel československé brigády ve Velké Británii Alois Liška či výsadkář Tomáš Sedláček.
„Liška byl předsedou obce legionářské za komunismu, kdy fungovala pouze v exilu. Pokud jde o Sedláčka, ten byl zase prvním porevolučním předsedou v Československu,“ vypráví koordinátor práce s mládeží ČSOL Petr Tolar.
Chystá se pochod Prahou
Podle současného vedoucího obce Pavla Budínského je projekt svorníkem minulosti, přítomnosti a budoucnosti. On sám přitom sloužil jako vojenský lékař během války v Perském zálivu. „Jsem hrdý na to, že naše armáda nezklamala. Naše profesní činnost naopak byla vysoce ceněná, co se týče chemiků i zdravotnického zabezpečení,“ přibližuje Budínský tehdejší zapojení Československa do konfliktu.
Členové legionářské obce chtějí ku příležitosti stého výročí začátkem září projít Prahou. Pochod by měl vést z Václavského náměstí až k národnímu památníku na Vítkově. Tam také proběhne jejich manifestační sjezd.
