Syřanky budou moci chodit na vysokou školu a nový režim nechce rozeštvávat menšiny, jako to dělal po dekády diktátor Bašár Asad. V rozhovoru pro BBC to řekl lídr vládnoucí islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šará, který odmítl srovnání HTS s afghánským Talibanem. Kolem dalších témat, jako je otázka zákazu alkoholu nebo povinného nošení hidžábu, ale mlžil.
Šará nechce ze Sýrie Afghánistán, ohledně alkoholu a hidžábu ale mlží
Šará odmítl srovnání HTS s Talibanem se slovy, že Afghánistán je „kmenová společnost“ a Sýrie má zcela odlišnou historii, lidé myslí jinak a nová syrská vláda bude jednat v souladu se syrskou historickou a kulturní tradicí.
Na otázku týkající se zaručení práv menšin Šará odpověděl, že menšiny v Sýrii žijí bok po boku po tisíce let a že to byl Asadův režim, který je navzájem rozeštvával. Nová vláda podle Šaráa naopak hodlá vést dialog a budou v ní všichni zastoupeni. „Revoluce může zahrnout všechny,“ poznamenal vůdce HTS v rozhovoru s dlouholetým novinářem BBC Jeremym Bowenem.
Vzdělání žen Šará označil za důležité. „Máme v Idlibu už více než osm let univerzity. Myslím, že ženy tvoří přes šedesát procent studentů univerzit,“ tvrdí islamista. U dotazu na alkohol byl ale vyhýbavější. „Je mnoho věcí, o nichž nemám právo hovořit, protože jde o právní záležitosti. Vznikne syrská komise právních expertů, která napíše ústavu. Oni rozhodnou a jakýkoliv vládce nebo prezident bude muset zákon dodržovat,“ odpověděl.
Kontroverze kolem kapuce
Zatím není jasné, jak se islamisté postaví k otázce povinného nošení hidžábů, tedy šátků, jimiž si mnohé muslimky zakrývají vlasy a dekolt. Jejich nošení je například v Íránu a Afghánistánu povinné.
Smíšené reakce vyvolal minulý týden na sociálních sítích snímek, na němž je Šará vyfocen s mladou ženou, Liou Chairalláhovou, která má na hlavě kapuci. Zatímco muslimští konzervativci kritizovali fakt, že se s cizí ženou vůbec vyfotil, liberálové vyjadřovali obavy, že islamisté budou v Sýrii ženám nařizovat, jak se mají oblékat.
Sám lídr HTS o fotografii, která vznikla z iniciativy samotné ženy, uvedl, že ji nenutil, aby si zakryla vlasy. „Nenutil jsem ji. Ale je to moje osobní svoboda. Chci se fotit tak, jak mi to vyhovuje. Nenutil jsem ji. To není totéž, jako když o tom existuje zákon, který platí v celé zemi. Ale v této zemi existuje kultura, kterou musí zákon uznat,“ řekl BBC, přičemž podle Bowena nedával najevo, že by jej otázka rozčílila.
Chairalláhová prohlásila, že ji Šarův požadavek zakrýt si vlasy nepohoršil. Požádal ji prý „laskavě a otcovsky“ a dodala, že lídr podle ní má právo vystupovat na veřejnosti tak, jak sám uzná za vhodné.
Podle expertky na džihád Miny al-Lamiové, která napsala komentář pro BBC, se zdá, že HTS to s prosazováním změn myslí upřímně. Klíčovou úlohu v nedávné bleskové ofenzivě proti Asadovi ale hrála i jiná různorodá islamistická a džihádistická uskupení, která jsou v zemi hluboce zakořeněná a budou nejspíš vyžadovat zavedení tvrdého islamistického režimu. Pokud by se HTS rozhodla skutečně vydat umírněnou cestou, tyto skupiny se dle expertky pravděpodobně postaví na odpor.
