Šátek

V Severní Americe a Evropě se značné popularitě těší šátek kefíja, který je v Česku známý především pod označením „palestinka“ nebo „arafatka“. Tento název získal oděvní doplněk po někdejším vůdci palestinské samosprávy Jásiru Arafatovi. Šátky nyní nosí především lidé původem z Blízkého východu nebo levicoví aktivisté, aby tím veřejně demonstrovali svou sounáležitost s Palestinci.

Je to přesně rok od smrti dvaadvacetileté Íránky Mahsy Amíníové. Právě její úmrtí po zatčení mravnostní policií kvůli údajně nedostatečnému zahalení rozpoutalo jedny z největších protestů proti tamnímu islamistickému režimu. Stovky demonstrantů včetně dětí a desítky policistů během nepokojů přišly o život. Mravnostní policie se pak z ulic sice stáhla, ale letos v červenci se znovu vrátila. Šéfredaktorka íránské redakce Rádia Svobodná Evropa Golnaz Esfandiariová říká, že bez zásadních změn dojde k dalším protestům.

Íránské úřady se chystají instalovat na veřejných prostranstvích kamery, s jejichž pomocí budou identifikovat a trestat ženy, které se venku pohybují bez muslimského šátku hidžábu. Jeho nošení je v islámské republice povinné. V sobotu o tom informovala tamní policie. Podle agentury Reuters má opatření za cíl zastavit rostoucí počty žen, které pravidlo porušují a vycházejí ven bez pokrývky hlavy.

Írán zažívá nebývalé protesty, které poprvé za čtyři dekády prostupují celou společností. V čele nepokojů stanuly ženy, které odhazují šátky a brojí proti omezování svobod. Hybnou silou se stala i mládež, takzvaná generace Z volající po konci teokracie. Kořeny nepokojů však sahají hlouběji – k tíživé ekonomické situaci i potlačovaným právům menšin. Přestože demonstrace nejsou tak masové jako v roce 1979 a konzervativní část společnosti si pád režimu nepřeje, podle některých expertů jde zřejmě o bod zlomu; Írán vykazuje podobné tendence jako Sovětský svaz v osmdesátých letech. Jiní pak varují před hrozbou „iráckého scénáře“.

Íránská jaderná agentura v neděli uvedla, že hackeři napadli informační systém její dceřiné firmy působící v jediné íránské jaderné elektrárně v Búšehru. Podle agentury za útokem stojí zahraniční stát.

Ve městě Záhedán na jihovýchodě Íránu vypukly po pátečních modlitbách opět protesty. Na záběrech, které odvysílala íránská státní televize, byly vidět vytlučené výlohy obchodů, chodníky poseté rozbitým sklem a poničené bankomaty. Íránské úřady informovaly o zadržení 57 demonstrantů. Některé protivládní organizace uvedly, že se v několika íránských městech uskutečnily stávky či uzávěry obchodů.

V Íránu pokračovaly protesty kvůli úmrtí mladé ženy, která zemřela po zadržení mravnostní policií. Ta v zemi prosazuje dodržování přísných pravidel pro nošení hidžábu, muslimského šátku, kterým si mají ženy zahalovat vlasy. Jak napsala agentura Reuters, smrt dvaadvacetileté Mahsá Amíníové vyvolala mezi Íránci obrovskou vlnu pobouření.

Spor pražské střední zdravotnické školy se studentkou ze Somálska kvůli nošení hidžábu při výuce se zatím znovu otevírat nebude. Nejvyšší soud zamítl dovolání školy proti zastavení řízení. Na dotaz České televize to uvedl právní zástupce školy Radek Suchý. Studentka sice žalobu před časem sama stáhla, ale škola chtěla dovoláním dosáhnout toho, aby soud vydal ke sporu jasné stanovisko, zda muslimský šátek při výuce může zakázat, nebo ne.

Pražská střední zdravotnická škola chce pokračovat v soudním sporu se studentkou, která chtěla při výuce nosit hidžáb. Proti pravomocnému zastavení řízení podala škola dovolání k Nejvyššímu soudu. Na dotaz ČT to uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 10 Andrea Tauberová. O pravomocném zastavení řízení rozhodl v lednu Městský soud v Praze poté, co studentka žalobu stáhla. Mladá žena svůj krok zdůvodnila obavami z nenávistných útoků. Škola ale s ukončením sporu nesouhlasí a chce, aby o něm znovu rozhodoval obvodní soud.

Městský soud v Praze pravomocně zastavil kauzu muslimské studentky, které pražská střední zdravotnická škola v roce 2013 nedovolila nosit při vyučování šátek. Potvrdil tak rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10. Informaci ČT zjistila z justiční databáze. Studentka loni v dubnu svou žalobu stáhla. Zdůvodnila to obavami z nenávistných útoků, kterým kvůli kauze čelí. Škola se ale chtěla soudit dál a proti zastavení řízení se odvolala.

V Česku se z nemoci způsobené novým koronavirem vyléčili první tři lidé. Byli to pacienti z nemocnice v Ústí nad Labem, pocházejí z Děčína. Patřili mezi první pacienty v tuzemsku. Potvrzených případů nákazy bylo v pondělí večer 344, od rána tak přibylo 46 nových. U 54 procent hygienici vědí, kde se lidé nakazili, téměř u poloviny však původ neznají. Tři pacienti jsou ale ve vážném stavu. Testováno bylo v Česku přes pět tisíc lidí. Státní ústav pro kontrolu léčiv oznámil, že vyvíjenému léku remdesivir dá kladné stanovisko.