Kariéra

Vysoké školy a univerzity v Česku stále častěji zavádějí formát rychlých pohovorů známý jako kariérní speed dating. Tento koncept propojuje studenty s firmami a pomáhá jim najít stáž nebo práci. ČT oslovila čtyři univerzity, které tento koncept zavedly do praxe. Formát, inspirovaný seznamovacími schůzkami, umožňuje studentům poznat řadu potenciálních zaměstnavatelů a získat pracovní kontakty.

Ústavní soud vyhověl stížnosti Občanského sdružení Britské listy. Zrušil verdikt, na jehož základě měl internetový deník stáhnout jeden z článků kriticky poukazujících na vyjádření českého lékaře o údajné islamizaci Velké Británie. Podle Britských listů se lékař vyjadřoval předsudečně a islamofobně. Muž tvrdil, že článek měl zásadní dopady na jeho život a kariéru v Británii. Později se vrátil do Česka.

Jediná kariéra na celý život je přežitek. Alespoň pokud nemluvíme třeba o lékařích nebo policistech. Tvrdí to personální agentury i Úřad práce České republiky (ÚP). Ten chce lidi přesvědčit, aby nerezignovali na vzdělání a byli případně ochotni změnit profesi.

Pochybnosti, ale i úzkosti, deprese a strach ze selhání. Řada lidí zažívá takové pocity, ale nemluví o nich. Bojí se, že budou „odhaleni“. Mají takzvaný syndrom podvodníka (imposter syndrom). Mohou přitom působit sebevědomě, jsou inteligentní či talentování. Dokonce mohou mít i řadu obdivovatelů nebo fanoušků a jsou uznávání po celém světě, přesto úspěch necítí. Patří mezi ně i bývalá první dáma USA Michelle Obamová, hvězda filmové ságy Harry Potter Emma Watsonová či představitel Forresta Gumpa Tom Hanks. Podle studií až sedmdesát procent lidí během svého života mělo příznaky, které odpovídají syndromu podvodníka.

Rodina i kariéra už nejsou tabu. Tak zní hlavní slogan kampaně lidovců, který sklidil na začátku týdne kritiku. Hlavním problémem byla podoba vizuálu zobrazující ženu v domácnosti, která zároveň pracuje. Předsedkyně Mladých lidovců Helena Martinková tvrdí, že je třeba se spíš podívat na to, co se ve sladění rodiny a kariéry daří naplňovat. Předsedkyně rady Mladého Pirátstva Kateřina Stojanová uvedla, že tématem je motivace zaměstnavatelů, aby poskytovali flexibilní úvazky. Političky to uvedly v pořadu 90' ČT24.

Jen málokterá událost otřásla rakouskou politikou tolik jako aféra bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Sedmatřicetiletý politik se zářnou kariérou, kterého přezdívali „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stanul v říjnu před soudem, kde se poprvé podrobněji vyjádřil k obviněním z křivého svědectví v parlamentním vyšetřovacím výboru v korupční kauze Ibiza. V poslední době ale stále častěji vystupuje na veřejnosti a komentuje politické dění. Vznikly o něm také tři filmy a stále více se spekuluje o tom, zda se snaží očistit své jméno, nebo chystá návrat rovnou do nejvyšších pater politiky.

Coming out českého fotbalového reprezentanta Jakuba Jankta v týdnu zaujal vrcholový fotbalový svět. Podle šéfredaktora magazínu Hattrick Pavla Procházky zejména proto, že Jankto je zatím nejvýraznějším aktivním hráčem, který takový krok učinil. Redaktor Deníku N Filip Titlbach věří, že Jankto nyní může inspirovat mladé fotbalisty, i když očekává, že na stadionech zazní i nepěkné věci. Bývalý reprezentant Ladislav Vízek v Událostech, komentářích prohlásil, že Jankto měl s deklarací počkat, protože „lidé to vnímají opravdu zle“.

Goblin mode, gaslighting nebo permakrize jsou slovy minulého roku podle známých slovníků. Mají definovat osobní i politickou krizi současného světa, často s akcentem na měnící se návyky v pracovním životě. ČT24 oslovila experty na trendy i pracovní trh, aby okomentovali, zda se kultura práce skutečně tak dramaticky mění a co vůbec výběr některých slov vypovídá o současné společnosti. Opravdu dneska už nikdo nechce pracovat, jak řekla loni profesionální celebrita Kim Kardashianová?

Jižní Korea zažívá mimořádnou demografickou krizi. Lidé tam čím dál méně vstupují do manželství, a především se v zemi rodí stále méně dětí. Počet novorozenců se za posledních pětadvacet let snížil o dvě třetiny. Na jednu korejskou ženu podle statistik připadá 0,8 nově narozeného dítěte. To je vůbec nejnižší hodnota na celém světě.

Přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Rozdíly ve známkování jsou podle ní v Česku velké, hodnocení stejných výsledků žáků se mezi školami liší v průměru o jeden klasifikační stupeň. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin.