Britský kabinet chce zpřísnit zákony o protestech, omezení by se měla týkat hlavně opakovaných demonstrací. To, co labouristická vláda považuje za nutnost k zajištění pocitu bezpečí veřejnosti a menšin, ale mnozí kritizují jako omezování svobody projevu.
Před britským parlamentem se uskutečnily propalestinské demonstrace 9. srpna a poté 6. září. Dohromady na nich bylo zadrženo skoro 1400 osob. Policie si poté stěžovala, že kvůli lidem, kteří vyjadřují svou podporu zakázané organizaci Palestine Actiona a tím vědomě porušují protiteroristické zákony, zbytečně napíná své síly. „Jsme enormně vytíženi neustálou řadou protestů, nejen těmito. Probíhají také opakovaně protesty proti azylovým hotelům, na kterých musí policie dohlížet, a i tyto protesty zvyšují napětí mezi lidmi,“ uvedl komisař londýnské policie Mark Rowley.
Kromě stížností policie zdůvodňují úřady chystané restrikce tím, že demonstrace vzbuzují strach lidí, především z řad menšin. Hněv úřadů vzbudilo i to, že organizátoři propalestinských demonstrací odmítli žádost policie odložit svou další akci, která měla následovat po útoku islamisty před synagogou v Manchesteru. Zatčeno tak bylo dalších 493 lidí.
„Chci to v zákoně výslovně stanovit tak, aby policie jasně věděla, že opakované narušování veřejného pořádku může použít jako důvod k omezení těchto protestů,“ uvedla britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová.
Náměstí před budovou parlamentu je vyhledávaným místem demonstrantů. Mají tu pozornost politiků i veřejnosti. Kritici Izraele se na tomto místě scházejí pravidelně. Podle nových pravidel by jim policie mohla nařídit, aby akci přesunuli jinam. A mezitím, co úřady nové podmínky a omezení formulují, chystají propalestinští aktivisté svůj další protest už na sobotu 11. října.
Jak (ne)omezovat protesty
Labouristická ministryně vnitra pak nedávno v BBC zdůrazňovala, že nejnovější návrhy nejsou zákazem protestů, ale „omezeními a podmínkami“. Někteří kritici tohoto postupu však připomínají, že dřívější konzervativní vláda argumentovala podobně, když v roce 2022 zavedla řadu omezení proti hlučným nebo rušivým protestům. Vedlo to poté k tvrdým trestům pro ekologické aktivisty.
Labouristická strana se vůči tomuto protidemonstračnímu zákonu tehdy postavila. Stínový ministr spravedlnosti David Lammy si stěžoval, že tento zákon „dává policii pravomoc zakázat základní svobody protestu, které jsou britské veřejnosti drahé“. Od svého loňského nástupu k moci však labouristé chtějí právo na protest dál zpřísnit.
Britská mezinárodní společnost YouGov, která se zabývá výzkumem veřejného mínění a analýzou dat, zjišťovala ve svém zářijovém průzkumu mezi pěti tisíci Brity názory lidí na svobodu projevu a osobní bezpečnost. Podle ní 28 procent respondentů uvedlo, že je důležité, aby se lidé mohli svobodně vyjadřovat, ale 61 procent dotázaných upřednostňovalo svou ochranu před hrozbami a zneužíváním. „Lidé mají tendenci upřednostňovat bezpečnost před svobodou projevu,“ řekl k tomu pak podle BBC ředitel společnosti YouGov Anthony Wells.
