Práva

Za první tři měsíce letošního roku v Česku uzavřelo nový typ svazku, takzvané partnerství, 473 stejnopohlavních párů, potvrdila ČT mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Institut partnerství nahradil letos v lednu registrované partnerství, které mohly páry uzavírat od roku 2006. Z údajů matrik vyplývá, že zájem o nový svazek je zatím téměř čtyřnásobný ve srovnání s původním registrovaným partnerstvím. To za stejné období loni uzavřelo 125 párů. Podle mluvčího iniciativy Jsme fér Filipa Mildeho nový institut zajišťuje větší právní a sociální jistoty.

Mezi americkou vládou a Harvardskou univerzitou hrozí velký konflikt. V Událostech, komentářích se na tom shodli publicista Tomáš Klvaňa z New York University Prague a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss. Prezident Donald Trump, který pozastavil financování Harvardu, se chová jako doktor Cvach, míní Klvaňa. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která usilovala o možnost účastnit se zasedání sněmovní vyšetřovací komise. Vadilo jí, že jsou jednání neveřejná. Podle soudu ale komise práva pozůstalých neporušila. V usnesení poukázal na specifické postavení komise, která není soudním orgánem.

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.

Syřanky budou moci chodit na vysokou školu a nový režim nechce rozeštvávat menšiny, jako to dělal po dekády diktátor Bašár Asad. V rozhovoru pro BBC to řekl lídr vládnoucí islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šará, který odmítl srovnání HTS s afghánským Talibanem. Kolem dalších témat, jako je otázka zákazu alkoholu nebo povinného nošení hidžábu, ale mlžil.

Austrálie plánuje stanovit minimální věkovou hranici pro používání sociálních sítí. Své rozhodnutí obhajuje obavami o duševní i fyzické zdraví dětí, to však vyvolalo odpor u obhájců digitálních práv, kteří varují, že toto opatření by mohlo on-line aktivity zahnat do ilegality. Premiér Anthony Albanese uvedl, že jeho středolevicová vláda před zavedením zákona o minimální věkové hranici pro sociální média v letošním roce spustí ověřování věku na zkoušku. Zatím však není zcela jasné, jak by ověřování věku v praxi fungovalo.

Ženy v Afghánistánu podle nových pravidel hnutí Taliban nejenže musejí chodit mimo domov celé zahalené, na veřejnosti nesmí být ani slyšet jejich hlas. Uvedla to agentura AP, podle níž omezení kritizovala vysoká představitelka OSN Roza Otunbajevová.

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Předseda senátorského klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska a senátor Zdeněk Hraba (nestr. v klubu ODS a TOP 09) se ve středečních Událostech, komentářích shodli, že ač je postup, při němž zákon upravující svazky stejnopohlavních párů prošel horní komorou bez rozpravy či možnosti podávat pozměňovací návrhy, neobvyklý, je v souladu s jednacím řádem. Hrabu nemožnost o normě diskutovat mrzí. Láska avizoval, že se schválenou podobou zákona není spokojený a bude dál prosazovat úplné narovnání práv všech párů.

Ruské prezidentské „volby“ se konají i na okupovaných územích Ukrajiny. Tady si dávají úřady obzvláště záležet na tom, aby účast a s ní i výsledky byly co nejpřesvědčivější. Jde o snahu demonstrovat, že okupační správa má situaci pod kontrolou. Tamní obyvatelstvo tak pod hrozbou násilí nutí přijmout ruské občanství a odevzdat hlas.

Deziluze a následná dezerce. Po zpřísnění trestů za neuposlechnutí rozkazu se někteří ukrajinští vojáci ocitají v právní válce. Štáb České televize natočil na Ukrajině příběh jednoho z nich, který se teď snaží dokázat, že z armády nezběhl.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu téměř všech potratů přimělo mnohé Polky v tíživé situaci hledat řešení za hranicemi. S cestou na české kliniky jim pomáhá řada neziskových organizací. Představitelka jedné z nich Katarzyna Byrteková v Událostech, komentářích zdůraznila právo ženy na rozhodnutí o vlastním těle i o morální otázce, kdy se z embrya stává bytost. Poděkovala za zájem o lidská práva v Polsku.