Teherán zintenzivnil v zemi represe vůči ženám. Ve stejný den, kdy íránský režim zahájil údery proti Izraeli, tak tamní policie vyhlásila novou kampaň nazvanou Noor (v perštině „světlo“). Jejím cílem je potlačit „porušování“ pravidel, která nařizují všem ženám, aby si na veřejnosti zakrývaly hlavu, uvedl server The Guardian. Zdá se, že se jedná o dosud největší snahu zvrátit společenský vývoj, který nastal po několikaměsíčních protestech v roce 2022, napsal portál The Washington Post (WP).
Jen několik hodin po policejním prohlášení zaplavily íránská sociální média videa ověřená skupinami na ochranu lidských práv, na nichž jsou ženy a dívky násilně zatýkány příslušníky mravnostní policie.
Studentka teheránské univerzity Šahída Beheštiho Dina Ghalibafová byla mezi prvními, kdo informoval o konfrontaci s bezpečnostními složkami. „Včera jsem v policejní místnosti stanice metra trvala na tom, že mám právo používat veřejnou dopravu jako občan a daňový poplatník. Pak mě ale násilím zatáhli do místnosti a použili na mě taser. Spoutali mě a jeden z policistů mě sexuálně napadl,“ napsala na svém nyní pozastaveném účtu na síti X (dříve Twitter).
Příspěvky Ghalibafové se rychle staly virálními. Když ji WP kontaktoval v den jejího propuštění, tak potvrdila události provázející její zadržení a souhlasila s tím, že později poskytne detailní popis. O několik hodin později ji však bezpečnostní složky znovu zatkly. Tentokrát ji poslaly do nechvalně známé íránské věznice Evín a její účty na sociálních sítích byly zrušeny.
Ghalibafová čelí obvinění ze „šíření dezinformací, neuposlechnutí policejních pokynů a výtržnictví“, přiblížil rodinný přítel, který s WP hovořil pod podmínkou zachování anonymity.
Íránské úřady Ghalibafové nabídly propuštění na kauci, ale požadovaly, aby podepsala prohlášení, že její tvrzení o sexuálním napadení jsou nepravdivá. Když odmítla, byla nabídka stažena, dodal zdroj pro WP.
Další případy
Deník The Guardian hovořil s rodinami pěti žen, které byly zatčeny v druhé polovině dubna. Jedna vypověděla, že ji obklíčilo asi osm agentů, kteří na ni začali křičet a vulgárně jí nadávat. „A přitom mě kopali do nohou, břicha a všude možně. Bylo jim jedno, kam udeří,“ popsala mladá žena z Teheránu.
„Ženy i muži se při zatýkání dotýkali našich těl. Říkají, že jsou věřící a věrní muslimové, ale je jim jedno, že se nás dotýkají mužští agenti, což je pro ně zakázané. Bylo tam asi šest agentek a tři z nich mě napadly. Dvě z nich mi držely ruce za zády a jedna se mě pokusila hodit do bílé dodávky. Dva mužští agenti mě pak násilím chytili za ruce a strčili mě do ní. V dodávce nás slovně uráželi a pět nebo šest z nás – zatčených kvůli hidžábu – odvezli do detenčního centra v teheránské čtvrti Gíša,“ vypráví další ze zadržených žen.
Dodala, že v detenčním centru viděla asi čtyřicet žen. Po více než pěti hodinách strávených ve vazbě, kde byly vystaveny urážkám a bití, byly některé z nich propuštěny. „Moji matku kopali do nohou a nyní na nich má modřiny. Během zatýkání jí agenti říkali, že je ‚hnusná‘ a ‚kráva‘ a nepřestávali ji bít,“ řekl jeden z rodinných příslušníků.
Jasmin Ramseyová, zástupkyně ředitele Nezávislého centra pro lidská práva v Íránu se sídlem ve Washingtonu, uvedla, že zprávy, které přicházejí z Íránu, jsou pravděpodobně jen malým vzorkem dopadů kampaně Noor.
