Rakousko zakáže nošení šátků ve školách

Nahrávám video

Dívky v rakouských školách budou muset odložit šátky. Vláda se shodla na zákazu od příštího pololetí, tedy od února. Nařízení má platit pro všechny žákyně do čtrnácti let na veřejných i soukromých školách. Podle vlády jsou muslimské pokrývky hlavy u tak mladých žen projevem útlaku. Kritici mluví o omezení náboženských svobod.

„Záleží nám na ochraně dětí. Záleží nám na rovných příležitostech pro všechny dívky v Rakousku. Osmiletá holčička by zkrátka neměla být jen tak schovaná za kusem látky,“ uvedla rakouská ministryně pro integraci Claudia Plakolmová.

Finální zákon má kabinet předložit během týdnů. Za nerespektování hrozí rodičům pokuty, konkrétně 150 až 1000 eur (asi 3650 až 24 tisíc korun). Stejné finanční tresty se budou podle agentury APA vztahovat i na další prohřešky, jako je odmítnutí rodičů zúčastnit se schůzek v případě vyloučení nebo podmínečného vyloučení jejich potomka ze školy.

Podle dokumentu ministerstva školství by měly být za první drobné přestupky ukládány nízké tresty, ale v případech opakovaného a soustavného nedodržování pravidel by měla být udělena maximální výše pokuty. Trest lze uložit i opakovaně, což by mělo zabránit tomu, aby rodiče po jednorázovém zaplacení pokuty nabyli dojmu, že povinnosti již nemusí dodržovat, píše APA.

„Navrženým zákonem se neučíme, jak se vypořádat s jinou vírou, když jedna z nich je zakázána a stát ji považuje za, řekněme, méně žádoucí,“ říká expertka na náboženství z Vídeňské univerzity Andrea Lehrer-Hartmannová.

Rozhodnutí má být na dívkách, říkají autoři zákona

Rakušané jsou právně odpovědní od čtrnácti let. Podle autorů zákona se tehdy může každá dívka rozhodnout, zda bude pokrývku nosit. Tajemník strany SPÖ Philip Kucher zmínil svobodu náboženského vyznání a právo na sebeurčení, zároveň je však podle něj na dívky vyvíjen tlak. „Většinou ze strany otců, bratrů, rodin a vrstevníků,“ přiblížil.

Prakticky stejné nařízení Rakousko už jednou zavedlo. Předcházela mu vypjatá debata, a to jak v odborných kruzích, tak i na ulici. V roce 2019 tamní vláda zákaz šátků v parlamentu prosadila. O rok později ho přitom zrušil ústavní soud – s odkazem na svobodu vyznání. Mnozí namítali, že jiné náboženské symboly, židovskou kipu nebo přívěšek s křížem, zákon nevzpomíná.

„Přísná náboženská výchova může existovat i v jiných náboženských společnostech. Kdo říká, že je jen v islámu?“ zmínil ústavní expert Heinz Mayer. Podle odborníků tak není vyloučené, že zákon u soudu znovu narazí.

Přesná čísla Rakousko nezná, odhadem ale šátek pravidelně nosí zhruba dvanáct tisíc nezletilých dívek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.