V Íránu se zvedla bouře nevole a protestů po smrti dvaadvacetileté Mahsá Amíníové, která byla zadržena mravnostní policií, posléze zkolabovala a zemřela. Při demonstracích za ženská práva, ale také proti konzervativnímu režimu zahynulo nejméně sedm lidí. Největší se konaly na severu, v oblasti obývané íránskými Kurdy, odkud Amíníová pochází. Šéf íránské policie kategoricky popřel obvinění, že Amíníová byla zbita, zatímco hněv veřejnosti nad smrtí mladé ženy pokračuje.
Íránem po úmrtí Amíníové dál zmítají demonstrace za ženská práva i proti konzervativnímu režimu
Události: V Íránu sílí protesty kvůli smrti ženy ve vazbě mravnostní policie (zdroj: ČT24)
Dvaadvacetiletá Amíníová cestovala ze svého domova v Saghezu a minulý týden byla v Teheránu s rodinou, když ji zadržela takzvaná mravnostní policie kvůli nošení „nevhodného“ hidžábu – šátku, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí.
„Máme zprávy, že slečnu Amíníovou tloukli takzvaní mravnostní policisté obuškem do hlavy a že jí narazili hlavou do auta,“ uvedla mluvčí vysoké komisařky OSN pro lidská práva Ravína Šamdasáníová.
Když se později téhož dne ocitla v takzvaném „poradenském centru“, kam jsou ženy odváděny, aby byly poučeny o tom, že způsob jejich zahalování hlavy je v rozporu se společenskými normami, dostala podle íránských úřadů mrtvici a infarkt. O několik dní později zemřela.
Záběry, které minulý týden odvysílala státní televize, ukazovaly Amíníovou v tomto „poradenském centru“. Na dotyčném videu vstane, aby si promluvila s „odbornicí“ ve středisku, a o chvíli později si při rozhovoru s ženou drží hlavu v dlaních a zhroutí se.
Mírně prodloužený klip, který v pondělí zveřejnil šéf teheránské policie Hosejn Rahímí, ukazuje, jak ji záchranáři přemístili na méně přeplněnou chodbu a snažili se Amíníovou oživit, než ji odvezli do nemocnice, což podle policejního šéfa trvalo méně než pět minut.
Rahímí, jehož v pondělí citovala agentura Fars, řekl, že byla proti policii vznesena „zbabělá obvinění“ a že policie nemůže přestat vykonávat bezpečnostní úkoly. Trvá na tom, že žena nebyla vystavena špatnému zacházení, a zastal se morální policie, která podle něj pracuje správně. Příčinu smrti nechtěl komentovat a řekl, že je to zdravotní, ne bezpečnostní záležitost.
Rodina Amíníové výslovně popřela jeho tvrzení z počátku tohoto týdne, že nebyla zbita, že měla několik již existujících onemocnění, jako je epilepsie a cukrovka, a že porušila íránská pravidla o povinném nošení hidžábu platná od islámské revoluci v zemi v roce 1979.
Íránská mravnostní policie je v poslední době kritizovaná za příliš přísné kontroly a postih zejména mladých žen. Šíří se videa, na nichž je vidět příslušníky, jak násilím strkají ženy do policejních aut. Konzervativní duchovenstvo je zastáncem přísných postihů včetně bičování. Když budou ženy chodit s odkrytými vlasy, povede to podle íránských duchovních k morálnímu rozkladu a rozpadu rodin.
GALERIE
Pokračující protesty v Íránu kvůli úmrtí mladé ženy zadržené mravnostní policií
Stříhání vlasů a sundávání hidžábu na protest
V zemi se následně zvedla bouře nevole a protesty, při nichž podle médií už zemřelo několik lidí. Jak napsala agentura Reuters, smrt Amíníové vyvolala mezi Íránci obrovskou vlnu pobouření, jedním z nejpoužívanějších hashtagů na Twitteru v perštině se stal právě #MahsaAmini a byl zmíněn více než pětmilionkrát.
Reportéři stanic BBC a Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda na Twitteru sdíleli záběry masových protestů, kde si žena stříhá vlasy na náměstí jihoíránského města Kermánu, zatímco dav kolem ní skanduje „smrt diktátorovi“. Ve městě Sárí na severu Íránu ženy tancovaly kolem ohně, ve kterém pálily své šátky na zakrytí vlasů.
