Íránský režim střílí do demonstrantů ostrými. Z protestů obviňuje kurdské povstalce

Při protestech, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti Mahsy Amíníové v policejní vazbě, zemřelo nejméně šestasedmdesát lidí, oznámila v pondělí nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v norském Oslu. Teheránský režim z organizace demonstrací obviňuje kurdské síly. Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek vysvětluje, že se země s nepokoji potýká opakovaně.

„Podle informací, které organizace Iran Human Rights sesbírala, bylo při demonstracích zabito nejméně šestasedmdesát lidí ve čtrnácti íránských provinciích,“ stojí v prohlášení IHR. Mezi mrtvými je šest žen a čtyři děti. Íránská státní média o víkendu hovořila pouze o jednačtyřiceti mrtvých.

Nevládní organizace podle svých slov získala „videozáznamy a úmrtní listy, které potvrzují, že bezpečnostní složky na demonstranty střílí ostrými náboji“. Protesty se v uplynulých dnech konaly ve více než čtyřiceti městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat vlasy.

6 minut
Blízkovýchodní zpravodaj ČT Borek k protestům v Íránu
Zdroj: ČT24

Borek popisuje, že z hlediska dynamiky se dají protesty rozdělit na dvě fáze. „Od 16. září v podstatě každý den protesty sílily. Okolo 23. září tam vstoupil nový faktor (…) v podobě jednak daleko razantnějšího postupu íránských represivních složek, včetně střílení ostrými náboji do demonstrantů, ale včetně organizování protidemonstrací,“ vysvětluje.

Během prorežimních shromáždění zcela zahalené ženy a muži provolávají klasická hesla íránského klerikálně islamistického zřízení jako „smrt Americe“ či „smrt Izraeli“. Zároveň stát omezil možnosti připojení k internetu v bouřících se oblastech v zemi.

Režim viní Kurdy

Íránské úřady obviňují z rozdmýchávání nepokojů kurdské povstalecké skupiny. V souvislosti s tím podnikly íránské revoluční gardy již dvakrát v posledních dnech dělostřelecké útoky na základny protiíránských ozbrojených skupin v kurdské oblasti na severu země.

Teheránská morální policie před téměř dvěma týdny zatkla kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy Mahsu Amíníovou. Ta ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí dvaadvacet let a podle rodiny byla předtím zdravá. Bratranec zemřelé Erfán Mortezají v rozhovoru pro stanici Sky News prohlásil, že před smrtí čelila urážkám a mučení. V kómatu byla tři dny.

Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o auto. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Incident se stal rozbuškou současných demonstrací.

Protesty se opakují

„Írán prožívá protesty periodicky,“ připomíná zpravodaj ČT. „Několikrát za poslední dekádu Irán zažil masivní protesty. Poslední velké se odehrávaly na přelomu let 2019 a 2020. Tam tehdy bylo hlášeno až patnáct set mrtvých. Byly to protesty, které také měly politické a ekonomické pozadí, ale jak vidíme, režim to ustál.“

Odpor žen, který zdvihla smrt Amíníové, proto nejspíš politické změny v zemi nepřinese, míní korespondent, zvažuje ale i opačný scénář: „U těchto režimů, které nemají legitimitu danou svobodným vyjádřením voličů, se občas dějí věci velice překotně. Kolaps nebo imploze takového režimu může přijít velice nečekaně, viz vnitřní rozvrat sovětského impéria.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...