Íránská jaderná agentura v neděli uvedla, že hackeři napadli informační systém její dceřiné firmy působící v jediné íránské jaderné elektrárně v Búšehru. Podle agentury za útokem stojí zahraniční stát.
Hackeři napadli íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru. Žádají propuštění demonstrantů
K prolomení elektronické pošty se na internetu přihlásila skupina anonymních hackerů, kteří žádají propuštění lidí zadržených při protestech proti vládě. Tvrdí, že se zmocnili například plánů jaderné elektrárny Búšehr, uvedla agentura AP.
Podle íránské agentury se hackerům podařilo vniknout do informačního systému a elektronické pošty jedné z firem, která v jaderné elektrárně v Búšehru působí. Agentura obvinila z útoku cizí zemi, aniž uvedla další detaily. Již dříve Teherán uvedl, že na informační systémy jeho jaderných organizací zaútočily Izrael a USA.
Na síti Telegram se k útoku přihlásila skupina hackerů Black Reward, která požaduje propuštění lidí zadržených během protivládních protestů. Skupina tvrdí, že se jí podařilo odcizit velký objem dat ohledně plánů, smluv a dalších detailů týkajících se elektrárny v Búšehru. Některá data zveřejnila.
Írán zažívá od poloviny září silné protivládní protesty, které vyvolalo zadržení a následné úmrtí dvaadvacetileté dívky Mahsy Amíníové. Ta byla zadržena údajně kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musejí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 povinně nosit na veřejnosti. Podle rodičů dívka zemřela kvůli hrubému zacházení a mučení ze strany policie, což úřady odmítají.
Íránské úřady protesty tvrdě potlačují a během zásahů policie bylo podle nevládních organizací zabito nejméně dvě stě lidí. Další stovky až tisíce lidí pak byly zřejmě zadrženy.
Búšehr se začal budovat v roce 1975 s pomocí Německa a Francie. Po íránské islámské revoluci v roce 1979 Německo od stavby odstoupilo, dlouhá následná irácko-íránská válka výstavbu zastavila. Rusko se zapojilo do dostavby roku 1995 a díky němu byl dostavěn rektor s kapacitou jeden tisíc megawattů. Írán s Moskvou jedná o dalším rozšíření zařízení.
