Izrael identifikoval těla předaná v sobotu Hamásem, hnutí slibuje vrátit další

Izrael v neděli identifikoval dvojici těl, která v sobotu předali prostřednictvím Červeného kříže zástupci teroristického hnutí Hamás. Jedny pozůstatky patří rukojmímu Ronenu Engelovi, informoval web Times of Israel. Druhé jsou pracovníka v zemědělství původem z Thajska, uvedl úřad premiéra. Hnutí odpoledne oznámilo, že se podařilo nalézt pozůstatky dalšího rukojmí, a pokud to podmínky v terénu umožní, předá je Jeruzalému ještě v neděli.

Čtyřiapadesátiletý Engel byl unesen ze svého domu a zavražděn 7. října 2023 při teroristickém útoku ozbrojenců Hamásu na kibuc Nir Oz. Za mrtvého byl oficiálně prohlášen 1. prosince téhož roku, píše Times of Israel.

Uneseny byly i jeho dvě dcery spolu s manželkou, které ale teroristé propustili po 52 dnech zajetí při první dohodě o příměří uzavřené mezi Izraelem a Hamásem v listopadu 2023, píše agentura AFP.

Izraelská armáda uvedla, že informovala Engelovu rodinu o návratu pozůstatků do Izraele, což v tiskovém prohlášení potvrdil i úřad premiéra Benjamina Netanjahua.

Později odpoledne se podařilo identifikovat i druhé pozůstatky. Podle úřadu izraelského premiéra se jedná o Thajce jménem Sontchaja Oakkcharasri, který pracoval v zemědělství v kibucu Beeri. Pravděpodobně byl stejně jako Engel zavražděn 7. října 2023 při teroristickém útoku ozbrojenců Hamásu na jih Izraele.

Izrael čeká ještě na šestnáct těl

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou Hamásu, v neděli oznámilo, že Izrael vrátil do pásma pozůstatky patnácti Palestinců, čímž se počet repatriovaných těl od začátku týdne zvýšil na 150. V rámci dohody o příměří zprostředkované americkým prezidentem Donaldem Trumpem má Izrael vydat těla 15 Palestinců za každého předaného mrtvého rukojmího.

Na palestinském území má podle židovského státu zůstávat ještě šestnáct mrtvých rukojmí z celkem 28 těl, která Hamás zadržoval před uzavřením příměří 10. října. Podle podmínek příměří měl Hamás nejpozději do 13. října propustit všechny živé, což učinil, a vrátit také všechny mrtvé rukojmí. Hnutí však tvrdí, že nezná všechna místa, kde se pozůstatky nacházejí. V nedělním prohlášení také uvedlo, že jakákoli „eskalace“ ze strany Izraele komplikuje pátrání po tělech.

Izraelská armáda podnikla údery v oblasti Rafahu na jihu Pásma Gazy a uvedla, že tak reagovala na palbu palestinských ozbrojenců, kteří navzdory křehkému příměří zaútočili na izraelské vojáky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na to, co označil za porušení příměří ze strany Hamásu, nařídil „tvrdý zásah proti teroristickým cílům“ v Pásmu Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 16 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 2 hhodinami

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 2 hhodinami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 3 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 4 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 9 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 11 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami
Načítání...