Tunel

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.

Přes 180 migrantů ve čtvrtek přešlo z Běloruska do Polska několik desítek metrů dlouhým tunelem vykopaným pod hranicí mezi těmito zeměmi. Podle serveru onet.pl o tom informoval mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juźwiak.

Budovaný železniční Brennerský úpatní tunel se nachází v srdci rakouských Alp. Po dokončení bude mít tunelový komplex mezi rakouským Innsbruckem a italským městem Fortezza 55 kilometrů. V současné době musí vlaky jezdit po strmé a klikaté 150 let staré železnici přes Brennerský průsmyk. Tato trasa není vhodná pro těžké a dlouhé nákladní vlaky. Tunel se stane součástí skandinávsko-středomořského koridoru (Scan-Med), propojí tak severní a jižní část starého kontinentu.

Na jihovýchodním úseku Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 pokračují podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) práce podle plánu. Dělníci teď zahájili hloubení 232 metrů dlouhého tunelu u Dubče. Dvanáctikilometrový úsek propojí dálnici D1 s už zprovozněnou částí okruhu a hotov by měl být na přelomu let 2027 a 2028. Celkové náklady dosáhnou deseti miliard korun.

Izraelští vojáci zahájili v pondělí palbu na několik palestinských ozbrojenců, kteří ve dvou případech překročili takzvanou žlutou linii na východě města Gaza, za niž se armáda stáhla podle podmínek současného příměří, a podle tvrzení vojáků pro ně představovali hrozbu. Informovala o tom izraelská média, která se odvolávají na prohlášení armády. Podle palestinských médií byli v pondělí v této oblasti zabiti nejméně dva lidé.

Stavbaři obchvatu Náchoda začali razit tunel v Dolní Radechové. Je to důležitý mezník jedné z nejsložitějších staveb na silnicích první třídy. Obchvat ulehčí dopravně přetíženému městu i okolním obcím, kudy projede čtyřiadvacet tisíc aut a šest tisíc kamionů denně. Tunel bude dlouhý 363 metrů.

Silničáři na týden uzavřeli dva horské tunely na dálnici D8 mezi Ústím nad Labem a Drážďany. Dokončují v nich několik měsíců trvající modernizaci. Policie na objízdných trasách zavedla řadu opatření, přesto vznikaly i několikakilometrové kolony.

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.

Dopravu v Liberci komplikuje už druhý měsíc rekonstrukce silničního tunelu. Od Velikonoc se situace ještě zhorší, protože stavbaři začnou s rekonstrukcí dvou mostů ve Švermově a Košické ulici. Tři rozsáhlé stavby přijdou Ředitelství silnic a dálnic zhruba na čtvrt miliardy korun.

Dopravu v Ústeckém kraji čekají na jaře rozsáhlá dopravní omezení kvůli opravě tunelů na dálnici D8 před hranicemi s Německem. Ve stejnou dobu se uzavře kvůli rekonstrukci Benešův most přes Labe v Ústí nad Labem. Nic tak rozsáhlého a na tak dlouhou dobu v regionu dopravní policie v posledních letech neřešila, upozornil vedoucí odboru krajské dopravní policie Jiří Ušák.

Dělníci začali s prvními odstřely v tunelu Homole u Vysokého Mýta, který bude součástí dálnice D35. Aby dodrželi plánovaný harmonogram, střídají se ve směnách. Stavební práce tak probíhají čtyřiadvacet hodin denně včetně víkendů. Dělníci mají zatím vyraženou zhruba desetinu dvoutubusového tunelu. Problémem pro ně není ani chladnější počasí – naopak se prý díky nižším teplotám méně práší a není tolik bláta.

Příprava stavby železničního tunelu z Prahy do Berouna může pokračovat – projekt získal souhlas ministerstva životního prostředí. Teď přijde na řadu výkup pozemků a také vyřízení stavebního povolení. Samotné ražení tunelu by mělo odstartovat v roce 2031. Cestu z Berouna do Prahy by stavba měla zkrátit ze 45 na 13 minut. Tunel odlehčí i původní trati podél řeky Berounky. Chystané výstavby se ale obávají okolní obce, a to především kvůli zhoršení dopravní situace.

Až téměř na jeden bilion eur (asi 25 bilionů korun) by se podle odhadů mohly do roku 2050 vyšplhat škody způsobené záplavami nebo stoupající hladinou moří ve městech. V dánské Kodani kvůli tomu už od roku 2020 budují obří tunel, který by měl pohltit takzvanou stoletou vodu. Nákladný projekt chtějí úřady dokončit do dvou let. Poslední studie ale ukázala, že povodněmi je ohrožena více než polovina dánských měst a obcí.

Pod vrchem Homole v Pardubickém kraji začala ražba tunelu pro budoucí dálnici D35. Stavbaři začínají hloubit první ze dvou tunelových rour dlouhých přes pět set metrů. Zároveň pokračují práce na navazujícím sedmikilometrovém dálničním úseku Ostrov – Vysoké Mýto.

