Oppenheimer jako napůl Prometheus, napůl Sheldon Cooper dal lidem sílu jádra

Nahrávám video

Příběh Roberta Oppenheimera, který dal světu technologii schopnou ničit, ale také zahřát, je podobný antické tragédii. Kromě mytologického titána Promethea připomínal také postavu z moderního sitcomu Sheldona Coopera.

S vývojem prvních atomových zbraní je neodmyslitelně spojeno jméno Roberta Oppenheimera. Pro geniálního teoretického fyzika šlo ale jenom o zlomek života: vývojem „zbraně všech zbraní“ totiž strávil pouhé tři roky svého barvitého života. Jeho kariéra připomínala antickou tragédii.

Oppenheimer byl od malička velmi zvláštní dítě, zcela jednoznačně geniální, uvedl pro Českou televizi historik z národní laboratoře v Los Alamos Allan B. Carr. Už když mu bylo devět, vyzýval své vrstevníky, aby mu latinsky pokládali otázky, na něž odpovídal řecky.

Teorie jaderného třesku

„To se jeho vrstevníkům nemuselo úplně líbit. Když se nad tím zamyslíte, s kým se podobné dítě asi tak kamarádí? Ve stejném věku, nebo možná mohl být o rok nebo dva starší, přednášel pro mineralogickou společnost v New Yorku,“ líčí historik.

Oppenheimer podle něj neměl běžnou výchovu, měl kolem sebe jiné lidi, kteří byli podobní jako on. „Myslím si, že jak rostl a vyvíjel se jako člověk, bylo pro něj obtížné – a v některých případech mu to bylo až trapné – navazovat vztahy s ostatními. Je to něco, s čím se potýkal opravdu dlouho. Nejsem psycholog a nepředstírám, že jím jsem, ale když uvažujeme o Oppenheimerově životě, o jeho přínosu, o jeho rozhodnutích, myslím, že je zajímavé vzít v úvahu, že měl opravdu velmi neobvyklé dětství. V jistém smyslu kvůli své genialitě,“ líčí vědec.

Oppenheimer byl zřejmě důležitou inspirací pro postavu podivínského fyzika Sheldona Coopera v seriálu Teorie velkého třesku. Autoři to sice nikdy explicitně nepřiznali, ale seriál vznikl jen dva roky poté, co vyšla slavná kniha „American Prometheus“ o Oppenheimerovi. Ta génia popisuje nejen jako novodobého zloděje božského plamene a dárce této přelomové technologie lidstvu, ale také jako ostýchavého muže, který si nedokázal příliš budovat normální mezilidské vztahy.

Těch podobností jsou desítky: oba jsou teoretičtí fyzici, oba získali doktorát kolem dvacítky, oba studovali na CalTechu a oba byli společensky zcela nesnesitelní.

Robert Oppenheimer a generál John Leslie R. Groves, kteří spolupracovali na vývoji atomové bomby, kontrolují základnu věže, ze které byla odpálena zkušební atomová bomba v Alamogordu
Zdroj: ČTK/AP

Charakterové vlastnosti mladého Oppenheimera byly opravdu velmi „sheldonovské“. „Neměl jako kluk příliš přátel, což se může stát, není to něco úplně výjimečného. Ale jak začal chodit do školy a pak v dalších fázích svého vzdělávání, byl společensky neohrabaný, byl podivínský a myslím si, že byl samotář,“ líčí ho americký historik. „Dělalo mu problémy komunikovat s ostatními. Například pro něj bylo těžké mluvit s mladými ženami, s dívkami. Takže kvůli téhle své neohrabanosti byl trochu jiný než ostatní. A dostal se z toho až někdy po třicátých narozeninách,“ vypráví Carr.

A podobně jako seriálový Cooper si prošel svým vývojem, tak i Oppenheimer se začal po své třicítce měnit: „Už nebyl tím společensky neohrabaným podivínem, stal se z něj naopak velmi charismatický muž. Vypracoval se v řečníka, byl i trochu teatrální a opravdu dokázal přitáhnout lidi,“ popisuje Carr, podle něhož právě tyto vlastnosti Oppenheimerovi pomohly k tomu, aby se stal hlavou amerického výzkumu americké jaderné bomby.

Nahrávám video

Jak dokázal Oppenheimer řídit největší americký projekt své doby? Jak na něj vzpomínali jeho kolegové a proč po válce upadl v nemilost, si můžete poslechnout v novém díle podcastu Úsvit atomového věku:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 3 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 7 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 10 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 11 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
včera v 16:47‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
včera v 16:12‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.