Izrael zaútočil v Gaze poté, co ráno zahynuli dva jeho vojáci

Nahrávám video

Izraelská armáda oznámila novou vlnu vzdušných úderů proti Hamásu na jihu Pásma Gazy. Hovoří o reakci na hrubé porušení příměří z nedělního rána. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal obranným silám pokyn k odvetě za útok v Rafahu. Při něm podle armády zahynuli dva izraelští vojáci. Hamás ale tvrdí, že si není vědom žádných střetů s izraelskými jednotkami v Rafahu a že nad tamními bojovníky nemá kontrolu. Večer izraelská armáda oznámila, že začala znovu prosazovat klid zbraní.

Nedělní střety představují dosud nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo v Pásmu Gazy platit křehké příměří mezi Izraelem a Hamásem uzavřené na základě první fáze mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Netanjahu vydal pokyn k tvrdé odvetě při schůzce s ministrem obrany Jisra'elem Kacem a šéfy tajných služeb Šin Bet a Mosad, sdělil úřad premiéra. Jeruzalém o úderech v Pásmu Gazy předem uvědomil Spojené státy, píše server Axios s odvoláním na své zdroje. USA vyzvaly k přiměřené a zdrženlivé reakci.

Kac prohlásil, že „Hamás se tvrdě poučí, že obranné síly jsou odhodlány chránit své vojáky a zabránit jim v jakékoli újmě“. Armáda totiž uvedla, že při ranním útoku palestinských ozbrojenců a odstřelovačů v Rafahu zahynuli dva izraelští vojáci a další tři byli zraněni, z toho jeden těžce.

Kac uvedl, že nařídil armádě, aby „rázně zasáhla proti teroristickým cílům Hamásu v Gaze“. Podle mluvčího armády se síly židovského státu zaměří na infrastrukturu a členy Hamásu. Obyvatele Pásma žádá, aby nepřekračovali takzvanou žlutou linii příměří.

Podle vojenského zdroje bylo od ranního útoku v Rafahu zasaženo více než dvacet cílů. Odvetné údery v Pásmu Gazy dle místních úřadů ovládaných Hamásem zabily 33 Palestinců, píše AFP, tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Izraelská armáda večer oznámila, že na pokyn politického vedení začala znovu prosazovat klid zbraní v Pásmu Gazy v souladu s podmínkami dřívější dohody. Na jakékoli porušení příměří však tvrdě odpoví, varovala zároveň na síti X.

Palestinci hlásili útoky v řadě oblastí

Palestinští svědci agentuře Reuters nezávisle na sobě popisovali exploze a střelbu v Rafahu, tankovou palbu v oblasti města Chán Júnis, letecký útok ve městě Zavajda a exploze v Dajr Balahu. Palestinská média pak informovala o nových izraelských náletech v Nusajrátu v centrální části enklávy.

Nahrávám video

Teroristické hnutí Hamás vydalo odpoledne prohlášení, v němž odmítlo odpovědnost za incident v Rafahu, při němž podle izraelských obranných sil útočili na jednotky odstřelovači s pomocí zbraní RPG. Tamní bojovníci podle Hamásu neplní rozkazy hnutí.

„Jsme odhodláni dodržovat příměří ve všech oblastech Pásma Gazy,“ uvádí se v prohlášení. „Nemáme žádné informace o incidentech ani střetech, k nimž by došlo v oblasti Rafahu, která je pod okupační kontrolou,“ tvrdí teroristé.

„Neposlušní“ bojovníci

„Naše spojení se skupinami, které se tam nacházejí, bylo přerušeno od loňského března. Nemáme žádnou souvislost s žádnými událostmi, které se v této oblasti odehrávají, a nemáme možnost, jak komunikovat s našimi bojovníky, pokud jsou někteří z nich ještě naživu,“ sdělila skupina.

Média napojená na Hamás v Gaze dříve informovala, že operace Hamásu provedená ve východním Rafahu cílila na Jásira Abú Šabába, vůdce milice operující v oblasti s podporou Izraele. Milice se podle dohody o příměří nachází v zóně pod kontrolou židovského státu.

Krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir veřejně apeloval na Netanjahua, aby naplno obnovil vojenské operace v Pásmu. „Falešná víra, že Hamás změní své chování, nebo že bude dokonce dodržovat dohodu, kterou podepsal, se nepřekvapivě ukazuje jako nebezpečná pro naši bezpečnost. Tato nacistická teroristická organizace musí být zcela zničena a čím dříve, tím lépe,“ prohlásil politik.

Ke zničení Hamásu vyzval bývalý premiér Naftali Bennett. „Hamás znovu získal kontrolu nad Gazou a nadále nám škodí s cílem zničit Stát Izrael. Hamás musí být zničen,“ napsal politik na síti X. „Všechny možnosti by měly být na stole,“ prohlásil po incidentu v Rafahu vlivný izraelský opoziční politik Benny Gantz.

Akcie na burze cenných papírů v Tel Avivu v neděli klesly v reakci na vypuknutí násilí v Gaze, což podle serveru ToI přiživilo nejistotu investorů ohledně nedávno zprostředkované dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Další incidenty

V pátek se podle izraelských obranných sil vynořilo z tunelu v oblasti Rafahu několik teroristů a zahájilo palbu na izraelské jednotky, při incidentu nebyl nikdo zraněn, napsal Times of Israel (ToI). Armáda později uvedla, že téhož dne zasáhla jinou skupinu teroristů, kteří se přibližovali k vojákům v Chán Júnisu.

Armáda bude podle svých slov pokračovat v operacích s cílem odstranit bezprostřední hrozby. Při jejích zásazích zemřelo už v posledních dnech několik Palestinců. Izraelské obranné síly začaly v neděli v Gaze vyznačovat takzvanou žlutou linii příměří betonovými bloky, uvádí ToI.

Hamás podle dohody o klidu zbraní v pondělí propustil posledních dvacet žijících rukojmí výměnou za téměř dva tisíce palestinských vězňů a během týdne předal také těla deseti mrtvých Izraelců, kteří zahynuli při teroristickém útoku v říjnu 2023 nebo později v držení Hamásu. Na další těla ale Jeruzalém ještě čeká.

Válka skončí s demilitarizací Gazy, řekl Netanjahu

Izraelský premiér Netanjahu uvedl, že válka skončí až po druhé fázi příměří. Ta „zahrnuje také odzbrojení Hamásu, přesněji řečeno demilitarizaci Pásma Gazy, a ještě předtím zabavení zbraní Hamásu“, sdělil Netanjahu v pořadu na televizní stanici Channel 14.

Trumpův dvacetibodový mírový plán stanoví, že „jakmile se vrátí všechna rukojmí, bude zaručena amnestie všem členům Hamásu, kteří se zavážou k mírovému soužití a složení zbraní“. V jiném bodě se uvádí, že pod dohledem nezávislých pozorovatelů „se uskuteční proces demilitarizace Gazy, který bude zahrnovat trvalé vyřazení zbraní z používání“.

Mírový plán dále počítá s odstavením Hamásu od moci, budoucí správu nad oblastí má převzít palestinský výbor s mezinárodním dohledem. Na místě by také měla působit mezinárodní stabilizační mise, která poskytne výcvik a podporu palestinským policejním složkám.

Trump tento týden doslova prohlásil, že Hamás se odzbrojí, protože řekl, že se odzbrojí. „Pokud se neodzbrojí, odzbrojíme je my. A stane se to rychle a možná násilně,“ dodal americký prezident před novináři v Bílém domě.

Načítání...

Válka v Pásmu Gazy vypukla 7. října 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu židovského státu pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Počet palestinských obětí v sobotu překročil 68 tisíc, oznámilo podle agentury AP ministerstvo zdravotnictví v enklávě ovládané Hamásem.

Humanitární krize

Po dvou letech bombardování a izraelské blokády je v Gaze enormní potřeba potravin, léků, přístřeší a další humanitární pomoci. Po skončení druhého příměří letos v březnu Izrael zavedl jedenáctitýdenní blokádu veškeré humanitární pomoci, což vedlo k prudkému poklesu zásob potravin a současně k prudkému růstu cen, připomíná agentura Reuters.

V srpnu pak OSN vyhlásila stav hladomoru v některých částech Pásma, zejména ve městě Gaza na severu enklávy, kde se soustředily nejtěžší boje mezi Izraelem a Hamásem.

Světové tiskové agentury v neděli citovaly nejmenovaný izraelský bezpečnostní zdroj, podle nějž Jeruzalém do odvolání zastavil přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy v reakci na porušení příměří ze strany palestinských ozbrojenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...