Izraelci stříleli na ozbrojence, kteří údajně přešli žlutou linii v Gaze

Nahrávám video

Izraelští vojáci zahájili v pondělí palbu na několik palestinských ozbrojenců, kteří ve dvou případech překročili takzvanou žlutou linii na východě města Gaza, za niž se armáda stáhla podle podmínek současného příměří, a podle tvrzení vojáků pro ně představovali hrozbu. Informovala o tom izraelská média, která se odvolávají na prohlášení armády. Podle palestinských médií byli v pondělí v této oblasti zabiti nejméně dva lidé.

K incidentům došlo den poté, co Izrael podnikl sérii vzdušných úderů hlavně v jižní části pásma v reakci na útok palestinských ozbrojenců v oblasti Rafahu, při němž zahynuli dva izraelští vojáci. Šlo o nejvážnější eskalaci a test křehkého příměří ve válce, které platí od 10. října. Ke střetům v blízkosti umělé hranice, která dělí Pásmo Gazy podélně zhruba na dvě poloviny a za niž se vojáci stáhli v rámci naplňování první fáze mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, však od začátku příměří dochází opakovaně.

„Armáda identifikovala několik teroristů, kteří překročili žlutou linii a přiblížili se k jejím jednotkám působícím ve čtvrti Šudžáija, čímž je bezprostředně ohrozili,“ uvedla armáda v pondělním prohlášení. „Vojáci směrem k těmto teroristům (...) stříleli, aby hrozbu odstranili,“ dodala s tím, že o chvíli později se podobný incident ve stejné oblasti opakoval a vojáci znovu zahájili palbu.

Žlutá linie je hranice, za niž se v rámci první fáze současného příměří stáhly izraelské jednotky a která prochází Pásmem Gazy od severu k jihu. Pod kontrolou izraelské armády zůstává 53 procent palestinského území.

Izraelská armáda v pondělí podle serveru The Times of Israel rovněž informovala, že značky, které mají viditelně vymezit žlutou linii příměří v Pásmu Gazy, budou podél celé linie rozmístěny ve vzdálenosti asi 200 metrů od sebe. Rozmísťování žlutých betonových bloků, na nichž jsou žluté kovové značky, zahájila armáda v neděli. Výška bloku se značkou je tři a půl metru.

Hamás také v pondělí večer předal zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy rakev, ve které je podle něj tělo izraelského rukojmí. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua posléze podle agentury Reuters uvedl, že Červený kříž rakev již předal izraelské armádě. Teroristické hnutí neuvedlo jméno zajatce, jehož tělo vrátilo. Identitu navrácených mrtvých prověřuje národní institut forenzní medicíny Abu Kabir v Tel Avivu.

Hamás dosud do Izraele prostřednictvím Červeného kříže v rámci dohody o příměří vrátil pozůstatky dvanácti rukojmí, mezi nimiž byli vedle izraelských občanů také Nepálec a Thajec. Jestliže forenzní experti potvrdí totožnost v pondělí předaného těla jako izraelského rukojmí, zůstane v Pásmu Gazy stále patnáct mrtvých zajatců.

Prioritou je ochrana izraelských vojáků, vzkázal Kac

Izraelská armáda předpokládá, že i v oblastech pod její kontrolou se v tunelech stále ukrývají ozbrojenci teroristického hnutí Hamás. Ministr obrany Jisra'el Kac v pondělí podle izraelských médií prohlásil, že dal armádě pokyn, aby prostřednictvím mezinárodního mechanismu, který pod vedením USA dohlíží na dodržování příměří v Gaze, předala vůdcům Hamásu v Gaze jasný vzkaz.

„Každý terorista Hamásu, který se nachází za žlutou linií v oblasti pod izraelskou kontrolou, se musí okamžitě evakuovat. Vedoucí představitelé Hamásu ponesou za každý incident odpovědnost,“ uvedl Kac v prohlášení. „Každý, kdo v oblasti zůstane, se bez dalšího varování stane terčem útoku,“ dodal ministr s tím, že ochrana izraelských vojáků je nejvyšší prioritou.

Při nedělním ranním incidentu vyšla z tunelu hluboko na území pod kontrolou Izraele v oblasti Rafáhu skupina ozbrojenců, kteří zabili dva vojáky protitankovou střelou. Další tři vojáky na stejném místě zranila střelba odstřelovače. Vyplynulo to z předběžného vyšetřování armády.

Hamás tvrdí, že za tento útok nenese odpovědnost, protože není ve spojení se svými členy v zónách, které jsou pod izraelskou kontrolou. Také prezident Trump řekl, že se domnívá, že šlo o akci rebelů uvnitř Hamásu a že vedení hnutí se na této činnosti zřejmě nepodílí.

V reakci na nedělní eskalaci izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozhodl o pozastavení dodávek humanitární pomoci. Nicméně v pondělí byl znovu otevřen klíčový hraniční přechod Kerem Šalom, informovala agentura AFP s odvoláním na izraelského bezpečnostního představitele. Dle médií se tak stalo díky tlaku USA na Jeruzalém.

Znovuotevřený hraniční přechod Kerem Šalom
Zdroj: Reuters/Hannah McKay

Do Izraele dorazil Witkoff i Kushner

Šéf Bílého domu v noci na pondělí v reakci na nedělní eskalaci uvedl, že příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás nadále platí. Zároveň dodal, že jeho vláda se chce ujistit, že bude „velmi mírové“.

Do Izraele mezitím dopoledne dorazil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff a Trumpův poradce a zeť Jared Kushner. Oba muži se podíleli na zprostředkování dohody o příměří, kterou pomáhaly vyjednat USA, Egypt a Katar. V úterý má do židovského státu přiletět i americký viceprezident JD Vance, potvrdila izraelská správa letišť.

Dle izraelských médií budou Witkoff, Kushner a Vance jednat s Netanjahuem, navštíví humanitární středisko v Pásmu Gazy a setkají se s rodinami rukojmí.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 10 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 57 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 3 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 6 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 14 hhodinami
Načítání...