Tunel strana 3 z 3

Poslední prorážku mají za sebou ve čtvrtek stavbaři v brněnské Žabovřeské ulici, kde vzniká ve skále pod Wilsonovým lesem tunel pro tramvaj. Ražená část měří 334 metrů, dělníci skálu od jara rozpojovali pomocí těžké mechanizace a trhaviny. Nyní budou následovat práce ve vnitřku tunelu, na únikové štole či opěrných zdech. Dělníci z tunelu vyvezli třicet tisíc metrů krychlových zeminy a při odstřelech použili čtrnáct tun trhaviny, řekl ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala. Tramvajový tunel je zásadní pro stavbu další části velkého městského okruhu.

Tunel Hřebeč nedaleko Moravské Třebové se uzavřel a přidal se tak ke stávajícím omezením na silnici 1/35. Řidiči ve směru od Olomouce nemohli do tunelu vjet od pondělní půl osmé, ve směru od Hradce Králové anebo Pardubic zhruba o čtvrt hodiny později. Uzavírka skončí 30. června do 18 hodin.

Stavba podvodního tunelu ve Svinoústí na severozápadě Polska je v polovině. Investice v přepočtu za skoro pět a půl miliardy korun spojí břehy města, mezi nimiž se místní i turisté zatím pohybují jen na přívozech. První auta projedou téměř osmnáct set metrů dlouhou štolou příští září.

Stavba tunelu pro tramvaj v Žabovřeské ulici v Brně vstupuje do další fáze. Dělníci v pondělí odstřelili kus skály, k čemuž použili asi sto kilogramů výbušniny. Dopravu v krajském městě to zatím neomezilo. Další odstřely však budou následovat, některé z nich se pak dotknou už i samotné dopravy.

Vysokorychlostní trať z Prahy do Drážďan, jedna z nejdražších a nejkomplikovanějších staveb v historii Česka, má problémy. Z velké části má vést tunelem a Ústí nad Labem trvá na zastávce v centru. To by ale znamenalo stavět pod obcemi v Polabí, kterým se takový plán nelíbí. Cestu z Prahy do Drážďan by trať měla zkrátit na 50 minut.

Vše, co nemusí být na povrchu, může být skryté v podzemí. Tímto smělým plánem se řídí hlavní město Finska. Před 40 lety tak začali dělníci pod Helsinkami hloubit tunely, které z ulic částečně odvedly dopravu a shon. V žulovém masivu pod městem se ale skrývá mnohem víc než jen pár chodeb. Finové v něm vykutali parkoviště a nákupní centra, galerii a koncertní sály, pod zemí čistí vodu nebo skladují teplo. Zároveň se připravili na nejhorší, prostory pod povrchem totiž mohou rychle přetvořit na systém podzemních bunkrů, ve kterém by bylo dostatek místa pro všech 550 tisíc obyvatel města.

Město Ostrava vybudovalo unikátní odpadní štolu, která vznikla klasickou hornickou metodou – ražbou. Podzemní tunel měří téměř sedm set metrů a bude sloužit jako součást nového sběrače splaškové kanalizace pro městské části Radvanice a Bartovice. Odpadní vody tak už nebudou končit v řece, ale zamíří přímo do čističky odpadních vod.

Bez omezení již je průjezdná dálnice D8, kde během dne kvůli nehodám a opakovaným uzavírkám na hranicích s Německem stály dlouhé kolony. Nehody souvisely s nepříznivým počasím, které zkomplikovalo dopravu v celé zemi. Sněžilo, dopoledne silnice také namrzaly a na některých se vytvořila ledovka. Řidiči by proto měli být ještě opatrnější než při běžných podmínkách.

Na Faerských ostrovech v sobotu otevřeli systém jedenáct kilometrů dlouhých podmořských tunelů. Síť tvoří i kruhový objezd, který navrhl tamní umělec Tróndur Patursson. Nová infrastruktura spojuje metropoli souostroví Tórshavn s druhým největším faerským ostrovem Eysturoy. Agentura DPA informuje o tom, že je tunel považován za jeden z nejambicióznějších projektů v severním Atlantiku.

„To neštěstí je součástí naší historie. Nedá se prostě zapomenout – bude se po generace dál předávat,“ vrací se současný starosta Kaprunu Manfred Gaßner k dvacet let staré tragédii. O tehdejší listopadové sobotě vyjela téměř plná kabina pozemní lanovky ke sjezdovkám na svazích hory Kitzsteinhorn. Trasa dráhy protínala horu tunelem, v kterém vagon zachvátil požár. Naprostá většina pasažérů se udusila nebo uhořela. Za největší katastrofu v poválečných dějinách Rakouska nebyl nikdo potrestán.

