Hackeři napadli íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru. Žádají propuštění demonstrantů

Íránská jaderná agentura v neděli uvedla, že hackeři napadli informační systém její dceřiné firmy působící v jediné íránské jaderné elektrárně v Búšehru. Podle agentury za útokem stojí zahraniční stát.

K prolomení elektronické pošty se na internetu přihlásila skupina anonymních hackerů, kteří žádají propuštění lidí zadržených při protestech proti vládě. Tvrdí, že se zmocnili například plánů jaderné elektrárny Búšehr, uvedla agentura AP.

Podle íránské agentury se hackerům podařilo vniknout do informačního systému a elektronické pošty jedné z firem, která v jaderné elektrárně v Búšehru působí. Agentura obvinila z útoku cizí zemi, aniž uvedla další detaily. Již dříve Teherán uvedl, že na informační systémy jeho jaderných organizací zaútočily Izrael a USA.

Na síti Telegram se k útoku přihlásila skupina hackerů Black Reward, která požaduje propuštění lidí zadržených během protivládních protestů. Skupina tvrdí, že se jí podařilo odcizit velký objem dat ohledně plánů, smluv a dalších detailů týkajících se elektrárny v Búšehru. Některá data zveřejnila.

Írán zažívá od poloviny září silné protivládní protesty, které vyvolalo zadržení a následné úmrtí dvaadvacetileté dívky Mahsy Amíníové. Ta byla zadržena údajně kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb –⁠ šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musejí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 povinně nosit na veřejnosti. Podle rodičů dívka zemřela kvůli hrubému zacházení a mučení ze strany policie, což úřady odmítají.

Íránské úřady protesty tvrdě potlačují a během zásahů policie bylo podle nevládních organizací zabito nejméně dvě stě lidí. Další stovky až tisíce lidí pak byly zřejmě zadrženy.

Búšehr se začal budovat v roce 1975 s pomocí Německa a Francie. Po íránské islámské revoluci v roce 1979 Německo od stavby odstoupilo, dlouhá následná irácko-íránská válka výstavbu zastavila. Rusko se zapojilo do dostavby roku 1995 a díky němu byl dostavěn rektor s kapacitou jeden tisíc megawattů. Írán s Moskvou jedná o dalším rozšíření zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18AktualizovánoPrávě teď

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 17 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 58 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...