Lze zaznamenat jasný a trvalý nárůst počtu uvězněných autorů po celém světě, upozorňuje americký PEN klub. Vychází z analýzy indexu svobody psaní, který letos v dubnu zveřejnil už pošesté. Loni bylo vězněno nejméně 375 autorů oproti 238 zadrženým literátům a jiným píšícím tvůrcům v roce 2019.
Z indexu vyplývá, že největším věznitelem spisovatelů zůstává Čína, kde byla loni většina z jedenácti nově uvězněných autorů (z celkem 118 vězněných) obviněna z ohrožení „národní bezpečnosti“. V Íránu se hrozba odsouzení k odnětí svobody zvláště dotýkala žen, které se jakýmkoliv způsobem ohrazovaly proti povinnému nošení hidžábu nebo jiným omezením. „Írán nadále věznil největší počet spisovatelek na světě,“ dodává PEN klub.
Index zahrnuje čtyřicet zemí. V analýze celkových čísel zohledňuje, že dopad na jejich zvýšení mají trvající války a konflikty. Promítají se do potlačování disentu v Izraeli a na okupovaném palestinském území a do potírání opozičních hlasů v Rusku.
Vazba jako nástroj represe
Americký PEN klub poukazuje rovněž na to, že vyšetřovací vazba je stále více používána jako nástroj represe. Dokládá to osmdesát spisovatelů, kteří byli loni zadrženi, což je o čtyři více než o rok dříve.
„Stejně jako v předchozím roce byla většina těchto případů hlášena z Číny (33), Egypta (9) a Izraele (8), včetně případů z autonomních a okupovaných oblastí. Pozoruhodné je, že v Egyptě došlo k trojnásobnému nárůstu prodloužených předběžných zadržení, a to ze tří spisovatelů v roce 2023 na devět v roce 2024,“ upřesňuje zpráva. Někdy jsou spisovatelé drženi ve vězení i přesto, že si svůj trest už odpykali, což je případ egyptského básníka Galala El-Behairyho.
Čísla se mohou ještě změnit, americký PEN klub údaje do indexu přidává i zpětně, protože o některých případech se dozvídá až po zveřejnění indexu pro daný rok.
Z píšících profesí jsou do indexu zahrnováni literáti, vědci, básníci, kreativní umělci, písničkáři, překladatelé, redaktoři, nakladatelé, dramaturgové i novináři a internetoví komentátoři, přičemž jako „novinář“ je brán jen ten, kdo se věnuje ještě jiné ze zmiňovaných profesí nebo se zaměřuje především na psaní názorů a komentářů, ne pouze zpravodajských článků. V těchto profesních kategoriích se také vyskytuje největší počet vězněných.
Obavy z Trumpa a kanárci v dolech
Britský list The Guardian mezi řádky zprávy čte obavy z možného omezení svobody projevu ze strany administrativy Donalda Trumpa, který se úřadu amerického prezidenta ujal v lednu 2025, tedy po uzavření roku, jehož se aktuální index týká.
„S pokračujícími geopolitickými změnami a šířením autoritářských tendencí do zemí, které byly kdysi považovány za bezpečně ukotvené v otevřenosti, jsme svědky toho, že svoboda projevu, a tedy i spisovatelé, se stále častěji dostávají do hledáčku represí v mnohem širším spektru zemí,“ cituje deník příslušnou pasáž.
PEN klub úvahu rozvíjí poznámkou, že „represivní vlády a vládnoucí orgány po celém světě se snaží potlačovat spisovatele, protože právě spisovatelé vdechují život – a pravdu – příběhům, které ohrožují vládní kontrolu nad životy jednotlivců i národními příběhy“. Podle PEN klubu jsou útoky na spisovatele předstupněm útoků v širším záběru. „V průběhu dějin sloužily útoky na spisovatele jako kanárek v dole a zároveň jako hlavní znak autoritářských režimů,“ vysvětluje americký PEN klub sestavování indexu.
Předsedkyně klubu Karin Deutschová Karlekarová deníku potvrdila, že tyto komentáře zrcadlí obavy o americké spisovatele, protože tak „rozsáhlý útok na myšlenky“ se podle ní neděl od tažení senátora Josepha McCarhyho proti komunistům v padesátých letech.
Vyjádřila zároveň obavy, že pokud Spojené státy ustoupí ze své zavedené role silného zastánce svobody projevu po celém světě, mohlo by to znamenat „velkou ránu“ pro osvobozování vězněných spisovatelů.
