Svoboda projevu

Prosincový díl Fokusu Václava Moravce se blíže podíval na problematiku svobody slova v demokratické společnosti. Má nějaké hranice a kde případně leží? Co smí, nebo nesmí zaznít v práci, ve škole nebo ve veřejném prostoru? A v čem se liší projev v reálném světě a na sociálních sítích? Tyto a další palčivé otázky otevřeli s moderátorem ČT Václavem Moravcem hosté pořadu: bývalá eurokomisařka Věra Jourová, bývalý vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), spisovatelka Radka Denemarková, ústavní soudce Jiří Přibáň, novinářka Laura Kellö Kalinská a novinář Karel Hvížďala.

Ústavní soud vyhověl stížnosti Občanského sdružení Britské listy. Zrušil verdikt, na jehož základě měl internetový deník stáhnout jeden z článků kriticky poukazujících na vyjádření českého lékaře o údajné islamizaci Velké Británie. Podle Britských listů se lékař vyjadřoval předsudečně a islamofobně. Muž tvrdil, že článek měl zásadní dopady na jeho život a kariéru v Británii. Později se vrátil do Česka.

Na sociálních sítích mohou mít lidé často pocit, že mohou psát téměř cokoli, vedle práva na svobodu projevu ale má stejnou váhu právo na ochranu osobnosti. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Veroniky Křesťanové se primárně nemá lhát. „Lež není názor,“ zdůrazňuje. Kde jsou právní hranice při používání sociálních sítí a je v pořádku, když rodiče využívají své děti v reklamních příspěvcích? Nejen tomu se věnoval právní podcast V hlavě.

Strategická komunikace státu bude pravdivá, zábavná, ale někdy i provokativní. Na konferenci, která se tomuto tématu věnuje, to řekl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Je přesvědčen o tom, že svoboda projevu v Česku je nejširší, jakou kdy země měla. Upozornil na to, že komunikace bude nadstranická, o čemž ujišťoval i premiér Petr Fiala (ODS). Konferenci pořádají předsedkyně podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí Eva Decroix a šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (oba ODS). Účastní se jí i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Izraelská vláda jednomyslně schválila ukončení činnosti katarské televizní sítě al-Džazíra v zemi. Ta krátce nato přestala být v Izraeli dostupná. Hlavní izraelský poskytovatel kabelové televize zastavil vysílání kanálu s odkazem na vládní zákaz. Policie poté podnikla razii v jeruzalémském hotelovém pokoji, který stanice používá jako svou kancelář.

Správce Hongkongu John Lee zdůraznil, že lidem odsouzeným na základě zákona o státní bezpečnosti nebude běžně umožňováno předčasné propuštění. Vyjádřil se tak poté, co místní média uvedla, že úřady zablokovaly pondělní předčasné propuštění aktivisty Ma Chun-mana.

Dánský parlament přijal zákon, který zakazuje nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejnosti. I když má vládou navržená norma chránit všechna oficiálně uznávaná vyznání, zkráceně se jí obvykle říká jen „zákon o koránu“. Právě jeho demonstrativní pálení totiž vyvolalo v uplynulých měsících značné kontroverze nejen v Dánsku, ale i v sousedním Švédsku. Opozice mluví o nepřijatelném omezení svobody projevu.

Češi jsou v posledních letech v oblasti práv a svobod nejdál od vzniku samostatného Československa před 105 lety. V Událostech, komentářích to řekl ústavní právník Marek Antoš. Jeho slova potvrdila i socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které si ale řada lidí pod pojmem svoboda slova představuje něco jiného. Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček potvrdil, že ve společnosti je z dějin samostatné republiky nejpozitivněji vnímán rok 1989.

Dánská policie kvůli nedávnému pálení koránu zpřísní kontrolu dánských hranic. S odvoláním na prohlášení dánského ministerstva spravedlnosti o tom informuje agentura Reuters. Odpůrci islámu v Dánsku a Švédsku v posledních měsících zapálili a poškodili několik výtisků svaté knihy muslimů koránu, což vyvolalo pobouření v muslimských zemích a diplomatické napětí.

Soud osvobodil češtinářku Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Verdikt není pravomocný. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. Bednářová vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že její výroky při výuce na pražské základní škole zazněly na hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala.

