Íránský režim střílí do demonstrantů ostrými. Z protestů obviňuje kurdské povstalce

Při protestech, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti Mahsy Amíníové v policejní vazbě, zemřelo nejméně šestasedmdesát lidí, oznámila v pondělí nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v norském Oslu. Teheránský režim z organizace demonstrací obviňuje kurdské síly. Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek vysvětluje, že se země s nepokoji potýká opakovaně.

„Podle informací, které organizace Iran Human Rights sesbírala, bylo při demonstracích zabito nejméně šestasedmdesát lidí ve čtrnácti íránských provinciích,“ stojí v prohlášení IHR. Mezi mrtvými je šest žen a čtyři děti. Íránská státní média o víkendu hovořila pouze o jednačtyřiceti mrtvých.

Nevládní organizace podle svých slov získala „videozáznamy a úmrtní listy, které potvrzují, že bezpečnostní složky na demonstranty střílí ostrými náboji“. Protesty se v uplynulých dnech konaly ve více než čtyřiceti městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat vlasy.

Nahrávám video
Blízkovýchodní zpravodaj ČT Borek k protestům v Íránu
Zdroj: ČT24

Borek popisuje, že z hlediska dynamiky se dají protesty rozdělit na dvě fáze. „Od 16. září v podstatě každý den protesty sílily. Okolo 23. září tam vstoupil nový faktor (…) v podobě jednak daleko razantnějšího postupu íránských represivních složek, včetně střílení ostrými náboji do demonstrantů, ale včetně organizování protidemonstrací,“ vysvětluje.

Během prorežimních shromáždění zcela zahalené ženy a muži provolávají klasická hesla íránského klerikálně islamistického zřízení jako „smrt Americe“ či „smrt Izraeli“. Zároveň stát omezil možnosti připojení k internetu v bouřících se oblastech v zemi.

Režim viní Kurdy

Íránské úřady obviňují z rozdmýchávání nepokojů kurdské povstalecké skupiny. V souvislosti s tím podnikly íránské revoluční gardy již dvakrát v posledních dnech dělostřelecké útoky na základny protiíránských ozbrojených skupin v kurdské oblasti na severu země.

Teheránská morální policie před téměř dvěma týdny zatkla kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy Mahsu Amíníovou. Ta ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí dvaadvacet let a podle rodiny byla předtím zdravá. Bratranec zemřelé Erfán Mortezají v rozhovoru pro stanici Sky News prohlásil, že před smrtí čelila urážkám a mučení. V kómatu byla tři dny.

Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o auto. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Incident se stal rozbuškou současných demonstrací.

Protesty se opakují

„Írán prožívá protesty periodicky,“ připomíná zpravodaj ČT. „Několikrát za poslední dekádu Irán zažil masivní protesty. Poslední velké se odehrávaly na přelomu let 2019 a 2020. Tam tehdy bylo hlášeno až patnáct set mrtvých. Byly to protesty, které také měly politické a ekonomické pozadí, ale jak vidíme, režim to ustál.“

Odpor žen, který zdvihla smrt Amíníové, proto nejspíš politické změny v zemi nepřinese, míní korespondent, zvažuje ale i opačný scénář: „U těchto režimů, které nemají legitimitu danou svobodným vyjádřením voličů, se občas dějí věci velice překotně. Kolaps nebo imploze takového režimu může přijít velice nečekaně, viz vnitřní rozvrat sovětského impéria.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
před 12 mminutami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 49 mminutami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý. Ukrajinské letectvo ráno na síti Telegram oznámilo, že v noci zaútočilo Rusko 133 drony, z nichž více než sto obrana zlikvidovala.
03:10Aktualizovánopřed 56 mminutami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Exšéfa protiteroristického střediska, který rezignoval kvůli Íránu, vyšetřuje FBI

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje Joea Kenta, jehož rezignace na post šéfa Národního protiteroristického střediska (NCTC) na protest proti válce v Íránu tento týden rozezlila prezidenta USA Donalda Trumpa, napsal deník The New York Times (NYT). FBI začal Kenta vyšetřovat ještě před jeho odstoupením, a to kvůli možnému úniku utajovaných informací, sdělily NYT zasvěcené zdroje.
před 1 hhodinou

Ruský vojenský letoun narušil vzdušný prostor Estonska

Estonský vzdušný prostor ve středu narušil ruský vojenský letoun Suchoj Su-30. Ministerstvo zahraničí v Tallinnu si proto předvolalo ruského chargé d'affaires, aby mu předalo protestní nótu. S odvoláním na resorty zahraničí a obrany to uvedla estonská veřejnoprávní stanice ERR na svém webu. Moskva se k incidentu zatím nevyjádřila.
před 2 hhodinami

Izraelský útok na klíčové plynové pole vyhrotil válku

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 3 hhodinami
Načítání...