Demonstrace začaly ve městě Saghezu, kde byla Amíníová pohřbena, a rozšířily se nejméně do patnácti íránských měst.
Kromě demonstrací na několika univerzitách v hlavním městě se v pondělí a v úterý konaly protesty také v centru Teheránu, které byly podle státních médií a videí hojně šířených na sociálních sítích rozehnány bezpečnostními silami a slzným plynem. Není jasné, kolik osob bylo zatčeno, ale teheránský guvernér Mohsen Mansúrí v úterý oznámil, že mezi zatčenými byli i cizinci.
Mansúrí k protestu v Teheránu napsal na Twitteru, že „hlavní shromáždění ve městě byla organizovaná a předem naplánovaná tak, aby vyvolala nepokoje“. „Pálení vlajky, rozlévání benzinu po ulicích, házení kamení, napadání policistů, zapalování motocyklů a popelnic, ničení veřejného majetku – to není práce obyčejných lidí,“ napsal. V provincii Gílán policie zatkla dvaadvacet lidí.
V Íránu žije osm až deset milionů Kurdů. Jak napsala agentura Reuters, policie v íránském Kurdistánu potlačuje nepokoje několik desetiletí a justice kurdské aktivisty trestá dlouhými tresty vězení.
Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Břetislav Tureček o protestech v Íránu (zdroj: ČT24)
Možnost změny v íránské společnosti však spíše skepticky vnímá analytik Břetislav Tureček, přestože se podle něj k protestujícím proti brutalitě policie přidávají i lidé, kteří mají výhrady k systému a režimu jako takovému.
„V uplynulých dekádách zažil Írán krvavější a masivnější protesty a přesto časem vyvanuly. Jednak velmi represivním a sofistikovaným postupem vládních bezpečnostních složek a také únavou obyvatel. Ne zdaleka všichni Íránci si přejí krvavý zvrat a ne zdaleka všichni s protesty sympatizují,“ uvedl vedoucí centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze v pořadu Horizont ČT24, podle nejž současné nastavení tamní společnosti vládnoucím elitám vyhovuje.
Hackerský útok na vládní weby
Několik íránských vládních internetových stránek a webů médií napojených na stát se v úterý ocitlo mimo provoz poté, co se na Twitteru objevil účet napojený na hackerský kolektiv Anonymous. Ten se přihlásil ke kybernetickým útokům na tyto stránky s cílem podpořit protesty po smrti Amíníové.
Zdá se, že ústředním cílem byly dvě hlavní internetové stránky íránské vlády. Jedním z nich jsou webové stránky, kde je nabízena řada on-line služeb, a druhý je zaměřen na zveřejňování vládních zpráv a rozhovorů s úředníky.
„Veškerá databáze byla smazána,“ tvrdil účet na sociální síti, o němž se předpokládá, že je spojen s Anonymous. Íránská vláda se k tvrzení ani k útokům zatím oficiálně nevyjádřila. Napadeno bylo i několik dalších webových stránek, včetně těch íránské státní televize, které byly po určitou dobu mimo provoz. Webové stránky ve středu ráno několikrát spadly a byly obnoveny, což naznačuje boj mezi hackery a podporou webových stránek.
Podpora v zahraničí
Ve středu několik francouzských politiků podpořilo íránské ženy. Předsedkyně Národního shromáždění Yaël Braunová-Pivetová na Twitteru napsala, že „Mahsa Amíníová měla 22 let a chtěla pouze žít svobodně“. „V Íránu je slovo odvaha ženského rodu. Náleží všem ženám, které se pozvedají ve jménu své svobody. Jejich boj je také náš,“ stojí v tweetu.
Případ smrti Amíníové odsoudily i Spojené státy. V pondělí vyzvaly k nalezení viníků, protože Amíníová „ve vazbě utrpěla zranění“.
Úřadující Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Jordánka Nada Nášifová vyjádřila znepokojení nad případem Amíníové. „Její tragická smrt a obvinění z mučení a špatného zacházení musí rychle, nezávisle a řádně vyšetřit nezávislý úřad, který dohlédne zejména na to, aby se rodina dozvěděla pravdu,“ uvedla vysoká komisařka.
Íránský prezident Ebráhím Raísí podle agentury IRNA nařídil vyšetřit smrt mladé ženy. Údajně požádal ministra vnitra, aby příčinu vyšetřil „rychle a věnoval tomu zvláštní pozornost“.