Šará nechce ze Sýrie Afghánistán, ohledně alkoholu a hidžábu ale mlží

Syřanky budou moci chodit na vysokou školu a nový režim nechce rozeštvávat menšiny, jako to dělal po dekády diktátor Bašár Asad. V rozhovoru pro BBC to řekl lídr vládnoucí islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šará, který odmítl srovnání HTS s afghánským Talibanem. Kolem dalších témat, jako je otázka zákazu alkoholu nebo povinného nošení hidžábu, ale mlžil.

Šará odmítl srovnání HTS s Talibanem se slovy, že Afghánistán je „kmenová společnost“ a Sýrie má zcela odlišnou historii, lidé myslí jinak a nová syrská vláda bude jednat v souladu se syrskou historickou a kulturní tradicí.

Na otázku týkající se zaručení práv menšin Šará odpověděl, že menšiny v Sýrii žijí bok po boku po tisíce let a že to byl Asadův režim, který je navzájem rozeštvával. Nová vláda podle Šaráa naopak hodlá vést dialog a budou v ní všichni zastoupeni. „Revoluce může zahrnout všechny,“ poznamenal vůdce HTS v rozhovoru s dlouholetým novinářem BBC Jeremym Bowenem.

Vzdělání žen Šará označil za důležité. „Máme v Idlibu už více než osm let univerzity. Myslím, že ženy tvoří přes šedesát procent studentů univerzit,“ tvrdí islamista. U dotazu na alkohol byl ale vyhýbavější. „Je mnoho věcí, o nichž nemám právo hovořit, protože jde o právní záležitosti. Vznikne syrská komise právních expertů, která napíše ústavu. Oni rozhodnou a jakýkoliv vládce nebo prezident bude muset zákon dodržovat,“ odpověděl.

Kontroverze kolem kapuce

Zatím není jasné, jak se islamisté postaví k otázce povinného nošení hidžábů, tedy šátků, jimiž si mnohé muslimky zakrývají vlasy a dekolt. Jejich nošení je například v Íránu a Afghánistánu povinné.

Smíšené reakce vyvolal minulý týden na sociálních sítích snímek, na němž je Šará vyfocen s mladou ženou, Liou Chairalláhovou, která má na hlavě kapuci. Zatímco muslimští konzervativci kritizovali fakt, že se s cizí ženou vůbec vyfotil, liberálové vyjadřovali obavy, že islamisté budou v Sýrii ženám nařizovat, jak se mají oblékat.

Sám lídr HTS o fotografii, která vznikla z iniciativy samotné ženy, uvedl, že ji nenutil, aby si zakryla vlasy. „Nenutil jsem ji. Ale je to moje osobní svoboda. Chci se fotit tak, jak mi to vyhovuje. Nenutil jsem ji. To není totéž, jako když o tom existuje zákon, který platí v celé zemi. Ale v této zemi existuje kultura, kterou musí zákon uznat,“ řekl BBC, přičemž podle Bowena nedával najevo, že by jej otázka rozčílila.

Chairalláhová prohlásila, že ji Šarův požadavek zakrýt si vlasy nepohoršil. Požádal ji prý „laskavě a otcovsky“ a dodala, že lídr podle ní má právo vystupovat na veřejnosti tak, jak sám uzná za vhodné.

Podle expertky na džihád Miny al-Lamiové, která napsala komentář pro BBC, se zdá, že HTS to s prosazováním změn myslí upřímně. Klíčovou úlohu v nedávné bleskové ofenzivě proti Asadovi ale hrála i jiná různorodá islamistická a džihádistická uskupení, která jsou v zemi hluboce zakořeněná a budou nejspíš vyžadovat zavedení tvrdého islamistického režimu. Pokud by se HTS rozhodla skutečně vydat umírněnou cestou, tyto skupiny se dle expertky pravděpodobně postaví na odpor.

Džihádistické kořeny a pragmatismus

Samotná HTS, dříve známá jako Fronta an-Nusra, prošla značným vývojem. Kolem roku 2011 až 2012 se z odnože Islámského státu přidružila k teroristům z al-Káidy, v roce 2016 se od ní ale oddělila a stala se nezávislou frakcí.

O rok později poté upevnila kontrolu nad provincií Idlib na severozápadě Sýrie a řídila civilní „vládu“ v oblasti, která údajně neměla žádné trvalé džihádistické vazby nebo ambice, shrnuje BBC.

Podle komentáře al-Maniové tento vývoj odráží strategickou vizi lídra HTS, jenž se pragmaticky snaží zajistit uskupení přežití a signalizovat, že nepředstavuje vnější hrozbu, což se mu v posledních týdnech daří, jelikož Západ včetně USA nebo EU již obnovuje diplomatické kontakty s Damaškem.

