V Severní Americe a Evropě se značné popularitě těší šátek kefíja, který je v Česku známý především pod označením „palestinka“ nebo „arafatka“. Tento název získal oděvní doplněk po někdejším vůdci palestinské samosprávy Jásiru Arafatovi. Šátky nyní nosí především lidé původem z Blízkého východu nebo levicoví aktivisté, aby tím veřejně demonstrovali svou sounáležitost s Palestinci.
Textilní továrna Hirbawi na Západním břehu Jordánu je relativně malým podnikem. Produkuje maximálně pět až šest tisíc šátků kefíja měsíčně. Nyní ale registruje přes dvě stě tisíc objednávek, a to především z Evropy nebo Severní Ameriky. Firma plánuje pořídit nové stroje a vyškolit další zaměstnance.
Arafatův portrét, který visí na stěně textilní továrny, mají pracovníci v nábožné úctě. Na bývalém předsedovi Organizace pro osvobození Palestiny oceňují kromě ideologie také fakt, že nikdy nebyl vyfotografován bez černobílé kefíje se vzorem rybářské sítě. Pohled kritiků, kteří v něm vidí teroristu, přitom odmítají.
Díky Arafatovi je z šátku jasně rozpoznatelný symbol Palestiny. „Kefíja symbolizuje hodnoty palestinské kultury a dědictví. Zároveň překonává hranice států i mezi lidmi,“ popsal oděvní doplněk evropský distributor textilní továrny Nael al-Kásis.
Šátek jako výbava aktivistů
Kromě šátku se těší značné popularitě i samotný symbol rybářské sítě, který je často žádaným vzorem v tetovacích salónech. „Mám pocit, jako kdybych ho měl na ruce od pradávna,“ podotkl palestinsko-syrský básník Rámy al-Ašek.
Šátek se postupem času stal také téměř povinnou výbavou aktivistů požadujících zastavení izraelské bojové operace v Pásmu Gazy. „Mám kefíju už mnoho let. Palestinci bohužel čelí zásadním potížím už po desetiletí,“ prohlásila portugalská podporovatelka Palestiny Manuela Pratesová.
Německá policie při protestech již zadržela několik lidí s kefíjou. Důvodem ale nebyl samotný šátek, ale spíše to, že si jím demonstranti zakrývali obličej. Ztížili tak bezpečnostním složkám svoji identifikaci, což tamní legislativa zakazuje.
