Izraelská armáda začala podle nejmenovaných amerických představitelů obeznámených s ofenzivou v Pásmu Gazy pumpovat mořskou vodu do tunelů využívaných teroristickým hnutím Hamás. Napsal o tom deník The Wall Street Journal (WSJ). Server CNN zase s odkazem na své zdroje ze zpravodajských služeb uvedl, že téměř polovina střel vzduch–země, které izraelská armáda v Pásmu Gazy od 7. října použila, byla neřízená. Podle expertů je to v rozporu s tvrzením židovského státu, že se snaží minimalizovat počet civilních obětí.
Izraelská armáda v Gaze používá „hloupé bomby“ a snaží se zaplavit tunely Hamásu, píší americká média
Komplikovaná síť chodeb pod Pásmem Gazy, dlouhá podle odhadů téměř pět set kilometrů, je jednou z hlavních výzev pro izraelské ozbrojené síly.
Hamás tunely využívá jako úkryt nebo skladiště vojenského materiálu. Americký představitel citovaný WSJ poznamenal, že kompletní zatopení tunelů by trvalo týdny a že izraelská armáda účinnost metody teprve vyhodnocuje. Na sociálních sítích se mezitím začaly šířit neověřené fotografie, které údajně ukazují izraelské vojáky zavádějící potrubí ze Středozemního moře.
Média v listopadu informovala o možném využití takzvaných pěnových bomb k utěsnění tunelů. Pěnová bomba funguje na bázi dvou kapalin, jež při odstranění přepážky vytvoří rychle expandující pěnu, která následně ztvrdne. Nakládání s kapalinou nicméně může být nebezpečné a v minulosti kvůli tomu podle britského listu The Telegraph několik izraelských vojáků osleplo.
V administrativě amerického prezidenta Joea Bidena se podle WSJ někteří lidé obávají, že mořská voda by mohla kontaminovat pitnou vodu v oblasti. Podobnou metodu v roce 2015 použil Egypt k likvidaci tunelů pod přechodem Rafáh na jihu Pásma Gazy, které využívali pašeráci. Tamější zemědělci si ovšem tehdy stěžovali na zničené plodiny.
Riziko pro civilní obyvatelstvo
Diskusi expertů vzbudilo podle CNN i zmíněné používání neřízených střel. „Hloupé bomby“, jak se jim přezdívá, jsou totiž méně přesné a představují větší riziko pro civilisty, zejména v tak hustě osídlené oblasti, jako je Pásmo Gazy. Pokud Izrael používá v takové míře neřízené střely, je to podle nich v rozporu s jeho opakovaným tvrzením, že se snaží minimalizovat počet civilních obětí.
Z celkových přibližně devětadvaceti tisíc střel, které armáda židovského státu na Pásmo Gazy od 7. října ze vzduchu shodila, bylo podle odhadu amerických zpravodajských služeb asi 40 až 45 procent neřízených. Server televize CNN požádal o reakci izraelskou armádu, jejíž mluvčí Nir Dinar odpověděl, že „k typu munice se armáda nevyjadřuje“.
Izraelci začínají ztrácet globální podporu kvůli bombardování, které nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci.
„Jsem velmi překvapen a znepokojen,“ řekl CNN Brian Castner, bývalý americký důstojník z týmu likvidace výbušnin, který je nyní poradcem organizace Amnesty International (AI) pro zbraně a vojenské operace. „Když nemají přesnost, mohou způsobovat velké civilní ztráty,“ dodal. Organizace už dříve zdůrazňovala, že útoky neřízenými střelami v hustě obydlených oblastech jsou v rozporu s mezinárodním humanitárním právem.
Zdali otázku používání neřízených střel položí během dvoudenní návštěvy Izraele poradce Bílého domu Jake Sullivan, je nejasné. O nejnovějším vývoji konfliktu bude hovořit s tamějším premiérem Benjaminem Netanjahuem, jeho válečným kabinetem i s prezidentem Jicchakem Herzogem.
V úterý Sullivan pro CNN poznamenal, že bude s Izraelci jednat o jejich harmonogramu ukončení války v Pásmu Gazy a o jejich plánech poválečného uspořádání na tomto území. Ve středu Bílý dům doplnil, že Sullivan pravděpodobně navštíví i další místa v regionu, neupřesnil však, která to budou.
Sullivanova návštěva přichází na pozadí rostoucího napětí mezi americkým prezidentem Bidenem a Netanjahuem ohledně pokračující izraelské operace. Biden totiž v úterý dle Reuters prohlásil, že Izrael ztrácí podporu kvůli bombardování Pásma Gazy, které „nerozlišuje“ mezi civilním obyvatelstvem a ozbrojenci. Netanjahu by měl podle něj změnit přístup.
Izraelský premiér naopak tvrdí, že dostal z Washingtonu plnou podporu pro pozemní operaci v Pásmu Gazy. Ve středu Netanjahu prohlásil, že navzdory mezinárodnímu tlaku Izrael bude v ofenzivě proti Hamásu pokračovat.
V úterý zemřelo deset vojáků
Zmíněná ofenziva nese oběti i v řadách izraelských ozbrojených sil. Armáda židovského státu oznámila, že při úterních bojích zemřelo dalších deset vojáků, mezi nimi i plukovník a podplukovník. Je to nejvíce za jediný den od zahájení pozemní operace. Celková bilance padlých tím vzrostla na 115, napsal server The Times of Israel.
Devět z deseti vojáků zemřelo při sérii výbuchů, když prohledávali budovy na předměstí města Gaza Šadžajá, přiznala brigáda Golani. Mezi padlými byl mimo jiné plukovník Jicchak Ben Basat, který je dosud nejvýše postaveným zabitým důstojníkem izraelské armády.
„Při prohlídkách za účelem vyčištění budov v centru Šadžaje, považovaném za přelidněnou oblast plnou teroristických cílů, nastal v jedné z budov velký výbuch a několik vojáků z 13. praporu bylo zraněno,“ citovala izraelská média z prohlášení jednotky. Nová exploze přišla poté, co se druhá skupina pokusila přijít zraněným vojákům na pomoc. A zasažena byla i třetí izraelská jednotka, která se dostavila na místo.
Po zastavení bojů opět volá Organizace spojených národů, jejíž Valné shromáždění v úterý schválilo převážnou většinou rezoluci, která žádá humanitární příměří v Pásmu Gazy. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně Izraele, USA či Česka. Rezoluce Valného shromáždění OSN ale nejsou právně závazné.
„Aktivně jsme podporovali, aby text rezoluce zahrnoval odsouzení teroristického útoku Hamásu ze 7. října a jasnější jazyk k okamžitému propuštění rukojmí držených Hamásem a dalšími teroristickými skupinami. Vzhledem k tomu, že tyto změny se do textu nepodařilo prosadit, hlasovalo Česko proti,“ sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan označil text rezoluce za pokrytecký. Příměří by podle něj jen vedlo k posílení Hamásu. Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr po hlasování řekl, že jde o „historický den“. „Je naším společným úkolem pokračovat na této cestě, abychom mohli vidět konec této agrese proti našemu lidu,“ zdůraznil velvyslanec.
Izraelská operace v Pásmu Gazy je odvetou za útok teroristického hnutí Hamás na Izrael, při němž 7. října palestinští ozbrojenci zabili na dvanáct set lidí a asi 240 dalších unesli do Gazy. Zhruba polovinu z nich tam stále drží.