Ústavní soud vyhověl stížnosti Občanského sdružení Britské listy. Zrušil verdikt, na jehož základě měl internetový deník stáhnout jeden z článků kriticky poukazujících na vyjádření českého lékaře o údajné islamizaci Velké Británie. Podle Britských listů se lékař vyjadřoval předsudečně a islamofobně. Muž tvrdil, že článek měl zásadní dopady na jeho život a kariéru v Británii. Později se vrátil do Česka.
Po zásahu ÚS znovu rozhodne Okresní soud Praha-západ, který článek považoval za nepřípustný dehonestující útok, stejně jako odvolací Krajský soud v Praze.
Pro Britské listy jde o principiální záležitost svobody projevu, poukázat na lékařova vyjádření byla povinnost, míní tajemník spolku Bohumil Kartous. „Považovali bychom za absurdní, kdyby za to byly Britské listy potrestány,“ poznamenal.
Justice se podle ÚS musí nyní důkladněji zabývat tím, zda případný zásah do lékařových osobnostních práv způsobil článek na Britských listech, anebo spíše předešlé počínání šéfredaktora internetového deníku Jana Čulíka, jenž na lékařova vyjádření v českém mediálním prostoru upozornil jeho britské nadřízené i tamní noviny.
Žaloba nerozlišovala důsledky, které byly způsobené podnětem šéfredaktora, a které vyvolal článek publikovaný o více než měsíc a půl později, upozornil ve čtvrtek soudce zpravodaj Jan Svatoň.
Svoboda projevu versus osobnostní práva
Zdůraznil, že při rozhodování o střetu práva na svobodu projevu a osobnostních práv musí soudy zkoumat příčinnou souvislost. „Závěr o existenci příčinné souvislosti je nutné řádně odůvodnit, aby z něj bylo zřejmé, v čem spočívá bezprostřední vztah mezi zásahem a porušením osobnostní sféry. V posuzované věci soudy tyto ústavněprávní požadavky nenaplnily,“ řekl Svatoň.
Lékař Vladislav Rogozov na přelomu let 2015 a 2016 působil v nemocnici v britském Sheffieldu, zároveň se aktivně vyjadřoval pro česká média. Například v Parlamentních listech vyšel rozhovor, v jehož titulku se objevila tvrzení, že muslimské lékařky odmítají sundat šátek při vstupu na operační sál a muslimští lékaři odcházejí od pacienta k modlitbám.
Čulík v lednu 2016 poslal podnět zaměstnavateli, poukázal na obsah lékařových vyjádření a domnělý rozpor s profesní etikou. Lékař byl suspendován, později z nemocnice odešel. Sporný článek vyšel později, jeho součástí byl Čulíkův podnět v plném znění a popis dalšího vývoje událostí.
Rogozov žádá od Britských listů také náhradu nemajetkové újmy ve výši 400 tisíc korun, pravomocné rozhodnutí zatím podle advokáta spolku Pavla Uhla nepadlo. Čulík žije v Británii, jeho počínáním se české soudy zabývat nemohly. Přímo v Británii proti němu lékař svůj nárok podle dostupných informací nijak neuplatnil. Rogozov ani jeho právní zástupce se čtvrtečního vyhlášení nálezu nezúčastnili.
