Íránský režim střílí do demonstrantů ostrými. Z protestů obviňuje kurdské povstalce

Při protestech, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti Mahsy Amíníové v policejní vazbě, zemřelo nejméně šestasedmdesát lidí, oznámila v pondělí nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v norském Oslu. Teheránský režim z organizace demonstrací obviňuje kurdské síly. Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek vysvětluje, že se země s nepokoji potýká opakovaně.

„Podle informací, které organizace Iran Human Rights sesbírala, bylo při demonstracích zabito nejméně šestasedmdesát lidí ve čtrnácti íránských provinciích,“ stojí v prohlášení IHR. Mezi mrtvými je šest žen a čtyři děti. Íránská státní média o víkendu hovořila pouze o jednačtyřiceti mrtvých.

Nevládní organizace podle svých slov získala „videozáznamy a úmrtní listy, které potvrzují, že bezpečnostní složky na demonstranty střílí ostrými náboji“. Protesty se v uplynulých dnech konaly ve více než čtyřiceti městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat vlasy.

Nahrávám video
Blízkovýchodní zpravodaj ČT Borek k protestům v Íránu
Zdroj: ČT24

Borek popisuje, že z hlediska dynamiky se dají protesty rozdělit na dvě fáze. „Od 16. září v podstatě každý den protesty sílily. Okolo 23. září tam vstoupil nový faktor (…) v podobě jednak daleko razantnějšího postupu íránských represivních složek, včetně střílení ostrými náboji do demonstrantů, ale včetně organizování protidemonstrací,“ vysvětluje.

Během prorežimních shromáždění zcela zahalené ženy a muži provolávají klasická hesla íránského klerikálně islamistického zřízení jako „smrt Americe“ či „smrt Izraeli“. Zároveň stát omezil možnosti připojení k internetu v bouřících se oblastech v zemi.

Režim viní Kurdy

Íránské úřady obviňují z rozdmýchávání nepokojů kurdské povstalecké skupiny. V souvislosti s tím podnikly íránské revoluční gardy již dvakrát v posledních dnech dělostřelecké útoky na základny protiíránských ozbrojených skupin v kurdské oblasti na severu země.

Teheránská morální policie před téměř dvěma týdny zatkla kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy Mahsu Amíníovou. Ta ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí dvaadvacet let a podle rodiny byla předtím zdravá. Bratranec zemřelé Erfán Mortezají v rozhovoru pro stanici Sky News prohlásil, že před smrtí čelila urážkám a mučení. V kómatu byla tři dny.

Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o auto. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Incident se stal rozbuškou současných demonstrací.

Protesty se opakují

„Írán prožívá protesty periodicky,“ připomíná zpravodaj ČT. „Několikrát za poslední dekádu Irán zažil masivní protesty. Poslední velké se odehrávaly na přelomu let 2019 a 2020. Tam tehdy bylo hlášeno až patnáct set mrtvých. Byly to protesty, které také měly politické a ekonomické pozadí, ale jak vidíme, režim to ustál.“

Odpor žen, který zdvihla smrt Amíníové, proto nejspíš politické změny v zemi nepřinese, míní korespondent, zvažuje ale i opačný scénář: „U těchto režimů, které nemají legitimitu danou svobodným vyjádřením voličů, se občas dějí věci velice překotně. Kolaps nebo imploze takového režimu může přijít velice nečekaně, viz vnitřní rozvrat sovětského impéria.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jednal s Trumpem o vztazích v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Trump už dříve kritizoval nezapojení některých evropských zemí NATO do války USA a Izraele proti Íránu.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 11 hhodinami
Načítání...