Zatímco na al-Káidu či IS útočí koalice pod vedením USA, Šará operuje s relativní svobodou, a to navzdory odměně v hodnotě deset milionů dolarů vypsané na jeho hlavu, všímá si BBC. Nový syrský lídr často vystupuje na veřejnosti, zapojuje se do dění a je ve styku se Syřany jako běžný státník.

Kritici ho však obviňují z toho, že se chová jako manipulativní politik ochotný slevit z klíčových ideologických principů, aby budoval vlastní kariéru a zajistil politické zisky pro HTS na úkor jiných militantních skupin v Sýrii, píše al-Maniová.

Apel na zrušení sankcí

Sám Šará se v nejnovějším rozhovoru ohradil proti tomu, že je HTS na seznamu teroristických skupin v řadě západních zemí. Poznamenal, že skupina neútočila na civilisty a že nemá na seznamu teroristických skupin co dělat. Zároveň apeloval na zrušení sankcí vůči Sýrii s tím, že jejich terčem byl především Asadův režim, který už není u moci. Restrikce by podle něj měly být zrušeny i proto, aby se urychlila poválečná obnova.

Bowen poukázal na to, že podle diplomatů změna tohoto statusu bude záviset na důkazu, že islamistická vláda dodržuje svůj slib, že bude respektovat práva menšin a povede inkluzivní politický proces.

Šará na to reagoval odmítavě. „Pro mě je důležité, že mi syrský lid věří. Slíbili jsme syrskému lidu, že je osvobodíme od tohoto zločinného režimu, a to jsme udělali. Na tom mi záleží jako první a poslední. Nezajímá mě, co se o nás bude říkat v zahraničí. Nejsem povinen dokazovat světu, že pracujeme na dosažení zájmů našich lidí v Sýrii,“ dodal.

Načítání...

Šará považuje Sýrii za opěrný bod v srdci Blízkého východu. „Je to důležitá země se strategickou polohou, ve světě velmi vlivná, podívejte se, jak je v ní na jedné straně přítomna Amerika, na druhé straně Rusko a také regionální země jako Turecko, Írán a Izrael,“ poznamenal faktický syrský lídr. Právě proto by podle něj okolní státy měly pomoci Sýrii se zotavit.

Podle BBC to ale vlivné země možná nedopustí. Do dění v Sýrii už zasahuje Izrael, který obsadil nárazníkové pásmo a chce zdvojnásobit počet obyvatel na okupovaných Golanských výšinách. Stovky leteckých úderů židovský stát směřoval po pádu Asadova režimu na armádní cíle v Sýrii.

A na severu země se podle některých amerických médií i syrských Kurdů připravuje na další intervenci Turecko, které je zjevně odhodlané zlikvidovat kurdskou samosprávu pod záminkou boje proti terorismu.

Americké údery na pozice IS

Americká armáda dlouhodobě útočí v Sýrii proti cílům spojeným s Islámským státem (IS), nicméně po pádu Asadova režimu údery zintenzivnila, aby skupině zabránila využít mocenského vakua v zemi ke konsolidaci aktivit.

Ve čtvrtek ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur americký útok zabil dva příslušníky IS, včetně velitele známého pod jmény Abú Júsif nebo Mahmúd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
Právě teď

Tisíce věřících proudí k hrobu papeže Františka v Římě

Asi dvacet tisíc lidí se v neděli podle italské televize Sky TG24 přišlo poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, z toho třináct tisíc se už dostalo dovnitř, ostatní čekají ve frontě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
11:28Aktualizovánopřed 4 mminutami

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 1 hhodinou

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo devět lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na festivalu najel do davu, zemřelo devět lidí, oznámila na síti X policie, která dosud množství obětí neuváděla. Počet zraněných policie neupřesnila, už dříve ale sdělila, že jich bylo více. Řidiče policie zadržela. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
08:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na 28

Počet mrtvých po sobotní explozi v přístavu u íránského města Bandar Abbás vzrostl na 28, přes tisíc dalších lidí utrpělo zranění. V neděli o tom informovala agentura AFP s tím, že není jasné, kolik zaměstnanců bylo v době výbuchu v přístavu. Oheň už mají hasiči pod kontrolou, stále ale není uhašen. Celní odbavení a nakládka kontejnerů byly obnoveny, oznámilo podle AFP íránské ministerstvo vnitra.
10:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump usiluje o volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem

Americký prezident Donald Trump požaduje volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem. Mělo by se to týkat jak vojenských, tak obchodních lodí, napsal na své sociální síti Truth Social. Trump zároveň uvedl, že požádal ministra zahraničí USA Marca Rubia, aby se touto záležitostí okamžitě zabýval.
před 7 hhodinami

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo čtrnáct lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...