Izrael v noci podnikl další útok na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Bejrútu. Podle serveru Axios se armáda židovského státu snažila zasáhnout zbývající členy nejvyššího vedení teroristického hnutí Hizballáh. Server se odvolává na tři nejmenované izraelské představitele. Židovský stát také udeřil v blízkosti hraničního přechodu mezi Libanonem a Izraelem. Poničil tam silnici, kterou v minulých dnech používaly statisíce lidí k útěkům do Sýrie před izraelským bombardováním. Izraelská armáda ale říká, že cílila na tunel určený k pašování zbraní pro Hizballáh.

Ředitelství silnic a dálnic začalo v Brně s přípravou ražby průzkumné štoly, která má prověřit podloží pod sídlištěm Vinohrady, kudy povede nový tunel. Ten bude součástí velkého městského okruhu. Za štolu dá ŘSD přes tři čtvrtě miliardy korun. Samotný tunel pak chce uvést do provozu za zhruba deset let. Silničáře ale ještě čeká dobudování celé jižní části okruhu.

Pardubický kraj v pondělí zprovoznil obchvat Dašic na Pardubicku, který je zároveň přivaděčem na dálnici D35. Stavba trvala dva roky a stála 750 milionů korun. Díky silnici se městu uleví od tranzitní dopravy, řekli novinářům zástupci kraje a krajských silničářů. Denně městem projíždělo až čtyři tisíce vozidel.

První řidiči projedou po nové části velkého městského okruhu (VMO) v Brně z Husovických tunelů na Vinohrady v noci ze soboty na neděli. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevře hlavní trasu po třech letech od začátku stavby. Nájezdové rampy z okolních ulic se budou dále stavět, aby byly hotové v prosinci. Cyklotrasy a chodníky včetně sadových úprav v okolí mají být hotové a použitelné v polovině příštího roku, sdělil ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala. V noci dojde ke změně také na dálnici D1, práce na rozšíření brněnského úseku se přesunou na opačnou stranu silnice.

Podchod pod silnicí mezi nedávno opraveným vlakovým nádražím a autobusovým nádražím v Českých Budějovicích radnice definitivně zruší. Má totiž narušenou statiku stropu, v ohrožení je tedy i rušná silnice nad ním. Podchod tak město zevnitř podepře, ale vstupy do něj zbourá. Podle magistrátu je toto řešení lepší variantou než oprava za osmdesát milionů korun.

Část obcí mezi Prahou a Berounem, u kterých má vzniknout největší železniční tunel ve střední Evropě, nesouhlasí s jeho výstavbou. Obávají se hlavně zvýšeného hluku a prachu. Správa železnic (SŽ) už v lokalitě provádí geologické průzkumy. Samotná stavba vysokorychlostní trati by měla začít za čtyři roky, hotovo by pak mělo být za dalších zhruba deset let.

Mezi Izraelem a Egyptem stouplo napětí kvůli takzvanému Filadelfskému koridoru, tedy pásu území podél hranice Pásma Gazy s Egyptem, který je navzdory své malé rozloze kriticky důležitý. Podle Izraele, který tuto hranici jako jedinou nekontroluje, přes ni totiž proudí zbraně Hamásu. Káhira však Jeruzalém v pondělí varovala, že jakýkoliv pokus o obnovení bezpečnostní kontroly nad tímto pásem, který odděluje Gazu a Egypt, povede k vážnému ohrožení vztahů mezi oběma zeměmi, píše server The Times of Israel (ToI). Otázka hranic Egypta s Gazou otevírá ve válce na Blízkém východě více dilemat.

Obyvatelé některých izraelských měst poblíž hranice s okupovaným Západním břehem hlásí v noci podezřelé vibrace a zvuky z podzemí. Lidé mají obavy, že islamisté budují nové tunely pro náhlý vpád do židovského státu. Izraelská armáda zprávy prověřuje.

Izraelská armáda tvrdí, že našla síť tunelů, které používalo administrativní i vojenské vedení Hamásu ve městě Gaza na severu stejnojmenného pásma. Podzemní síť prý využívali političtí a vojenští vůdci, jako jsou Ismáíl Haníja, Jahjá Sinvár nebo Muhammad Díf. Informovala o tom stanice BBC s odvoláním na armádní prohlášení, podle kterého se tunely nacházejí v bezprostřední blízkosti obchodů, vládních budov, obytných domů a školy. Teroristé z Hamásu mezitím vyslali ze severu Pásma Gazy na oblast Tel Avivu salvu raket.

Izraelská armáda začala podle nejmenovaných amerických představitelů obeznámených s ofenzivou v Pásmu Gazy pumpovat mořskou vodu do tunelů využívaných teroristickým hnutím Hamás. Napsal o tom deník The Wall Street Journal (WSJ). Server CNN zase s odkazem na své zdroje ze zpravodajských služeb uvedl, že téměř polovina střel vzduch–země, které izraelská armáda v Pásmu Gazy od 7. října použila, byla neřízená. Podle expertů je to v rozporu s tvrzením židovského státu, že se snaží minimalizovat počet civilních obětí.