Íránské protesty pokračují stávkami. Režim popírá zrušení mravnostní policie

3 minuty
Horizont ČT24: Protesty v Íránu pokračují stávkami
Zdroj: ČT24

Kolem rozpuštění mravnostní policie v Íránu panují nejasnosti. Tamní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí o víkendu naznačil její zrušení, což zachytila světová média. Teherán ale o konci nehovoří a místní média píší, že prokurátorovy výroky byly dezinterpretovány. Zároveň pokračuje odpor proti režimu, některé obchody v pondělí stávkovaly.

Mravnostní policie v Íránu dohlíží mimo jiné na to, zda ženy chodí náležitě oblékané a zda mají zahalené vlasy, jak to vyžadují přísné zákony islámského režimu. Když v září v nemocnici po převozu z policejní cely, nedlouho po zadržení mravnostní policií, za nejasných okolností zemřela dvaadvacetiletá Kurdka Mahsa Amíníová, vyvolalo to v zemi bezprecedentní protirežimní protesty. Pro islámskou republiku představují jednu z největších výzev od revoluce z roku 1979.

Britská stanice BBC připomíná, že Írán měl od revoluce různé varianty mravnostní policie. Její poslední verze je označovaná jako Výchovná stráž. Hlídky dohlížející na dodržování pravidel oblékání začaly působit v roce 2006.

Montazerí o víkendu prohlásil, že bezpečnostní složka neměla nic společného s justicí a že justice bude pokračovat v „monitorování“ chování lidí na místní úrovni. Nejasně také hovořil o zrušení mravnostní policie. „Tentýž úřad, který ji založil, ji zrušil,“ řekl. Výchovná stráž je součástí národní policie a spadá pod ministerstvo vnitra.

O nich a na nich

Podle íránské státní televize Al-Alam se některá média slova generálního prokurátora „pokusila dezinterpretovat“. „Z poznámek Džafara Montazerího bylo možné vyrozumět nanejvýš to, že hlídky mravnostní policie nejsou od svého zrození napojeny na soudnictví,“ tvrdí televize. Konzervativní studentská agentura SNN odsoudila „falešné titulky“ a zdůraznila, že nošení hidžábu je v Íránu stále zákonem.

Reformní list Šark oslovil tiskové oddělení teheránské policie. Její představitelé se však „vyhnuli“ odpovědi na otázku ohledně rozpuštění stráže. Ani íránský ministr zahraničních věcí Hosejn Amírabdolláhján během své návštěvy Srbska informace nepotvrdil, ani nevyvrátil. „V Íránu se vše vyvíjí důsledně v rámci demokracie a svobody,“ tvrdí šéf diplomacie autokratické země.

Podle amerického ministerstva zahraničí se nezdá, že by se postavení žen v Íránu změnilo. „Bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by íránští vůdci zlepšili způsob chování vůči ženám a dívkám nebo že by ukončili násilí vůči pokojným demonstrantům,“ uvedl mluvčí ministerstva. Odmítl přitom komentovat „nejasná a vágní“ tvrzení íránských představitelů.

„Pokud nyní režim nějakým způsobem na protesty zareagoval, mohlo by to být pozitivní. Ale musíme počkat, jak to ve skutečnosti dopadne v praxi a jak na to zareagují lidé v Íránu. Je to o nich a je to na nich,“ myslí si ministr zahraničí USA Anthony Blinken.

Nejde jen o hidžáby

Montazerí v sobotu rovněž řekl íránskému parlamentu, že zákon nařizující ženám nošení hidžábu bude přezkoumán. Pokud by se potvrdilo, že mravnostní policie byla rozpuštěna, znamenalo by to ústupek protestujícím. Není ale zaručeno, že by nepokoje ustaly, poznamenala BBC.

Demonstranti v Íránu nepožadují pouze zrušení povinného nošení hidžábů, ale také předčasné volby nebo referendum o dalším směřování země. Trvalý tlak přiměl íránského prezidenta Ebrahíma Raísího v samotném závěru uplynulého týdne k sérii mimořádných jednání s ministry své vlády.

Nad vládou ale v Íránu stojí s neomezeným mandátem duchovní vůdce Alí Chameneí a právě jím řízené ozbrojené Íránské revoluční gardy a jejich milice Basídž daly zřetelně najevo, že ústupky nejsou na pořadu dne.

Třídenní stávka

Na opoziční protesty, které v zemi s různou intenzitou trvají od září, v pondělí navázala třídenní stávka. Její aktuální rozsah zatím není možné odhadnout. Ze země ale přicházejí záběry řady uzavřených obchodů v komerčních zónách Teheránu. Podle exilové organizace ochránců lidských práv Hengaw se do stávky zapojilo devatenáct měst, zejména na západě země, kde žije většina íránských Kurdů.

Řadu protestů úřady dříve potlačily s mimořádnou brutalitou. Mezinárodní organizace odhadují počet obětí na životech na zhruba 450. Zatčených by mělo být nejméně čtrnáct tisíc. Svědci, kteří hovořili s agenturou Reuters, uvedli, že v centrálním Teheránu byla v pondělí posílena policejní přítomnost a že na místě jsou také dobrovolníci v civilu.

Úřady také podle polooficiální agentury Tasním uzavřely v Teheránu zábavní park, protože jeho provozovatelky neměly správně nasazenou pokrývku vlasů. Reformisticky orientované noviny Hammihán uvedly, že mravnostní policie posílila svou přítomnost ve městech v okolí Teheránu, kde byla v posledních týdnech méně aktivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 11 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 46 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 12 hhodinami
Načítání...