Podle svědectví, které zveřejnil The Guardian, se do kampaně zapojila i dopravní policie. Její příslušníci zastavují všechny motorky i auta, v nichž cestují ženy bez hidžábu. Některé dostanou pokutu, některým zabaví vozidlo a jiné vyváznou s varováním. Ale později dostanou SMS zprávu, že musí odevzdat vozidlo, protože porušily pravidla nošení hidžábu.
Reakce íránské veřejnosti
Někteří Íránci podezírají vládu, že využívá obav z rozpoutání války na Blízkém východě jako zástěrky k utužení moci doma. Jiní tvrdí, že jde jen o poslední krok v dlouhodobé kampani zaměřené na potlačení všech forem nesouhlasu, napsal WP.
„Izrael tvrdí, že chce zaútočit, ale zastánci vlády pevné ruky v Teheránu nasadili oddíly mravnostní policie a zavírají kavárny,“ napsal na Twitteru novinář Mostafa Faghihi, šéfredaktor konzervativního zpravodajského webu Asr-e Iran. Osoby odpovědné za zásahy proti ženám označil za „ignoranty“, kteří místo Izraele bojují proti íránským ženám, upozornil server Iran International.
Dopady protestů z roku 2022
Podle Tary Sepehri Farové, vedoucí íránské výzkumné pracovnice organizace Human Rights Watch, se policie nesnaží „couvnout“, ale spíše najít způsob, jak zásahy provést „s menšími třecími plochami“. „Nechtějí mít na rukou krev další oběti,“ dodala v narážce na mladou Kurdku Mahsá Amíníovou, která odmítla nosit hidžáb a jejíž následná smrt ve vazbě íránské mravnostní policie v roce 2022 byla rozbuškou celonárodních protestů.
Tyto demonstrace byly nejvýznamnější hrozbou pro íránský režim za poslední dekádu. Stovky protestujících byly bezpečnostními silami zabity a tisíce zatčeny. Po protestech se mnoho žen nadále objevovalo na veřejnosti nezahalených. Podle WP se jednalo o malý, ale významný akt vzdoru, který by byl dříve nemyslitelný. Íránská mravnostní policie začala být méně nápadná, operovala bez uniforem a používala neoznačená vozidla.
V následujících měsících se však v íránském duchovním vedení objevil „převládající názor“, že země potřebuje „komplexní systém prosazování“ zákona o hidžábu, uvedla Farová. „Protože vzdát se jeho prosazování by bylo vnímáno jako ustupování opozici,“ míní akademička.
Vláda se pokusila použít ekonomický nátlak. Pomocí dopravních kamer pokutovala ženy bez šátku a obviněným z porušení zákona odepřela možnost pracovat nebo studovat. Zavírala podniky, které zaměstnávaly ženy, které odmítaly předpisy o oblékání.
„My íránské ženy jsme se dostaly do bodu, kdy je to pro nás buď smrt, nebo svoboda,“ je přesvědčená čtyřicetiletá žena z Teheránu, která hovořila s WP pod podmínkou anonymity. „Pokud budeme nosit hidžáb, je to, jako by nám na rukách ulpěla krev těch, kteří byli (při protestech) zabiti,“ míní.
Ačkoli pozdější případy policejního násilí, ke kterým došlo loni, vyvolaly na internetu pobouření, tak už nevedly k veřejným demonstracím. Zahájení operace Noor by však mohlo být bodem zlomu, míní WP.
Dvacetiletá studentka Fatemeh řekla, že ji během dubna chytila policie, ale podařilo se jí utéct, než ji vtáhli do nedaleké dodávky, což ji jen utvrdilo v jejím odhodlání. „Když vidíte ostatní lidi bojovat jako vy, jste na své cestě odvážnější a odhodlanější,“ zdůraznila. „Ve skutečnosti jsem nezaregistovala tolik strachu... Lidé spíš mají větší vztek,“ nechala se slyšet.