V Německu začal soud, který může rozhodnout osud jedné z největších a nejnáročnějších staveb Evropy. Projekt podmořského tunelu, který má zemi spojit s Dánskem, napadli ekologové. Už teď se navíc stavba potýká s rostoucími náklady. Uvažuje se i o dalších možnostech propojení Skandinávie s Německem, které by se protáhly až do České republiky.

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu je u konce. Vlaky přes most sice jezdí již čtvrt roku, ale teprve nyní definitivně skončily i všechny práce a most je takový, jaký byl před 170 lety, když byl nový. Rekonstrukce to nebyla snadná, protáhla se o několik měsíců. Byla to ale také první fáze mnohem větší přestavby, kde pár měsíců nebo celý rok nehraje roli, protože má zpoždění bezmála čtvrt století – modernizace tratě do Kladna, jejíž nejčastěji zmiňovanou součástí bude odbočka na Letiště Václava Havla.

Magistrála představuje už desítky let bolavé místo pražské dopravy. V roce 1990 se trojice architektů pokusila vyřešit situaci návrhem tunelu, který by začínal za Národním muzeem a pod zástavbou by vedl až k Nuselskému mostu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Až v roce 2023 bude hotový dálniční obchvat Českých Budějovic. Oproti dosavadním plánům to bude o rok později. Problémy jsou se stavbou tunelu na východě jihočeského krajského města, do kterého prosakuje spodní voda. Bude proto potřeba změnit technologii hloubení tunelu.

Na pomezí středních a jižních Čech začala ražba tunelu, který má přispět k rychlejším cestám vlakem z Prahy do Českých Budějovic. Tunel Mezno bude dlouhý 840 metrů, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) jej chce zprovoznit současně se zbytkem přeložky Votice–Sudoměřice za tři roky.

V dálničním tunelu Valík jižně od Plzně se nově může jezdit až stokilometrovou rychlostí. Zvýšení limitu předcházela rekonstrukce tunelu, kterou završila víkendová uzavírka. Valík na D5 je prvním dálničním tunelem v Česku, kde je povolená stokilometrová rychlost. Zatím jde o zkušební provoz, po kterém se silničáři rozhodnou, zda podobně upraví i jiné tunely.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce na podzim zvýšit současnou nejvyšší povolenou rychlost v dálničním tunelu Valík na 100 kilometrů za hodinu. Kvůli tomu teď tunel prochází rekonstrukcí za 150 milionů Kč bez DPH. První tubus ve směru na Rozvadov je hotový a průjezdný od konce července, zatím tam mohou řidiči jezdit maximálně rychlostí 80 km/hod. Druhý tubus na Prahu se začal opravovat 29. července a má být hotový 8. září. Po technických přejímkách pak požádá ŘSD silniční správní úřad a policii o souhlas se zvýšením rychlosti.

Když se stavěl železniční Ejpovický tunel u Plzně, hovořilo se o něm i jako o zárodku budoucího zrychlování železnice. Konstrukce měla umožnit jízdu až dvousetkilometrovou rychlostí. Výsledek? Více než po půl roce provozu vlaky jezdí nanejvýš stodvacítkou. Po testech, které se zaměřily na chování troleje při průjezdu vlaku vyšší rychlostí, není na pořadu dne ani zrychlení na 160 km/h.

Jeden tubus dálničního tunelu Valík u Plzně bude od pátečního večera uzavřen. Začne jeho modernizace, po které se bude tunelem jezdit 100kilometrovou rychlostí. Až do začátku září ale budou muset řidiči použít obousměrně zbylý tubus. Valík bude prvním tunelem s povoleným 100kilometrovým rychlostním limitem. Zatím se v dálničních tunelech může jezdit maximálně 80 km/h.

Více než tisícovka lidí uvízla v úterý večer na několik hodin v tunelu moskevského metra. Oznámil to moskevský rozhlas. Tři soupravy se údajně z technických příčin zastavily mezi dvěma stanicemi. Lidé zůstali ve stojících vagonech s vypnutou klimatizací.

Radary z dálnice D1 budou měřit rychlost v Jihlavském tunelu na obchvatu města, který spojuje hlavní tah na Znojmo s dálničním přivaděčem k D1. Systém úsekového měření rychlosti, který se osvědčil při dohledu na osmdesátku v modernizované části dálnice D1, teď bude kontrolovat šedesátku v tunelu.

Na 85. kilometru dálnice D8 u obce Libouchec v tunelu Panenská vzplál kamion s nákladem autobaterií. Tunel byl tři hodiny uzavřen v obou směrech, kamiony nemohly místo ani objet. Odpoledne se provoz vrátil do jednoho z tubusů. Požár se obešel bez zranění, informoval operační důstojník severočeských hasičů.