Džihádistické kořeny a pragmatismus
Samotná HTS, dříve známá jako Fronta an-Nusra, prošla značným vývojem. Kolem roku 2011 až 2012 se z odnože Islámského státu přidružila k teroristům z al-Káidy, v roce 2016 se od ní ale oddělila a stala se nezávislou frakcí.
O rok později poté upevnila kontrolu nad provincií Idlib na severozápadě Sýrie a řídila civilní „vládu“ v oblasti, která údajně neměla žádné trvalé džihádistické vazby nebo ambice, shrnuje BBC.
Podle komentáře al-Maniové tento vývoj odráží strategickou vizi lídra HTS, jenž se pragmaticky snaží zajistit uskupení přežití a signalizovat, že nepředstavuje vnější hrozbu, což se mu v posledních týdnech daří, jelikož Západ včetně USA nebo EU již obnovuje diplomatické kontakty s Damaškem.
Zatímco na al-Káidu či IS útočí koalice pod vedením USA, Šará operuje s relativní svobodou, a to navzdory odměně v hodnotě deset milionů dolarů vypsané na jeho hlavu, všímá si BBC. Nový syrský lídr často vystupuje na veřejnosti, zapojuje se do dění a je ve styku se Syřany jako běžný státník.
Kritici ho však obviňují z toho, že se chová jako manipulativní politik ochotný slevit z klíčových ideologických principů, aby budoval vlastní kariéru a zajistil politické zisky pro HTS na úkor jiných militantních skupin v Sýrii, píše al-Maniová.
Apel na zrušení sankcí
Sám Šará se v nejnovějším rozhovoru ohradil proti tomu, že je HTS na seznamu teroristických skupin v řadě západních zemí. Poznamenal, že skupina neútočila na civilisty a že nemá na seznamu teroristických skupin co dělat. Zároveň apeloval na zrušení sankcí vůči Sýrii s tím, že jejich terčem byl především Asadův režim, který už není u moci. Restrikce by podle něj měly být zrušeny i proto, aby se urychlila poválečná obnova.
Bowen poukázal na to, že podle diplomatů změna tohoto statusu bude záviset na důkazu, že islamistická vláda dodržuje svůj slib, že bude respektovat práva menšin a povede inkluzivní politický proces.
Šará na to reagoval odmítavě. „Pro mě je důležité, že mi syrský lid věří. Slíbili jsme syrskému lidu, že je osvobodíme od tohoto zločinného režimu, a to jsme udělali. Na tom mi záleží jako první a poslední. Nezajímá mě, co se o nás bude říkat v zahraničí. Nejsem povinen dokazovat světu, že pracujeme na dosažení zájmů našich lidí v Sýrii,“ dodal.
Načítání...
Šará považuje Sýrii za opěrný bod v srdci Blízkého východu. „Je to důležitá země se strategickou polohou, ve světě velmi vlivná, podívejte se, jak je v ní na jedné straně přítomna Amerika, na druhé straně Rusko a také regionální země jako Turecko, Írán a Izrael,“ poznamenal faktický syrský lídr. Právě proto by podle něj okolní státy měly pomoci Sýrii se zotavit.
Podle BBC to ale vlivné země možná nedopustí. Do dění v Sýrii už zasahuje Izrael, který obsadil nárazníkové pásmo a chce zdvojnásobit počet obyvatel na okupovaných Golanských výšinách. Stovky leteckých úderů židovský stát směřoval po pádu Asadova režimu na armádní cíle v Sýrii.
A na severu země se podle některých amerických médií i syrských Kurdů připravuje na další intervenci Turecko, které je zjevně odhodlané zlikvidovat kurdskou samosprávu pod záminkou boje proti terorismu.
Americké údery na pozice IS
Americká armáda dlouhodobě útočí v Sýrii proti cílům spojeným s Islámským státem (IS), nicméně po pádu Asadova režimu údery zintenzivnila, aby skupině zabránila využít mocenského vakua v zemi ke konsolidaci aktivit.
Ve čtvrtek ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur americký útok zabil dva příslušníky IS, včetně velitele známého pod jmény Abú Júsif nebo Mahmúd.