Ve středoíránské provincii Isfahán se v pátek ráno ozvaly exploze, informovala íránská média. Země podle nich aktivovala protivzdušnou obranu a pozastavila v některých místech letištní provoz. Podle deníku The New York Times (NYT) měl útok cílit na leteckou základu, Írán navíc hlásí drony také ze severní oblasti u města Tabríz. Stanice ABC News s odvoláním na amerického představitele uvedla, že izraelské rakety zasáhly blíže nespecifikovaný cíl v Íránu. Jeruzalém se k útoku nevyjádřil. Podle zdrojů z Teheránu nebyl původ útoku zahraniční.
Íránem zněly exploze. Izrael se nechlubí, Teherán je bagatelizuje
Události: Írán čelil dronovému útoku (zdroj: ČT24)
Tři výbuchy se ozvaly severozápadně od města Isfahán, metropole stejnojmenné provincie ležící zhruba 340 kilometrů jižně od Teheránu, uvedla íránská polooficiální agentura Fars. Nedaleko tohoto místa se podle ní nachází vojenská základna.
Podle agentury Reuters, která se odkazuje na íránská média, byly nad Isfahánem okolo 2:30 SELČ pozorovány zřejmě tři drony. Podle vyjádření íránských představitelů pro agenturu byly exploze výsledkem akce protivzdušné obrany. Deník NYT následně uvedl, že izraelské bezpilotní letouny měly mířit na leteckou základu. Drony se podle listu objevily také v oblasti okolo města Tabríz, i tam se měly ozvat exploze.
Nejsou hlášeny zprávy o škodách, drony údajně protivzdušná obrana sestřelila. Íránští činitelé podle agentury uvedli, že situace je normální. K Íránu podle nich nebyly vyslány žádné rakety.
Zdroj obeznámený se situací řekl agentuře Reuters, že „Spojené státy obdržely oznámení ještě před izraelským útokem“. Západní diplomaté vyzývají ke snížení napětí, před izraelskými útoky v regionu varoval Omán.
Zdroje z Teheránu hovoří o inflitraci
Íránská reakce je neútočná, ve většině oficiálních komentářů a zpráv se o Izraeli neobjevily žádné zmínky. Íránský činitel také řekl agentuře Reuters, že se nepotvrdil zahraniční původ útoku, mluví se spíše o infiltraci. Teherán podle něj bezprostřední odvetu za noční incident nechystá. „Žádný útok zvenčí na nás nedopadl a debata se přiklání spíše k infiltraci než k útoku,“ řekl agentuře íránský představitel pod podmínkou anonymity.
Jeden z analytiků také řekl státní televizi, že malé bezpilotní letouny, které pilotovali „infiltrátoři zevnitř Íránu“, byly sestřeleny protivzdušnou obranou v Isfahánu. Další skupina malých dronů byla podle íránských činitelů sestřelena v oblasti města Tabríz na severozápadě země.
V pátek večer íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján prohlásil, že dronový útok nezpůsobil škody a obešel se bez obětí.
Íránská jaderná zařízení zůstala nepoškozená, sdělili íránští představitelé Reuters, což následně potvrdila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Její šéf Rafael Grossi „vyzývá všechny strany k maximální zdrženlivosti a připomíná, že jaderná zařízení by nikdy neměla být cílem vojenských konfliktů,“ uvedla organizace na síti X.
„Je pravděpodobné, že útok nebyl veden vůči jaderným zařízením nebo čemukoliv, co by přímo souviselo s programem obohacování uranu,“ míní komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. „Je velice pravděpodobné, že se jednalo o čistě vojenský cíl, základnu nebo letiště,“ dodal.
Teherán tvrdí, že jeho jaderné práce jsou mírové, ale Západ se domnívá, že jsou zaměřeny na výrobu zbraní. Jaderné zařízení Natanz, které je ústředním bodem íránského programu obohacování uranu, se nachází v provincii Isfahán.
Komentátor ČRo Fingerland o explozích v íránské provincii Isfahán (zdroj: ČT24)
Scénářů je celá řada, upozornil zpravodaj ČT v Izraeli
„Nacházíme se patrně v počáteční fázi, nebo těsně za proběhnuvší fází vzdušného útoku, který Izrael provedl na Írán. Patrně,“ poznamenal zpravodaj ČT v Izraeli David Borek. „Jisté není nic, ale je to velice pravděpodobné,“ řekl k možnosti, že byl útok veden z Izraele, Fingerland. Upozornil, že izraelská média o událostech takto informují.
Borek poznamenal, že o odvetném útoku mluví i americká média, izraelská armáda či úřad premiéra však zatím odmítly události komentovat. „Víme také jen mlhavě, co se opravu odehrálo z hlediska vojenského,“ podotkl Borek. Komentáře z Íránu a Izraele v médiích navíc pochází zatím pouze z nejmenovaných zdrojů, oficiální stanoviska zatím nepadla. V Izraeli se k útoku vyjádřil pouze krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir. Na síti X zveřejnil jednoslovný příspěvek v hebrejštině, v němž uvedl: „Chabé!“
Isfahán je dvoumilionové město v centrální části země, jen několik desítek kilometrů od něj leží jaderné zařízení, ve kterém Íránci obohacují uran. Podle Borka se tak možná jednalo o vzkaz Izraele Íránu, že dokáže ohrozit geografický střed země a jejích jaderných zařízení.
Zpravodaj ČT David Borek o útocích na Írán (zdroj: ČT24)
„Druhá možnost – Írán neříká vše. Něco možná zasáhlo cíle, třeba onu vojenskou základnu. Další možnost je, že to byl izraelský útok, který nevyšel. Další možnost je, že jsme jen v první fázi útoku. Je tu opravdu hodně otazníků,“ řekl zpravodaj.
Poukázal na to, že v pátek ráno došlo podle syrských státních médií i k útokům na radarové stanice syrské armády. „Napovídalo by to tomu, že jižní Sýrie, která leží na trajektorii mezi Izraelem a Íránem, byla místem tranzitu. Tam se mohlo izraelské letectvo snažit eliminovat vliv syrské vzdušné obrany, která je spojencem Íránu a která by mohla zkomplikovat izraelské plány,“ popsal Borek.
Izrael se nechlubí a Írán bagatelizuje
V pátek večer dodal, že ani patnáct hodin po „záhadných událostech na nebi nad Isfahánem“ z Jeruzaléma nepřišlo žádné stanovisko. Vzhledem k šabatu nelze čekat, že by se izraelští představitelé vyjádřili dříve než v sobotu večer nebo v neděli.
Izrael provedl limitovanou akci, kterou se nechlubí, přičemž Írán její dopady bagatelizuje, neoznačuje Izrael za pachatele útoku, takže nevyhrožuje vojenskou odvetou, dodává Borek. „V tomto ohledu by se mohlo jednat o poslední dějství této zápletky,“ míní. Podotýká ale, že Írán jedná stále asertivněji a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu je znepokojivé, že Teherán má jaderný program.
Zpravodaj ČT Borek o úderu v Íránu (19. 4. 2024 – 17:32) (zdroj: ČT24)
Syrská armáda podle stanice al-Džazíra a Reuters uvedla, že izraelský útok na jihu země způsobil materiální škody. Nevládní Syrská organizace pro lidská práva hovořila o zničeném vojenském radaru, který se nacházel asi 1500 kilometrů západně od Isfahánu.
V severní části Iráku v okolí měst Mosul a Irbíl navíc bylo slyšet bojové letouny. „Pokud platí, že to byl izraelský útok, je to možný náznak trajektorie,“ uvedl Borek.
„Je to jako z pohádky o chytré horákyni – byla, nebyla (...) Osobně si na základě analýzy izraelských i íránských novin myslím, že to bylo ono,“ uvedl publicista Hospodářských novin Pavel Novotný. Izrael podle něj dal Íránu najevo, že je schopný dopravit drony až do vnitrozemí země. „Toto je typická taktika pro Izrael. Vojáci židovského státu často nechávají věci otevřené – zaútočí a pak nechají svět a média, aby se dohadovala, o co vlastně jde,“ uvedl.
Írán se podle něj snaží události zlehčovat, státní televize například z Isfahánu vysílá, „Jak se tam nic neděje, lidé jezdí po křižovatkách a podobně“. Na druhou stranu se na internetu objevila videa, která zachycují, že k útoku a následnému výbuchu došlo.
Publicista z Hospodářských novin Pavel Novotný hovořil o explozi v íránské provincii Isfahán (zdroj: ČT24)
„Pokud už nebude pokračovat žádná jiná operace a nebudeme slyšet o dalších výbuších v Íránu, tak to vlastně dopadlo dobře,“ shrnul. Země podle něj konflikt vyřešily „blízkovýchodním způsobem“ – „neztratily tvář, ale zároveň pomyslnou facku vrátily“.
Snahou obou stran je současnou eskalaci dále nestupňovat, míní ředitel blízkovýchodního odboru na ministerstvu zahraničí Petr Hladík. Poukazuje na to, že Izrael se k úderu oficiálně nepřihlásil a Írán trvá na tom, že útok nepřišel z Izraele. Důležité jsou dle Hladíka symboly, například fakt, že k ataku došlo v Isfahánu, relativně nedaleko od jaderného zařízení. „Bylo naznačeno, že žádné území, byť by to bylo uvnitř Íránu, není nedosažitelné a není zcela bezpečné,“ interpretuje.
Petr Hladík k izraelské odvetě vůči Íránu (zdroj: ČT24)
Odkloněné lety
Írán v pátek pozastavil lety do Teheránu, Isfahánu či Šírázu a dalších měst na západě, severozápadě a jihozápadě země, píše CNN. Nejméně osm letů bylo podle serveru FlightRadar24 odkloněno mimo íránský vzdušný prostor. Protivzdušnou obranu Írán aktivoval v několika provinciích.
Na Blízkém východě se ještě více vyostřila napjatá situace poté, co Írán minulý víkend poprvé přímo zaútočil na Izrael. Na židovský stát vyslal na tři sta raket a útočných dronů v odvetě za zabití svých velitelů při útoku na konzulát v Damašku. Izrael a jeho spojenci jich 99 procent zlikvidovali, škody vznikly minimální.
Írán očekává izraelskou odvetu, upozornil český velvyslanec
Velyslanec Česka v Íránu Josef Rychtar ve vysílání ČT24 uvedl, že letiště v Tehreánu je opět otevřené. „Íránské agentury popírají, že by došlo k většímu útoku. Spíš to přisuzují neidentifikovaným leteckým objektům. Vypadá to, že to budou drony, a zřejmě to bude součást odvety, kterou sliboval Izrael Íránu po útoku,“ poznamenal.
Není podle něj zatím zřejmé, na jaké cíle měl být úder zaměřený. „Máme informaci, že nebyla zasažená jaderná zařízení, kde provozují výzkum Íránci. Vypadá to spíš, že byla zasažena místa, odkud startovaly rakety nebo drony před čtyřmi dny směrem na Izrael,“ doplnil Rychtar.
Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec v Íránu Josef Rychtar o útocích na Írán (zdroj: ČT24)
Íránci podle něj odvetu očekávají, nestojí však o to, aby se v regionu odstartoval válečný konflikt. „Domnívám se, že pokud Izrael udělal nějaký útok, bude to na podobné úrovni, jak to udělal Írán. Snad se potom bude situace zklidňovat.“
Protivzdušná obrana země je podle něj na nižší úrovni než má Izrael. Připomněl, že před čtyřmi lety Íránci omylem sestřelili civilní letadlo se 176 lidmi na palubě, když očekávali přílet amerických raket.
Pro tuto chvíli konec, ale budou další kola, odhaduje Kalhousová
Také ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová doufá, že izraelský útok byl posledním v současné sérii konfrontace s Íránem. „Izrael se útokem nechlubí, Írán útok bagatelizuje, což celé dává jasně najevo, že ani jedna strana nechce vyvolat potřebu větší odvety,“ uvedla v pořadu Události, komentáře.
To by pak podle ní nasvědčovalo tomu, že obě strany jsou pro tuto chvíli „hotovy“. Nemyslí si však, že je to konec napětí mezi Izraelem a Íránem. „Bohužel se dočkáme dalších kol.“
Kalhousová k současné situaci také dodala, že Izrael má plné ruce práce v Gaze a na severní frontě s Hizballáhem a nechce otevírat další frontu. Navíc zde byl silný tlak, hlavně ze strany USA, aby nedošlo k další eskalaci.
Pro Írán pak představa přímé války s Izraelem, který navíc podporují Spojené státy, není něco, co by režim v Teheránu – vzhledem k nutnosti řešit domácí problémy – chtěl vyvolat, doplnila.
Události, komentáře: Irena Kalhousová komentuje situaci na Blízkém východě (zdroj: ČT24)