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Takzvané třetí osoby, třeba spolky, se podle zákona nadále musejí registrovat pro vedení volebních kampaní. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) a ponechal spornou část zákona o volbách do parlamentu v platnosti. Normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů. Předsedu volebního senátu NSS Tomáše Langáška úterní rozhodnutí ÚS mrzí.

Elon Musk si rozmyslel koupi sociální sítě Twitter. Názor ale může změnit – jako už několikrát. Od plánu měl jeden z nejbohatších lidí světa ustoupit kvůli velkému počtu falešných účtů. Může jít ale také o taktiku, jak srazit cenu transakce. Celou věc teď řeší právníci. Podnikatel a vizionář chtěl z platformy udělat ráj svobody slova. Dřív kritizoval třeba to, že firma zablokovala účet tehdejšímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Vláda v Hongkongu chystá další roubíkový zákon. Týká se ochrany práv duševního vlastnictví, ale dotkne se i toho, co lidé sdílejí na internetu. Podle kritiků ještě víc omezí svobodu slova.

Používání automatických filtrů na třídění filmů či hudby šířené uživateli internetu neporušuje svobodu projevu a přístupu k informacím. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, který zamítl žalobu Polska namířenou proti automatickému odstraňování obsahu chráněného autorskými právy. Podle soudu unijní pravidla zaručují, že kontrola ze strany například YouTube a dalších internetových služeb nevede ke smazání legálně sdílených děl.

Případ údajného šíření toxikomanie v časopisu Legalizace míří ke Krajskému soudu v Ostravě. Odvolal se k němu šéfredaktor časopisu Robert Veverka i státní zástupce Jan Žalman. Česká televize to zjistila z justiční databáze, šéfredaktor i státní zástupce zjištění potvrdili.

Evropský soud pro lidská práva vyzval Turecko, aby změnilo zákon týkající se urážky prezidenta. Podle aktuálního verdiktu štrasburského tribunálu omezuje svobodu projevu. Paragraf existoval už dřív, za úřadování Recepa Tayyipa Erdogana se ale uplatňuje v nebývalé míře.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Bývalý ministr financí a exšéf TOP 09 Miroslav Kalousek trvá na omluvě za výroky premiéra Andreje Babiše (ANO) pronesené na půdě Poslanecké sněmovny. Proti rozhodnutí, že se Babiš za svá slova omlouvat nemusí, podal Kalousek odvolání. České televizi to potvrdil mluvčí okresního soudu Praha-západ Dominik Duchoň. Premiér o Kalouskovi v roce 2018 mimo jiné prohlásil, že rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Jednání sněmovny tehdy přenášela televize.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nemusí omlouvat bývalému poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výroky, které o něm pronesl v Poslanecké sněmovně. Ve středu o tom rozhodl soud, podle nějž by případnou odpovědnost za premiérova slova beztak nesl stát, nikoliv Babiš osobně. Verdikt není pravomocný. Premiér o svém politickém rivalovi prohlásil, že rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“.

Do druhého čtení v Poslanecké sněmovně zamířily dva protichůdné návrhy, které mají buď uzákonit sňatky homosexuálů, nebo naopak povýšit manželství muže a ženy. Ostře proti svatbám pro gaye a lesby vystoupili poslanci KDU-ČSL nebo Tomio Okamura (SPD). Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) naopak přednesla konkrétní body, ve kterých jsou podle ní páry stejného pohlaví diskriminovány. Na mimořádné 100. schůzi nynější Poslanecké sněmovny ještě prošel prvním čtením návrh, aby bylo omezování svobody projevu na veřejných sociálních sítích trestným činem.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Francouzská policie v rámci vyšetřování útoku v Nice, jenž si minulý čtvrtek vyžádal tři oběti, zadržela další čtyři muže. Jeden z nich je podezřelý z kontaktů s pachatelem, píše s odvoláním na soudní zdroje agentura AFP. Ve čtvrtek spáchal teroristický útok v kostele v Nice mladý Tunisan, ozbrojený nožem a křičící Alláhu akbar (Bůh je veliký). Jedné ženě téměř uřízl hlavu a zabil ještě jednu ženu a jednoho muže.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka. Za výroky na adresu homosexuálů, Romů a Židů dostal roční podmíněný trest. Podle pravomocného verdiktu měl Staník také zaplatit 70 tisíc korun. Soud se dovoláním zabýval neveřejně, výsledek je patrný z databáze InfoSoud a potvrdila ho mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová.