Hidžáb

Šestnáctiletou Íránku, která zmizela v září 2022 při protivládních protestech, sexuálně zneužili a zabili tři členové íránských bezpečnostních složek. Podle britského serveru BBC News to vyplývá z uniklého dokumentu íránských revolučních gard, jež případ Niky Šakaramíové vyšetřovaly. Dívka byla v době protestů známou postavou demonstrací proti režimu.

Teherán zintenzivnil v zemi represe vůči ženám. Ve stejný den, kdy íránský režim zahájil údery proti Izraeli, tak tamní policie vyhlásila novou kampaň nazvanou Noor (v perštině „světlo“). Jejím cílem je potlačit „porušování“ pravidel, která nařizují všem ženám, aby si na veřejnosti zakrývaly hlavu, uvedl server The Guardian. Zdá se, že se jedná o dosud největší snahu zvrátit společenský vývoj, který nastal po několikaměsíčních protestech v roce 2022, napsal portál The Washington Post (WP).

V Íránu zemřela v nemocnici šestnáctiletá dívka, kterou podle nevládních organizací začátkem měsíce v teheránském metru zastavila mravnostní policie kvůli nenasazenému hidžábu. Informují o tom tiskové agentury s odvoláním na íránskou státní agenturu IRNA. Armíta Gerávandová byla několik týdnů v kómatu. Lidskoprávní aktivisté podle agentury AP tvrdí, že dívku mohla napadnout mravnostní policie, která vymáhá nošení šátku na veřejnosti.

Šestnáctiletá íránská dívka, která ležela v kritickém stavu v nemocnici poté, co se v teheránském metru dostala podle lidskoprávních aktivistů do střetu s příslušníky mravnostní policie kvůli nenasazenému hidžábu, je ve stavu mozkové smrti. S odkazem na íránská státní média to uvedla agentura Reuters. Případ připomíná úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové, která před rokem zemřela ve vazbě po zatčení kvůli porušení přísných pravidel oblékání žen na veřejnosti. Její smrt vyvolala v zemi rozsáhlé protesty.

Mravnostní policie v Íránu obnoví hlídky, které u žen kontrolovaly nošení hidžábů. Úřady tyto praktiky na devět měsíců omezily kvůli masivním protestům v zemi. Ty vyvolala smrt mladé Íránky poté, co ji zatkla právě mravnostní policie kvůli údajně špatně nasazenému hidžábu. Jejich nenošení se tak stalo jedním ze symbolů odporu vůči režimu.

Íránské úřady se chystají instalovat na veřejných prostranstvích kamery, s jejichž pomocí budou identifikovat a trestat ženy, které se venku pohybují bez muslimského šátku hidžábu. Jeho nošení je v islámské republice povinné. V sobotu o tom informovala tamní policie. Podle agentury Reuters má opatření za cíl zastavit rostoucí počty žen, které pravidlo porušují a vycházejí ven bez pokrývky hlavy.

Poslání íránské mravnostní policie skončilo, stát by ale měl vytvořit nové způsoby, jak vymáhat zákony, které se týkají povinného nošení hidžábu. Podle stanice RFE/RL to v rozhovoru s íránským tiskem řekl mluvčí této policejní jednotky Alí Chán Mohammadi. O osudu této policejní jednotky panují nejasnosti od soboty, kdy její zrušení naznačil íránský generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí.

Kolem rozpuštění mravnostní policie v Íránu panují nejasnosti. Tamní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí o víkendu naznačil její zrušení, což zachytila světová média. Teherán ale o konci nehovoří a místní média píší, že prokurátorovy výroky byly dezinterpretovány. Zároveň pokračuje odpor proti režimu, některé obchody v pondělí stávkovaly.

Íránské úřady zadržely tento týden neteř duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Faríde Moradchaníová nahrála video, v němž kritizovala potlačování protestního hnutí v zemi a označila íránskou vládu za „vražedný režim, který zabíjí děti“, informovala v neděli agentura AFP.

Írán zažívá nebývalé protesty, které poprvé za čtyři dekády prostupují celou společností. V čele nepokojů stanuly ženy, které odhazují šátky a brojí proti omezování svobod. Hybnou silou se stala i mládež, takzvaná generace Z volající po konci teokracie. Kořeny nepokojů však sahají hlouběji – k tíživé ekonomické situaci i potlačovaným právům menšin. Přestože demonstrace nejsou tak masové jako v roce 1979 a konzervativní část společnosti si pád režimu nepřeje, podle některých expertů jde zřejmě o bod zlomu; Írán vykazuje podobné tendence jako Sovětský svaz v osmdesátých letech. Jiní pak varují před hrozbou „iráckého scénáře“.

Íránská jaderná agentura v neděli uvedla, že hackeři napadli informační systém její dceřiné firmy působící v jediné íránské jaderné elektrárně v Búšehru. Podle agentury za útokem stojí zahraniční stát.

Ve městě Záhedán na jihovýchodě Íránu vypukly po pátečních modlitbách opět protesty. Na záběrech, které odvysílala íránská státní televize, byly vidět vytlučené výlohy obchodů, chodníky poseté rozbitým sklem a poničené bankomaty. Íránské úřady informovaly o zadržení 57 demonstrantů. Některé protivládní organizace uvedly, že se v několika íránských městech uskutečnily stávky či uzávěry obchodů.

Zaměstnavatelé mohou zakázat nošení muslimských šátků, pokud se jedná o obecný zákaz, který nediskriminuje jednotlivé zaměstnance. Ve čtvrtek o tom rozhodl Soudní dvůr Evropské unie, který řešil spor muslimky, jíž bylo při žádosti o šestitýdenní pracovní stáž v belgické společnosti řečeno, že nesmí nosit šátek. Firma uvedla, že má pravidlo neutrality, což znamená, že v jejích prostorách není povolena žádná pokrývka hlavy, ať už jde o čepici, kšiltovku, nebo šátek. Žena se obrátila se svou stížností na belgický soud, který následně požádal o radu Soudní dvůr EU.

Ani po čtyřech týdnech protivládní protesty v Íránu nepolevují. Vláda se nepokoje snaží násilně potlačit. Nejtvrdší střety se odehrávají v kurdských městech, odkud pocházela i Mahsá Amíniová. Právě její smrt po zatčení mravnostní policií demonstrace vyvolala. Od poloviny září zemřelo při protestech 185 lidí, tisíce dalších úřady zatkly. Sankce na Teherán uvalily Spojené státy, Kanada i Velká Británie. Opatření připravuje i Brusel.

Už téměř dvě stovky obětí si vyžádaly brutální zásahy ozbrojených složek proti demonstrantům v Íránu. Zatímco režim se usilovně snaží protivládní protesty ukončit, k ženám a studentům by se mohli přidat i zaměstnanci klíčového sektoru íránské ekonomiky: pracovníci ropných rafinérií. Právě jejich stávka v kombinaci s masovými protesty v roce 1979 dovedla islámskou revoluci k vítězství. Jejím symbolem se tehdy stal hidžáb, který si po 43 letech tisíce žen sundavají.

Demonstrace proti teokratickému režimu a policejní brutalitě v Íránu nepolevují a kvůli smrti Mahsy Amíníové znovu vyšly do ulic tisíce lidí. Dívka zemřela v polovině září poté, co ji zatkla mravnostní policie, protože neměla správně nasazený hidžáb. Podle nejnovější oficiální lékařské zprávy nepodlehla zraněním po zadržení, ale následkem skrytých zdravotních problémů. Od poloviny září zemřelo při nepokojích přes 150 lidí. Úřady zadržely víc než devatenáct set civilistů.

Při protestech, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti Mahsy Amíníové v policejní vazbě, zemřelo nejméně šestasedmdesát lidí, oznámila v pondělí nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v norském Oslu. Teheránský režim z organizace demonstrací obviňuje kurdské síly. Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek vysvětluje, že se země s nepokoji potýká opakovaně.

V Íránu se zvedla bouře nevole a protestů po smrti dvaadvacetileté Mahsá Amíníové, která byla zadržena mravnostní policií, posléze zkolabovala a zemřela. Při demonstracích za ženská práva, ale také proti konzervativnímu režimu zahynulo nejméně sedm lidí. Největší se konaly na severu, v oblasti obývané íránskými Kurdy, odkud Amíníová pochází. Šéf íránské policie kategoricky popřel obvinění, že Amíníová byla zbita, zatímco hněv veřejnosti nad smrtí mladé ženy pokračuje.

V Íránu pokračovaly protesty kvůli úmrtí mladé ženy, která zemřela po zadržení mravnostní policií. Ta v zemi prosazuje dodržování přísných pravidel pro nošení hidžábu, muslimského šátku, kterým si mají ženy zahalovat vlasy. Jak napsala agentura Reuters, smrt dvaadvacetileté Mahsá Amíníové vyvolala mezi Íránci obrovskou vlnu pobouření.

V západní části Íránu vypukly protesty během pohřbu mladé ženy, která zemřela po zadržení mravnostní policií, jež prosazuje dodržování přísných pravidel pro nošení pokrývky hlavy – hidžábu. Bezpečnostní síly k rozehnání protestujících použily slzný plyn, napsala agentura Reuters.

Íránská vláda má v plánu ve veřejné dopravě využívat technologii rozpoznávání obličejů, aby identifikovala ženy, jež nedodržují přísné nařízení, které se týká povinného nošení hidžábu. Informoval o tom zpravodajský list The Guardian. Hidžáb je šátek, jímž si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena a dekolt.

Několik škol v indickém státu Karnátaka zakázalo nošení hidžábů ve třídách, což vyvolalo protesty místní muslimské komunity. Vláda nicméně zákaz podpořila a nepřímo rozšířila. Podle kritiků tím omezuje svobodu vyznání, podle zastánců vytlačuje náboženství ze škol, které podle nich mají být sekulární.

Spor pražské střední zdravotnické školy se studentkou ze Somálska kvůli nošení hidžábu při výuce se zatím znovu otevírat nebude. Nejvyšší soud zamítl dovolání školy proti zastavení řízení. Na dotaz České televize to uvedl právní zástupce školy Radek Suchý. Studentka sice žalobu před časem sama stáhla, ale škola chtěla dovoláním dosáhnout toho, aby soud vydal ke sporu jasné stanovisko, zda muslimský šátek při výuce může zakázat, nebo ne.

Dvaadvacetiletá Somálka Kafiya Mahdi dorazila do Maďarska jako nezletilá uprchlice v roce 2014. Ze své rodné země utekla před nuceným sňatkem. Její vlastní otec ji chtěl ve čtrnácti letech prodat o generaci staršímu muži. Dnes je z ní známá maďarská modelka a lidskoprávní aktivistka. Nedávno navštívila s filmovým dokumentem, který o ní vznikl, festival v Jilemnici.